Protestující: Je jedno, jestli jste queer, nebo homofob. Proti Gruzínskému snu jsme v tom všichni společně
Odpor vůči straně Gruzínský sen z ulic Tbilisi i dalších měst nemizí a desetitisíce lidí stále demonstrují proti příklonu strany k proruské politice nebo volebním machinacím. Mezi protestujícími je i řada členů tamní queer komunity, na jejíž život značně dopadá schválený zákon omezující práva LGBTQ+. „Už několik dní na nás stříkají vodní děla smíchaná s pepřovým sprejem a plivou nám do obličeje,“ popisuje pro iROZHLAS.cz aktivista Gvantsa Pertia.
Ulice Tbilisi i dalších měst stále žijí protesty, policie zatkla řadu občanů a mnoho z nich, včetně novinářů, skončilo se zraněními v nemocnici. Vy se posledních demonstrací účastníte od jejich počátku, tedy 28. listopadu?
Ano, jinak na protesty všeobecně chodím posledních několik let. Do ulic jsme vyrazili spontánně, bez žádného lídra, ačkoli vláda tvrdí opak. Od zmíněného dne policie zadržela na 400 osob, zabavuje jim osobní věci. Lidé, včetně nezletilých, čelí bití nehledě na pohlaví i vyhrožování znásilněním a je jim odpírán přístup k právní pomoci. Bezpečnostní složky jsou stále násilnější.
Gruzie je v bodu zlomu. Protesty budou kulminovat po zvolení provládního prezidenta, míní analytici
Číst článek
Veřejnost má podezření, že jsou k násilí ponoukané s tím, že jim vláda tvrdí, že chceme převzít moc v zemi, což má znamenat návrat předchozí administrativy. To není pravda. Navzdory řadě represí se nicméně počty protestujících nesnižují. Bezpečnostní složky jinak také chodí až k aktivistům domů. Sousedům nejdříve tvrdí, že jdou zkontrolovat plyn, jakmile se ale dostanou dovnitř, zatýkají. Přišly takto i ke mně, naštěstí jsem ale byl zrovna pryč.
Při protestu v noci z pátku na sobotu mezi nás náhle vrazily speciální jednotky a začaly zadržovat lidi, zcela nás obklíčily. Je k tomu nespočet videí. Nakonec nás pronásledovaly až na nábřeží, a to nikoli v policejních, nýbrž osobních autech. Následovalo zatýkání, bití, vyhrožování vodními děly i mlácení do štítů. Nic z toho jsme nečekali. Nestavěli jsme barikády, možná jednou jsme hodili světlici, ale ne přímo na ně.
Pak se mezi nimi objevil nějaký Čečenec, který nám vyhrožoval střelnou zbraní. Policie jednala s takovou agresivitou, že je jasné, že se Gruzie stala zemí ovládanou silou. Kvůli emocím ani nejsem schopen zabíhat do dalších detailů, všichni ale chápeme, že vlnu protestů již nikdo nezastaví. Už deset dní na nás mimo jiné stříkají vodní děla smíchaná s pepřovým sprejem, zadržují lidi v mikrobusech, plivou nám do obličeje a každého při zadržení bijí po hlavě.
Myslí si, že nás vyděsí, podobné násilí ale nezůstane bez trestu. Naopak nás to ještě více povzbuzuje v boji pokračovat. Ve skutečnosti tím nenapadají jen jednoho člověka, ale i celou jeho rodinu a přátele.
V září gruzínský parlament schválil zákon, který výrazně omezuje práva sexuálních menšin. Vy jste součástí queer komunity. Prvotním zlomem aktuálních protestů bylo rozhodnutí pozastavit přístupové hovory s Evropskou unií, propisují se do nich ale i otázky související s LGBTQ+ a dalšími tématy, proti kterým Gruzínský sen vystupuje?
Řada z nás se protestů účastní, jejich hlavní cíl ale teď jde nad rámec queer komunity. Jde o přežití naší země, soustředíme se na odpor proti proruské politice, která má dopad nejen na nás, ale i celou společnost. Strana v průběhu let otevřeně vystupuje proti queer aktivistům, používá naše fotografie i videa v různých propagandistických kampaních s tím, že jsme hlavním problémem Gruzie a antiLGBTQ+ zákon nás má donutit odejít.
Nejzásadnějšími problémy jsou zde ale chudoba, nezaměstnanost, vysoké ceny základních potravin a tak dále, společnost nás nevidí jako jejich hlavní původ. Gruzínský sen nechce dané věci řešit a místo toho se občanům snaží vnutit, že za nimi stojí lidé z marginalizovaných skupin.
Projevuje se násilí ze strany policie vzhledem ke zmíněnému zákonu i nějak razantněji vůči queer lidem?
Gruzínský sen kontroluje zvláštní konzervativní složky namířené proti naší komunitě. Úřady jimi páchané násilí nevyšetřují, spíše je k němu podněcují. Když jsme loni organizovali pride festival, vláda nám sice zprvu slibovala ochrannou ruku, bezpečnost ale nezaručila. Dané složky propašovala do centra dění a neudělala nic, aby je zastavila.
Zákon vstoupil v platnost 2. prosince, tedy už v průběhu protestů. Organizovali jsme jedno konkrétní shromáždění, abychom ukázali, že se jím rozhodně nebudeme řídit. Jinak kdysi Bidzina Ivanišvili ještě tvrdil, že queer lidé jsou plnohodnotnými členy společnosti a za deset let to budou vidět všichni, nyní ale v jeho politice vidíme jasnou homofobii, kterou používá jako prostředek k udržení moci.
Těžkooděnci s amfetaminy
Vidíme, že se situace vyhrocuje jak přímo ulicích, tak i na politické úrovni, kdy dochází mimo jiné k bití a zatýkání opozičních vůdců. Kam to podle vás povede? A jak jako mladý člověk a člen queer komunity vidíte budoucnost sebe sama a své generace v Gruzii?
Pokud Gruzínský sen odmítne ústupky, tedy propuštění všech neprávem zadržovaných osob a uspořádání nových voleb, povede to k naprostému kolapsu a kompletní izolaci země. Každý, kdo protesty sleduje, může jasně vidět, kolik mladých i starších lidí v ulicích je. Momentálně nezáleží na tom, zda jste homosexuál, homofob, žena, muž, pravoslavný, ateista nebo cokoli jiného. Všichni máme stejný cíl.
1:57
Naše vláda jde proti národu. Víme, že Rusko je nepřítel, chceme do Evropy, říká protestující Gruzínka
Číst článek
Nechceme, aby se z nás stala provincie Ruska. Zabrousíme-li do historie, vidíme nespočet příkladů toho, jak nás Rusko zradilo, podrobilo si nás a mimo jiné se snažilo vymýtit gruzínský jazyk. Navzdory brutálním represím do ulic chodí desetitisíce lidí, ať už mladí, staří, osoby s postižením, queer lidé, nezletilí nebo další jednotlivci. V každé rodině už přinejmenším jednoho člena zatkli nebo zbili.
Co by nás teď mohlo zastavit? Osobně věřím, že nás nic nezlomí a vláda Gruzínského snu je u konce. Snaží se to popřít násilím, propagandou a přesvědčením příznivců, že se vše brzy zklidní, ale to se nestane. Mlátí lidi, ale proti žádnému policistovi nikdy nebylo vzneseno obvinění. Mezi veřejností také panuje silné podezření, že těžkooděnci dostávají amfetaminy, a proto jsou tak agresivní.
Svou budoucnost pak vidím tady. Proč bych se měl stěhovat jinam? Proč by Gruzínci měli žít jinde jen kvůli osobním zájmům Bidziny Ivanišviliho? Protest je masový, má generace je v něm obzvláště viditelná. Gruzie je naše země, budeme za ni bojovat až do konce a uvidíme, jak daleko je oligarcha ochoten zajít v odporu proti vůli občanů.
Jak v praxi vypadá život LGBTQ+ komunity v Gruzii s vládou Gruzínského snu v pozadí, restriktivními zákony a vizí, kterou prosazuje pro budoucnost země?
Pro queer lidi život v Gruzii znamená obrovská rizika. Obzvláště utlačovaní jsou transsexuálové, často je rodiče vyhodí z domu již v náctiletém věku. Transgender osoby nemají možnost získat vzdělání, pracovat v profesionálním prostředí ani být plnohodnotnými členy společnosti. V důsledku toho se jejich jedinou možností často stává buď odstěhování pryč, nebo práce v sexuálním průmyslu.
25:43
Protesty v Gruzii nemají vůdce. Vládní strana se přimyká k Rusku, aby si udržela moc, říká novinářka
Číst článek
Viditelně homosexuální osoby jsou neustále vystavované verbálním i fyzickým útokům nebo obtěžování na veřejnosti. V posledních dvou letech se to pak vzhledem k zesílení antiLGBTQ+ propagandy Gruzínského snu výrazně zhoršuje. Jedním z jeho narativů je, že doma si může dělat, co chce.
Ti, kteří zde zůstávají, se snaží vyvarovat pohybu mimo bezpečná místa, jako jsou například gayfriendly bary nebo noční kluby. Nejděsivějším aspektem je, že se nemůžete obrátit na policii. Její řady totiž zpravidla tvoří homofobové, kteří queer lidi znevažují a nedokážou jim poskytnout žádnou formu ochrany nebo pomoci.
Už před novým zákonem byl náš život nesnesitelný a to, co nás čeká nyní, je nejisté. Gruzínský sen zatím nezveřejnil související předpisy, takže nevíme, jak přísně bude zákon prosazovat. Nicméně vyzývá například k zákazu používání LGBTQ+ vlajky a porušení může vést k zatčení. Já ji mám vytetovanou na ruce, takže bych za to mohl dostat pokutu nebo být stíhán.
Jinak většina nových ustanovení, která jsou mimochodem dost vágní a nesrozumitelná, zapovídá i lékařské služby pro transgender osoby, včetně hormonální terapie a operací. LGBTQ+ obsah ve filmech a divadlech, propagace v médiích i veřejná shromáždění jsou nyní zakázány. Rovněž není možné, aby neheterosexuální osoby adoptovaly děti.
Co je podle vás cílem Gruzínského snu při omezování vašich práv? Jde mu především o přiblížení se ruským „hodnotám“?
Je to populistická a ultrakonzervativní strana, ochotná udělat cokoli, aby si udržela moc. Jediní lidé, ke kterým vzhlíží, jsou Vladimir Putin, Alexandr Dugin nebo Dmitrij Medveděv. Každý její čin potvrzuje, že členové jsou proruští nelegitimní lháři a pokrytci. Jak bylo zmíněno, k tomu, aby si udržela moc, potřebuje obětního beránka. Místo toho, aby tedy mluvila o skutečných problémech, káže o likvidaci opozice a omezování práv LGBTQ+.
Podněcuje polarizaci a kritiky označuje za nacisty nebo homosexuály. Evropskou unii pokrytecky obelhala, když předstírala, že prosazuje její standardy. Naopak se v Ivanišviliho zájmech přibližuje Rusku. Už léta rozkrádá peníze, zakázky zadává jen příbuzným a přátelům a řadu věcí dělá špatně, aby je mohla předělávat, a ještě více krást. Zemi chce vložit do rukou jednoho oligarchy.
Když se novináři ptali šéfa oddělení pro zvláštní úkoly Zviada Charazišviliho, přezdívaného Chareba, na to, zdali bychom měli předat zemi Rusům, vyhrkl: „a měli bychom ji snad předat úchylům a homosexuálům?“ Zkrátka je otevřeně proruská.
