Francie nevylučuje vyslání vojáků na Ukrajinu. ‚Zabránili by dalšímu ruskému útoku,‘ uvedl Macron
Francouzský prezident nevyloučil vyslání francouzských sil na Ukrajinu po uzavření míru. Emmanuel Macron to řekl na sociálních sítích, kde odpovídal na otázky o bezpečnosti a válce na Ukrajině. Podle několika britských médií, včetně deníku The Guardian, Paříž a Londýn jednají o vyslání zhruba 30 tisíc vojáků, kteří by byli bezpečnostní zárukou uvařeného míru.
Emmanuel Macron zdůraznil, že se k vyslání francouzských sil na Ukrajinu nechystá. Podle něj to přichází v úvahu až v momentě, kdy bude uzavřený a podepsaný mír. „Spojenci tam musí být, aby zajistili bezpečnost Ukrajinců, aby zabránili tomu, že Rusko znovu zaútočí. A to přesně udělá. V posledních letech to Rusko vždy udělalo,“ vysvětlil Macron.
Francie chystá ve středu další jednání o Ukrajině a Evropě. Tentokrát se zúčastní i Česko
Číst článek
Macron se ve videu na sociálních sítích připojil k dalším Evropanům, kteří říkají, že je potřeba navýšit výdaje na obranu. Francie na obranné výdaje dává něco málo přes dvě procenta HDP. Podle prezidenta Macrona je potřeba je navýšit podobně, jako to dělá například Polsko.
Když se ho uživatelé na sociálních sítích zeptali, jestli by měla Francie v těchto dnech mířit k pěti procentům HDP, Macron odpověděl, že si tímto číslem není jistý. Jednoduše je podle něj potřeba obranné výdaje navyšovat.
Podle Macrona taky nikdo nemá právo říkat, že Ukrajina nemůže vstoupit do Evropské unie nebo do NATO. Také upřesnil, že právě tato členství se budou diskutovat v rámci jednání o míru.
Mírová mise
Macron po summitu v Paříži mluvil s lídry USA a Ukrajiny. ‚Je nutné sjednat silný mír,‘ uvedl
Číst článek
Do mise by se podle zdrojů agentury AFP mohly zapojit i další země, jako je Dánsko nebo pobaltské země. Stejný zdroj nicméně uvádí, že hlavní silou by byly právě francouzské a britské oddíly.
Úkolem těchto jednotek by podle britského deníku The Guardian bylo zabránit budoucím možným ruským útokům na města, přístavy nebo na další ukrajinskou infrastrukturu.
Dále se jedná o tom, kde přesně by tyto jednotky hlídkovaly. Existuje několik variant. Podle jedné z nich by evropské oddíly byly až v druhé linii, kde by hlídkovaly a chránily ukrajinskou infrastrukturu.
Jedná se také o kombinovaném zapojení. To znamená, že by mimoevropské oddíly mohly být v přední linii. Vše je zatím ale předmětem vyjednávání, které bude nadále pokračovat.
Jednání s Trumpem
O těchto plánech bude Macron vyjednávat v Bílém domě. Ve svém videu na sociálních sítích jasně řekl, že hodlá Trumpovi naznačit, že nesmí být vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi slabý. Podle francouzského prezidenta tohle není Trumpova značka, není to v jeho zájmu a jevil by se poté nedůvěryhodně.
USA nepřizve Evropu do jednání o míru na Ukrajině. Macron svolává na jednání evropské lídry
Číst článek
Kdyby Trump projevil vůči Putinovi slabost, nemohl by následně silně vyjednávat s Čínou, což je pro Američany hlavní rival, dodal Macron.
Dále staronovému americkému prezidentovi hodlá naznačit, že když nechá Putina vzít si Ukrajinu, nebudou ho moct Evropané zastavit. Rusko by tím okamžikem přebralo také ukrajinskou armádu, která je momentálně nejsilnější v Evropě díky západnímu vybavení a zbraním.
Macron také hájil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým si v posledních dnech několikrát telefonoval. Zdůrazňoval, že byl Zelenskyj zvolený liberálním systémem, čímž reagoval na Trumpův výrok, ve kterém Zelenského označil za diktátora.
