V Libanonu kvůli protestům skončila část ministrů. Premiér chce ekonomickou krizi zmírnit reformami
Strana libanonských křesťanů kvůli několikadenním protivládním protestům odvolala své čtyři ministry z vlády premiéra Saada Harírího. Ten dal v pátek vládě čas do pondělí urychleně se dohodnout na reformách, které mají situaci zklidnit. Informují o tom agentury. Podle zdrojů se ale Harírímu už podařilo dohodnout s vládními partnery na balíčku reforem, které zmírňují ekonomickou krizi. Vláda by jej měla schválit v pondělí.
Protesty v zemi začaly ve čtvrtek kvůli ohlášeným úsporným opatřením. Ty jsou podle Libanonců neúnosným zatěžováním občanů ze strany zkorumpovaných politiků.
Součástí balíčku reforem je snížení platů současných a bývalých státních úředníků, jako prezidenta, ministrů a poslanců, o 50 procent, a příspěvek 3,3 miliardy USD (75,7 miliardy Kč) od bank, který má pomoci k téměř nulovému deficitu státního rozpočtu na rok 2020. Rozpočet pak nebude zahrnovat dodatečné daně a poplatky.
Reformy zahrnují také plány na privatizaci telekomunikačního sektoru a modernizaci poškozeného elektrárenského sektoru, což je klíčový požadavek zahraničních dárců a investorů k uvolnění finanční pomoci za 11 miliard USD. V rámci reforem má být zřízen v krátké době nový transparentní regulační orgán, který bude na reformní plány dohlížet.
Šéf strany Libanonské síly Sámir Džadža v sobotu večer oznámil, že se domnívá, že vláda nebude schopna situaci zvládnout. „Proto jsme se rozhodli pro demisi našich ministrů,“ dodal.
Zpoplatnění WhatsApp
Účastníci protestů žádají rezignaci celé vlády, avšak vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh v sobotu prohlásil, že výměna vlády je ztráta času, jíž se promarní příležitost řešit finanční krizi. Varoval ale před zvyšováním daní, protože to podle něj vyvolá ještě prudší nepokoje. Hizballáh je vlivná šíitská vládní strana.
Policie v pátek večer v Bejrútu proti demonstrantům nasadila slzný plyn a pozatýkala desítky lidí. V sobotu ale protesty pokračovaly, a to nejen v hlavním městě, s provoláváním hesel „Revoluce!“ a „Lidé si přejí odstoupení vlády!“.
Definitely biggest turnout yet since this all started. #Beirut #Lebanon#لبنان#لبنان_ينتفض pic.twitter.com/wgEWRtjgdD
— Kareem Chehayeb | كريم شهيب (@chehayebk) October 19, 2019
Z ohlášených úsporných opatření vyvolal nejprudší odpor záměr zvýšit poplatky za využívání aplikace WhatsApp. Protesty pokračovaly, i když vláda tento plán odvolala.
Demonstrující Libanonci vládu označují za zloděje. Více než čtvrtina obyvatelstva země, která má na svém území přes milion syrských uprchlíků, žije pod hranicí chudoby.
Politická garnitura se v Libanonu téměř nezměnila od občanské války, která skončila v roce 1990. Od loňska se Harírího kabinet snaží dohodnout na reformách, k nimž se zavázal dárcům a věřitelům, kteří Libanonu poskytli přes 11 miliard dolarů (252 miliard Kč).
Tato malá středomořská země má třetí nejvyšší úroveň zadlužení ve světě, dluh nyní přesahuje 86 miliard dolarů (dva biliony Kč), což je 150 procent hrubého domácího produktu, uvedla agentura AP.
