Fico dělá strašně nebezpečnou politiku. Aby si udržel popularitu, musí stále přidávat pod kotel, říká Weiss
Do loňského podzimu stál v čele Institutu sociální demokracie, think tanku slovenské vládní strany Hlas. S premiérem Robertem Ficem se zná od 90. let. Přestože pochází z podobných ideových kruhů, dnes vládní kabinet tvrdě kritizuje. „Ficův Směr se jednoznačně posunul ke krajní pravici a kooperuje s novodobými luďáky,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Peter Weiss, bývalý politik a následně slovenský velvyslanec v Maďarsku i Česku.
S jakými pocity sledujete to, jak Slovensko proměňuje vláda Roberta Fica? Zvláště proto, že vládní strany Směr a Hlas vám byly jako celoživotnímu levicově smýšlejícímu člověku názorově blízké…
Vláda především konsoliduje moc. Směr se ideologicky jednoznačně přesunul ke krajní pravici, je to dnes otevřeně národně konzervativní strana. Říkají to její představitelé, svědčí o tom i to, že je na unijní úrovni neakceptovala Strana evropských socialistů, stejně jako stranu Hlas, protože vstoupily do vlády s krajně pravicovou Slovenskou národní stranou (SNS).
V ní jsou velmi radikální až extremističtí influenceři, kteří do slovenské politiky vnesli neoluďáckou ideologii (luďáctví byla ideologie Hlinkovy slovenské ľudové strany ve 30. letech 20. století, následně se ve 40. letech vyvinula v klerofašismus - pozn. red.) a velmi nevybíravý a nátlakový politický styl.
25:17
Ke komentování slovenské politiky teď není potřeba satira. Lidé se smějí i zpravodajství, říká novinář
Číst článek
Ve vládním působení jsou kromě nebezpečných věcí i naprosté bizarnosti. Naposledy třeba státní tajemník ministra životního prostředí za SNS Štefan Kuffa začal dělat jakéhosi fundamentalistického katolického cenzora. Přerušil divadelní představení nebo nechal v muzeu vyměnit obraz. Protože to nesedělo do jeho absolutně fundamentalistických katolických představ.
Představitelé SNS jsou navenek mimořádně viditelní a zcela zastiňují mnohé ministry Směru a především Hlasu, přestože mají pouze resorty kultury, životního prostředí a sportu. Lze to číst jako možnou taktiku premiéra Fica, kterému může vyhovovat, že se národovci z SNS takto projevují, a tak není tolik vidět na to, jak konsoliduje moc?
Zaprvé je třeba říci, že když se podepisovalo memorandum o vytvoření koalice, šéf SNS Andrej Danko řekl, že tato vláda bude národní, sociální a křesťanská, což je luďácké heslo. Ani Fico ani Pellegrini se proti tomu nevymezili, takže Směr a Hlas akceptovaly tuto agendu SNS.
Mocenský postup SNS se zakládá na tom, že bez jejich deseti poslanců by Směr a Hlas neměly většinu, a tak své koaliční partnery často otevřeně vydírají.
Jestli je to premiérova mocenská kalkulace, že je nechává takto volně působit, i když pobuřují značnou část voličů, o tom nechci spekulovat, ale faktem je, že všechny kontroverzní kroky, které doteď udělala hlavně ministryně kultury Martina Šimkovičová, Fico svou politickou autoritou přikryl.
Fico je premiérem počtvrté a má jistě nespornou autoritu všech ministrů, takže kdyby šly třeba kroky v resortu kultury proti jeho smýšlení, jistě by k nim nedocházelo…
Samozřejmě v tom hraje roli i taktika. Když probíhaly protesty proti ministryni kultury, Fico jistě ani nepřemýšlel, že by ji odvolal. Sám by to vnímal jako slabost. I když podle mého názoru by si to zasloužila, protože je bezkonkurenčně nejhorší ministryně kultury, kterou Slovensko ve své historii mělo.
‚Neudržitelná situace po zásahu ministryně.‘ Z vedení Slovenského národního divadla odchází další člen
Číst článek
Z veřejnoprávní RTVS udělala de facto státní STVR, ale není to její rozmar, souhlasí s tím celá vláda. K tomu dál rozbíjí mechanismus podpory kultury a umění, který vznikl za jednobarevné vlády Směru v letech 2012–2016. Tento systém byl jedním z nejsvětlejších momentů vládnutí Směru, chválili ho pravičáci, levičáci, všichni. Teď ale Směr přihlíží a dovoluje, jak jej Šimkovičová rozvrací. To je velký paradox.
Ministryně a její řídící důstojník Lukáš Machala, generální tajemník služebního úřadu, tvrdí, že budou dělat audit lidí, kteří v resortu kultury pracují. Zda jsou kompatibilní s hodnotami, které vyznávají a které představují. To je přeci útok na pluralitu. Chtějí určovat, co je v kultuře normální a co nenormální.
Ještě tvrdší Fico
Jak slovenskou politiku změnil květnový atentát na Roberta Fica? Bude se na něj zpětně pohlížet jako na velký zlom v jeho politice? Dlouho se totiž čekalo, zda se vůbec vrátí zpět do politického života a jaká bude jeho reakce. Jestli dojde k dalšímu vyhrocení, nebo naopak ke společenskému smíru…
Byla to lidská i politická tragédie, hrozný čin. Slovenská společnost byla po atentátu nastavená na to, aby se začalo vyjednávat o možném smíření a klidnějším vedení politiky. Fico ale dal od svého prvního vyjádření najevo, že chce pokračovat v konfrontační politice, díky které vyhrál volby.
V letech 2020–2023 totiž dělal Směr mimořádně agresivní opoziční politiku, která vyvrcholila nechutnými výpady vůči prezidentce Zuzaně Čaputové. Fico své oponenty často označuje dehumanizujícími vyjádřeními jako „potkani“ či „prasata“.
25:59
Fico potřebuje policejní stát, aby se cítil v bezpečí, říká novinář Soltész. V EU podle něj nevydrží
Číst článek
Po atentátu přišel s rétorikou, že opozice by měla mlčet. Má sice právo protestovat, ale připravuje se návrh zákona, podle kterého by se měla omezit vyjádření, která jsou přípustná. Směr chce tak zabránit tomu, aby současná opozice pracovala podobným způsobem, jako pracoval Směr a díky čemuž se dostal zpět k moci. Z tohoto hlediska je to i velmi pokrytecká politika.
Z Ficových posledních vyjádření vyplývá i to, že pokud budete chodit demonstrovat na náměstí, tak jste i vy zodpovědní za další možný útok na představitele vlády. A že on už potom své příznivce nebude krotit a pustí je na opozici. To je strašně nebezpečné.
Jsem součástí Slovenského protifašistického hnutí a už po atentátu jsme upozorňovali, že všechny reakce, které směřují či požadují omezení demokratických ústavních práv, mohou být zneužité k tomu, aby se oklešťovala občanská a lidská práva. V posledním vyjádření vláda s plnou vážností tvrdí, že pokud dojde k dalšímu atentátu nebo útoku na představitele vládní koalice, bude za to nést odpovědnost politická opozice v čele s Michalem Šimečkou (Progresivní Slovensko) a Branislavem Gröhlingem (SaS).
To je výsledek atentátu. Ne cesta ke smíření, ale využívání psychologického vydírání, že na premiéra byl spáchán atentát, takže všichni, kdo by si dovolili dělat to, co on před tím atentátem, tak ten je zodpovědný za eskalování napětí.
Přijde vám, že tito opoziční předáci dělali v posledních měsících něco, co by koaliční představitele mohlo oprávněně rozezlít, anebo se chovají standardně, jak by se opozice měla chovat?
Na rozdíl od vládní koalice se chovají standardně. Ihned po atentátu na čas suspendovali své politické aktivity, i když bylo krátce před evropskými volbami.
Rozpínavá SNS
‚Cenzor zasáhl.‘ Náměstek slovenského ministra životního prostředí přerušil divadelní představení
Číst článek
Poslanec opozičního KDH František Mikloško pro Aktuality.sk řekl, že opozici stačí počkat, že se vláda stejně rozpadne zevnitř, že jsou uvnitř koalice velké názorové rozpory. Přitom při zpětném pohledu jasně vidíme, že vlády vedené Směrem jsou velmi stabilní, zatímco středopravicové kabinety mají daleko kratší životnost. Myslíte si, že vnitřní spory ve vládě mezi umírněnějším Hlasem a radikály z SNS mohou být až takové?
Začal bych trochu zeširoka. V minulých parlamentních volbách v roce 2020 získal Směr jen 18 procent hlasů, poté se z něj vydělil Pellegriniho Hlas a převzal velkou část původního elektorátu Směru, zatímco ten se radikalizoval a začal oslovovat voliče negativními emocemi, slibováním pomsty, jeho politici v čele s Ficem začali chodit do všelijakých krajně pravicových, proruských a jinak obskurních internetových médií.
Vrcholem je účast mnoha z nich u Daniela Bombice, který je otevřený antisemita, neonacista a je za to i trestně stíhaný. Aby si Směr udržel popularitu, potřebuje stále přidávat pod kotel. Z tohoto pohledu je Směr v pasti a potřebuje atmosféru konfrontace.
Co se týká vztahů v koalici, tak ty jsou poznamenané tím, že šéf SNS Andrej Danko je absolutně arogantní, nárokuje si post předsedy parlamentu s odůvodněním, že Pellegrini toto místo uvolnil, když byl zvolen prezidentem. Podle Danka mu jeho SNS k tomuto zvolení pomohla, a tak si to zaslouží. Přitom má preference pod pěti procenty a propadli v evropských i prezidentských volbách.
Navíc jsou tam stále zřetelnější ideologické rozpory, protože neoluďácké a až krajně konzervativní křídlo SNS by chtělo dělat jakousi ideologickou gardu, která by řešila, co je a co už není normální, jaké umění může být podporované atd.
Slovenští vládní radikálové chtějí omezit výuku o LGBT. ‚Starejte se o sebe,‘ vzkázal ministr školství
Číst článek
V koalici jsou spory, ale nemyslím si, že když ještě neuplynul ani rok od jmenování, se vláda rozpadne. Budou se možná hromadit šarvátky, uvidíme, jak dopadne jednání o postu šéfa parlamentu. Hodně bych se divil, pokud by jej Hlas Dankovi přenechal, protože na něj nemá absolutně žádný morální nebo politický nárok, ani z hlediska jeho výtlaku ve společnosti.
Útoky na LGBT
Dankova SNS už při vyjednávání o podobě vlády loni na podzim měla zájem i o resort školství, do kterého se nyní snaží vládní radikálové ministrovi Tomáši Druckerovi (Hlas) zasahovat. Navrhnou zákon omezující výuku a informování o „ideologii LGBT“, jako to má například Rusko, Maďarsko nebo nově Bulharsko. Dokáží si před rozpínavou SNS ostatní ministři své agendy ohlídat?
Žádný ministr by si neměl nechat mluvit do svých resortních záležitostí. Už byly případy ústupků těmto radikálům z SNS, například když kvůli jejich tlaku ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) zrušila standardní postup pro diagnostiku a komplexní management zdravotní péče o transosoby.
Směr, SNS i neparlamentní hnutí Republika si z LGBT komunity udělali velký terč a i díky tomuto tématu vyhráli parlamentní volby. Z LGBT komunity udělali Židy 21. století. Slovensko je jedna ze šesti zemí EU, kde nejsou ani registrovaná partnerství stejnopohlavních párů. U nás je LGBT problematika předmětem soustavně oživované nenávisti.
Kromě útoků na LGBT komunitu jsou v SNS poslanci, kteří téměř dennodenně točí konspirace o Chazarech, jimiž v závorce myslí Židy. Vracejí se temné proudy z myšlenkového dědictví Slovenského státu.
Chování představitelů SNS je třeba vidět v širším kontextu, nejde tu o ty absolutně nekulturní způsoby, kterými Šimkovičová spravuje resort kultury. Důležité nejsou jen jednotlivé excesy, ale celková tendence, že se ve vládní politice akceptuje v podstatě cenzura. Připomíná to, co jsme tu měli za Slovenského státu v letech 1939–1945.
12:25
Postup byl chybný a opačný, ale dělá se z toho kovbojka, říká Banáš o krocích slovenské ministryně
Číst článek
V jednom ze svých nedávných komentářů jste si posteskl nad tím, že se ze slovenské politiky vytratila politika intelektuálního typu, což není případ jen této vládní garnitury, ale šlo to sledovat už za Igora Matoviče (OĽaNO/Slovensko)...
Měli jsme tu období tzv. antipolitické politiky, které reprezentoval právě Matovič. Jeho OĽaNO mělo minimum členů, bylo bez základny kádrů, které by se systematicky připravovaly na vládnutí. Šlo by tam zařadit i Sme rodina Borise Kollára, který se do parlamentu dostal i s heslem: „Nejsem politik, mně můžete věřit.“
To byly klíčové síly, které Slovensku vládly v letech 2020–2023 a zanechaly po svém vládnutí tak příšerný dojem, že se lidé radši vrátili k Ficovi. Výsledkem toho je radikalizovaná společnost, degradace strategických politických elit, došlo nejen k deintelektualizaci politiky, ale i k erozi elementární zodpovědnosti za stát.
Kromě agresivní politiky vládnoucích stran mi vadí, že dávají demonstrativně najevo, že jim na lidech, kteří je nevolili, absolutně nezáleží. Jen krmí emocemi své voliče a vůbec nemluví o tom, že Slovensko dlouhodobě upadá, jsme na chvostu téměř všech žebříčků v EU, utíkají nám desetitisíce mladých kvalifikovaných lidí do zahraničí. Ale to pro premiéra není hlavní problém, pro něj je důležité postavit hráz proti progresivismu či liberalismu.
