Hrozby o pozastavení výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem je jen poměřování sil, hodnotí Tureček
Hnutí Hamás v týdnu pohrozilo, že k dalšímu návratu izraelských rukojmích nedojde, v sobotu přesto výměna proběhla. Břetislav Tureček, který na Metropolitní univerzitě Praha vede centrum pro studium Blízkého východu, se domnívá, že ve skutečnosti mají na pokračování výměny vězňů zájem obě strany. „Na dokončení první fáze příměří má zájem jak izraelská vláda, tak i hnutí Hamás,“ říká pro Radiožurnál.
Co víme o třech propuštěných izraelských rukojmích?
Všechno jsou to muži, vypadali fyzicky lépe než ti, kteří byli propuštěni minulý týden, což zejména v Izraeli vyvolalo samozřejmě velké zděšení a velké emoce. Někteří lidé to přirovnávali k lidem z nacistických koncentračních táborů. Tentokrát jsou ti muži, zdá se, v lepším fyzickém stavu. Ale jak to obvykle bývá, tak na obecnější hodnocení je potřeba si počkat.
Zaujalo mě, že jednoho z propuštěných držel palestinský Islámský džihád. Co z toho usuzovat? Dá se říct, že to může být nadějné v tom smyslu, že i lidé odvlečení jinou skupinou než Hamásem mají šanci se vrátit zpátky?
Není první z rukojmích, který byl propuštěn Islámským džihádem. Naopak jedna z předchozích výměn zase upoutala tím, že právě Islámský džihád propouštěl ženy, které byly prováděny davem stovek lidí, který si je různě fotografoval. Bylo vidět, že ty ženy jsou z toho velice vyděšené. Další rukojmí nejspíš také budou ještě v rukou palestinského Islámského džihádu.
Tam jde o to, že ve chvíli, kdy se Hamás prezentuje jako vládní síla v Gaze, tak do určité míry musí ukazovat, že je schopen zajistit propuštění, i pokud ta rukojmí drží nějaká jiná frakce. V minulosti Hamás odkazoval na to, že nelze například sumarizovat, která rukojmí ještě žijí, která nikoliv, protože byla různě rozprostřena, různě skryta i u jiných skupin nebo i u civilistů.
Do velké míry to bylo pochopitelné, protože v té době nebylo příměří a Izrael Gazu bombardoval, takže férově asi pro Hamás nebylo úplně jednoduché pátrat a předvádět rukojmí, když ve stejné chvíli byli ze vzduchu bombardováni. Ale zároveň má Hamás evidentně své zájmy.
Když se rukojmí objevila po boku po zuby ozbrojených mužů v barvách Hamásu s vlajkami tohoto hnutí, s plakáty minule třeba ironizujícími izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, se záběry bývalého mocného muže hnutí Jahjy Sinvára, tak to je nepochybně pokus ukázat svoji sílu. Je to ale v souladu s realitou? Zachoval si Hamás skutečnou vojenskou a správní sílu v Pásmu Gazy?
Tohle to je prostě subjektivní hodnocení. Posměch třeba vyvolává, že Hamás mluví o vítězství nad Izraelem. Můžeme to konfrontovat s tím, že Izrael srovnal se zemí kobercovými nálety domovy desítkám tisíc lidí, kteří evidentně s Hamásem třeba ani nic společného neměli. Tak je toto vítězství, nebo je to porážka?
4:36
Do Izraele se vrátili tři rukojmí. První fáze příměří brzy skončí, dalšímu vyjednávání se Izrael vyhýbá
Číst článek
Jsou konflikty, které má-li dojít k nějakému rozuzlení, tak obě strany to musejí svým způsobem vydávat za své vítězství. Připomenu Jomkipurskou válku před více než 50 lety, tam se Izrael ubránil Sýrii a Egyptu, které chtěly získat zpátky okupovaná území. Ale jako vítězství to dodneška slaví i Egypt. Prostě jde i o tu psychologickou stránku, nejen o tu fyzickou nebo vojenskou.
Psychologická stránka je vidět právě při tom předávání. Napadá mě, proč se ale na záběrech neukazuje také propuštění palestinských vězňů?
Na to se ptejme médií, která je neukazují. Izrael třeba zakazuje a trestá, pokud Palestinci chtějí jejich propuštění slavit. Ten argument je logický, Izrael nechce, aby se oslavovalo propuštění teroristů, protože to je velmi citlivé pro Izrael. Dnes z těch 369, jestli se nepletu, 36 z nich jsou lidé, kteří zabíjeli Izraelce. Nejsem si jistý, jestli všichni jsou teroristé, kteří zabíjeli civilisty, možná zabíjeli okupační vojáky na okupovaných územích. Pro Izrael je každopádně citlivé, jak člověk, který dostal několikanásobné doživotí za zabíjení našich lidí, může být propuštěn a za to samozřejmě sklízí Netanjahuova vláda kritiku.
I v tom nepoměru je to vidět – nějakých 369 propuštěných na jedné straně, tři na druhé.
Je tam nepoměr i v jiné věci. Samozřejmě to zase je kritizováno, ukazuje se, jak je Izrael měkký, proč nepouští jedna ku jednomu. Ale Izrael dlouhodobě vězní tisíce Palestinců, i před válkou. Bavíme se o necelých 40 propuštěných teroristech nebo těch, kteří zabíjeli, ale je tam 333 lidí, kteří byli jenom posbíráni v Gaze pro podezření a neprokázalo se, tak je zase Izrael propouští.
23:48
Analytik Tureček: Kdyby o vystěhování Palestinců z Pásma Gazy mluvil místo Trumpa Putin, máme jasno
Číst článek
Dá se to samozřejmě chápat jako třeba 40 opravdu odsouzených zločinců a na druhé straně tři nevinní lidé, kteří vlastně nic neprovedli. Ale já bych se ještě podíval na to celkové aranžmá té dohody. Hamás tento týden nejdřív odmítl pokračovat ve výměně, pak s ní souhlasil. Proč a jak vlastně bude ta první fáze dohody o příměří pokračovat?
Ono to bylo složitější. Hamás řekl: oznamujeme, že jsme připraveni odstoupit a zastavit propouštění, ale dáváme to na vědomí pět dní předem, aby zprostředkovatelé něčeho dosáhli.
Bylo vidět, že Hamás pokouší druhou stranu, zároveň se Hamás svým způsobem se vyhradil nebo tímto způsobem provokoval i Spojené státy. Nesmíme zapomenout, že předtím (americký prezident Donald) Trump začal mluvit o tom, že vystěhuje Palestince z Gazy.
Takže ono to bylo takové poměřování sil. Všimněme si, Trump řekl, že do sobotního poledne musejí být všechna rukojmí propuštěna, a nakonec to byl Izrael, který přistoupil na to, že budou propuštěna jenom tři. Takže je to do velké míry opravdu zase poměřování sil a mediálního obrazu, kdo lépe vzdoruje.
Myslíš, že aspoň ta první fáze bude dokončena?
Vždycky se může nějakým způsobem zhroutit, ale je vidět, že na jejím dokončení mají zájem jak izraelská vláda, která je pod tlakem veřejnosti, tak i hnutí Hamás.
