Koronavirus ve světě nabírá na síle, případy přibývají skokově. Kde je situace nejvážnější?
Zatímco ve většině zemí Evropy začala pandemie koronaviru minulý měsíc ustupovat, v řadě jiných světových regionů se situace naopak rapidně zhoršuje. Hranice jednoho milionu případů nákazy ve světě byla poprvé překonána 2. dubna, v současnosti ale počty nakažených vzrůstají o milion v horizontu pouhých několika dní. Důvodem je jistě i masivnější testování, čísla ale ukazují, že se konec pandemie zdaleka neblíží.
„Dovolte mi, abych byl upřímný. Příliš mnoho zemí postupuje špatným směrem… Pokud se nebudou dodržovat základní opatření, pandemie se bude ubírat jedinou cestou. Bude horší a horší,“ prohlásil na pondělním brífinku šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.
25:41
Prymula: Koronavirus nezmizel. Druhá vlna může přijít kdykoliv, pokud bychom ji podcenili
Číst článek
Na úvod projevu přitom zmínil, že jen za neděli stoupl počet nových případů nákazy o 230 tisíc. Téměř 80 procent těchto případů náleželo deseti zemím světa, 50 procent dokonce jen dvěma.
Nezmínil, o které země přesně jde, ze situační zprávy WHO ale vyplývá, že dvěma státy s nejvyšším denním přírůstkem v neděli byly Spojené státy a Brazílie.
Právě USA se společně s Brazílií a Indií dostávají na přední příčky koronavirových statistik už posledních několik týdnů – zejména pokud jde o počty nakažených.
Podle dat Univerzity Johnse Hopkinse tak celkový počet nakažených ve světě šplhá přes 13 milionů, zemřelých je necelých 600 tisíc.
Vzhledem k rozdílné úrovni testování je potřeba brát zveřejňovaná data s určitou rezervou – zatímco například USA mají v přepočtu na milion obyvatel otestováno zhruba 130 tisíc lidí, v případě Brazílie to je asi 21 tisíc, a Indie dokonce ani ne 9000. Faktem ale zůstává, že nových případů nákazy stále rapidně přibývá.
Pandemie koronaviru, která koncem minulého roku propukla v čínské provincii Chu-pej, se dostala na první milion nakažených po zhruba třech měsících. V posledních týdnech se ale tempo výrazně zrychlilo – nárůst z 12 milionů nakažených (zaznamenaných ve středu 8. července) na 13 milionů trval pouhých pět dnů.
„V několika zemích po celém světě nyní dochází k nebezpečnému nárůstu případů, kdy se nemocniční oddělení opět zaplňují… Epicentrem viru zůstává americký kontinent, kde bylo zaznamenáno více než 50 procent světových případů,“ dodal během pondělního projevu Ghebreyesus.
Podívejme se, které země v současnosti čelí největšímu nárůstu počtu nakažených.
USA
Se zhruba 3,5 milionu nakažených jsou Spojené státy nejhůře zasaženou zemí světa a denní přírůstky se tam nadále zvyšují. Za úterý USA zaregistrovaly druhý nejvyšší počet nově nakažených od začátku pandemie – za 24 hodin se tam nákaza infekcí covid-19 prokázala u víc než 65 tisíc lidí. Tento rekord byl o den později překonán, ve středu USA ohlásily dalších 67 600 nakažených.
Jak poukazuje americká televize NBC News, ještě před začátkem tohoto měsíce nebyl jediný den, kdy by Spojené státy za den evidovaly 50 tisíc nakažených a více, od 3. července byl ale tento rekord pokořen více než desetkrát.
‚Vyhodili ho jako odpadky.‘ Pečovatelské domy v USA vyhánějí klienty, chtějí místo pro pacienty s covidem
Číst článek
V neděli zlomila celoamerický rekord Florida, když zaregistrovala přes 15 tisíc nakažených za 24 hodin. Jak poukázala analýza agentury Reuters, pokud by Florida byla samostatným státem, stala by se v tento den zemí se čtvrtým nejvyšším denním přírůstkem na světě.
Právě tento jihovýchodní americký stát je nyní označován za hlavní epicentrum pandemie v USA. Vážná je situace především v Miami, kde od počátku července dramaticky vzrostla obsazenost nemocničních lůžek.
Některé nemocnice hlásí nedostatek místa na jednotkách intenzivní péče, kam jsou umisťovány nejtěžší případy. Jak pro CNN uvedl tamní starosta Dan Gelber, část zdravotnických zařízení začíná posilovat kapacity tím, že mění běžná lůžka na JIP.
„Je to americká tragédie. Situace ve státě není pod kontrolou, protože naše úřady ani neřeknou lidem, aby nosili roušky,“ stěžuje si pro americkou televizi CNN floridská politička za Demokratickou stranu Donna Shalalová. Podobně kritická je ale situace také v Kalifornii nebo Texasu.
Na Floridě, ale například také v Kalifornii, Novém Mexiku i Oregonu se kvůli zhoršující se epidemické situaci obnovují karanténní opatření. Některé školy dokonce dávají najevo, že ani po letních prázdninách nepřejdou z distančního vzdělávání na běžnou výuku.
Takový krok odmítá prezident Donald Trump, který minulý týden naznačil, že se bude snažit zablokovat přísun peněz z federálního rozpočtu pro školy, které se k běžnému režimu na podzim nevrátí.
Brazílie
Nejhůře zasaženou zemí Latinské Ameriky zůstává Brazílie, jejíž prezident Jair Bolsonaro koronavirus dlouhodobě zlehčoval, označoval ho za „chřipečku“ a nakonec se jím sám nakazil.
‚Jako střelit se do nohy.‘ Brazílie maskuje data o koronaviru, pandemie je mezitím stále na vzestupu
Číst článek
Země s 210 miliony obyvatel nyní registruje na dva miliony potvrzených případů, v souvislosti s covidem-19 tam zemřelo přes 74 tisíc lidí. To je druhá nejhorší bilance po Spojených státech, odborníci nicméně upozorňují, že realita je s ohledem na nízkou míru testování výrazně horší.
Situace ale není ve všech koutech Brazílie stejná. Například ve státu Rio každodenní počet nových obětí pandemie v posledních týdnech klesá, místní úřady proto postupně uvolňují restriktivní opatření. Guvernéři jednotlivých brazilských zemí totiž k pandemii přistupují podle svého a navzdory kritice prezidenta od počátku zavádějí nejrůznější opatření.
„Každý guvernér zvolil jinou strategii boje proti koronaviru, například guvernér státu Minas Gerais zavedl opatření mezi prvními a vymáhal po Brazilcích nošení roušek už v době, kdy se v žádném jiném státě roušky nosit nemusely. Guvernéři tedy jsou vůči federální vládě v opozici – hlavně guvernéři Sao Paula, Ria de Janeira, ale právě i Minas Gerais,“ popsala v červnu pro iROZHLAS.cz publicistka Markéta Pilátová, která se po letech strávených v Brazílii vrátila zpět do Česka letos v březnu.
Další státy Latinské Ameriky
Vysoké počty nakažených eviduje také Chile – potvrzených případů nákazy má na 320 tisíc, zhruba 7000 lidí v souvislosti s covidem-19 zemřelo. Šíření nákazy se tam nicméně postupně stabilizuje.
‚Systém stvořený ke katastrofě.‘ Navzdory přísné karanténě pandemie v Peru sílí, boj hatí chudoba
Číst článek
Zatímco ve druhé polovině června hlásilo přes 4000 nových případů za den (a několikrát i přes pět tisíc), v posledních dnech se denní nárůst pohybuje kolem dvou tisíc. V přepočtu na obyvatele jsou ale denní přírůstky stále poměrně vysoké – podle údajů z úterý 14. července bylo Chile co do počtu nakažených na milion obyvatel na hodnotě 146, v případě USA to bylo 180. Pro srovnání: u České republiky je to méně než šest.
V porovnání s Brazílií, která má v přepočtu na milion obyvatel otestováno asi 21 tisíc lidí, ale Chile s více než 69 tisíci testuje mnohem masivněji.
Podobně je na tom také Peru, které testuje zhruba 60 tisíc lidí na milion obyvatel. Právě na Peru připadá zhruba desetina odhalených případů nákazy v Latinské Americe. Eviduje už téměř 330 tisíc případů a je tak páté ve světovém srovnání.
Afrika
Hranici půl milionu nakažených africké země překonaly v polovině minulého týdne, to nejhorší ale kontinent teprve čeká. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí krátce po překonání půlmilionové hranice varovalo, že se koronavirus na Afriku řítí „plnou rychlostí“, píše ABC News a dodává, že vzhledem k omezenému testování může být skutečný rozsah pandemie v Africe mnohem horší.
Upozornili na problémy spojené s pandemií, skončili za mřížemi. Egyptské úřady zatýkají lékaře i novináře
Číst článek
Kritická je situace v Jihoafrické republice, která už registruje více případů covidu-19 než Velká Británie. Se zhruba 300 tisíci nakaženými je tak ve světovém srovnání osmá a denní přírůstky neustále stoupají – od minulého čtvrtka přesahují deset tisíc případů za 24 hodin, to je v přepočtu na obyvatele více než v případě Spojených států, Brazílie nebo Chile.
Reportáž televize BBC popisuje chaos v jihoafrických zdravotních zařízeních. Například personál Livingstonovy nemocnice přirovnává aktuální stav na pracovišti k „válečné situaci“, kdy není dostatek ochranných pomůcek, kyslíkových lahví, ventilátorů ani sanitek.
Vážnost situace přiznává i tamní vláda. Prezident Cyril Ramaphosa tento týden prohlásil, že země čelí „nejvážnější krizi ve své demokratické historii“, a přiznal, že mnoho dalších případů zůstává v této 60milionové zemi stále neodhaleno.
V porovnání s ostatními africkými zeměmi je nicméně počet provedených testů v JAR výrazně vyšší – země má otestováno zhruba 38 tisíc lidí na milion obyvatel. V případě Egypta, který je co do počtu potvrzených případů (téměř 85 tisíc) druhou nejpostiženější zemí Afriky, je například míra testování zhruba 1300 lidí na milion obyvatel.
A co jinde?
Mezi asijskými zeměmi drží smutné prvenství ve statistikách Indie, která je po Spojených státech a Brazílii co do počtu nakažených třetím nejhůře zasaženým státem světa. V přepočtu na obyvatele sice situace není tak dramatická jako jinde, nakažených je nicméně milion, mrtvých zhruba 25 tisíc a křivky strmě rostou.
Koronavirem zasažená Indie míří ke katastrofě. Denní přírůstky jsou rekordní, to nejhorší má ale přijít
Číst článek
V úterý úřady více než miliardové země oznámily bezmála 28 500 nových případů nákazy, v pondělí jich přibylo rekordních téměř 29 tisíc. Některé regiony proto znovu přistupují k přísným opatřením, která se začala postupně uvolňovat začátkem června. Například vláda severoindického Biháru rozhodla o celostátní uzávěře, která začne platit ve čtvrtek a potrvá dva týdny.
Karanténa, kterou úřady zavedly na počátku pandemie, patřila k nejpřísnějším na světě. Ve druhé polovině března premiér Naréndra Módí nařídil úplný zákaz vycházení, který trval celých osm týdnů. Navzdory tomu se koronavirus v zemi šíří dál. V květnu se nákaza začala rozmáhat nejen ve velkých městech, ale také na venkově.
„Takzvaný totální lockdown nepřinesl kýžený efekt hlavně proto, že zároveň s tím se statisíce lidí z velkých metropolí jako Dillí nebo Bombaj vydaly domů do vesnic třeba i stovky kilometrů vzdálených. Nákazu samozřejmě nesou s sebou, proto se předpokládá, že vrchol přijde až poté, co se to rozšíří po venkově,“ uvedl v červnu pro iROZHLAS.cz indolog Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy Zdeněk Štipl.
Odkazoval přitom na nedávnou studii Indické rady pro lékařský výzkum (ICMR), podle které může vrchol epidemie v Indii přijít až v polovině listopadu.
V absolutních číslech je po Indii čtvrtou zemí s nejvyšším počtem nakažených (necelých 750 tisíc) Rusko, kde se denní přírůstky covidu-19 od konce června pohybují mezi šesti a sedmi tisíci případů. Jde sice o poměrně vysokou bilanci, ještě v květnu a začátkem minulého měsíce nicméně počet nově nakažených každý den rostl o více než osm tisíc.
‚Čísla se musí změnit.‘ Ruský gubernátor na nahrávce tlačí na podřízené, aby měnili data o koronaviru
Číst článek
Šíření koronaviru se nevyhýbá ani arabským státům. Pozornosti médií unikají zejména některé menší země, které sice mají nízká absolutní čísla, zato velký počet potvrzených případů nákazy přepočítaných na počet obyvatel. Jde například o Bahrajn, Katar nebo Omán.
Prudké zhoršení situace v současnosti sledují obyvatelé Izraele, kde se nové případy nákazy od začátku července dostávají přes tisícovku za den. V pondělí to byly dokonce téměř dva tisíce. Kvůli nezvládnutí druhé vlny je premiér Benjamin Netanjahu stále častěji terčem kritiky, nespokojení obyvatelé Izraele proto vycházejí do ulic a volají po jeho odstoupení.
„Případ Izraele byl neobvyklý v tom, jak rychle přikročil ke změně politiky, aniž by dostatečně vyhodnotil dopady uvolnění. Zářným příkladem je umožnění velkých společenských akcí, jako jsou svatby,“ komentuje pro CNBC aktuální situaci v zemi epidemiolog Hebrejské univerzity Hagai Levin.
