Ruský útok na Moldavsko nedává smysl, říkají experti. Vojska v Podněstří vážou ukrajinské jednotky
Kyjev je podle informací The Times přesvědčen, že Kreml už rozhodl o útoku na Moldavsko. Bývalá země Sovětského svazu má malou armádu čítající jen asi 3250 vojáků, takže by neměla klást velký odpor. Navíc v separatistickém Podněstří se už 1500 vojáků „ruské mírové mise“ nachází. Vojenští experti, které oslovil server iROZHLAS.cz, jsou ale k podobnému útoku skeptičtí. Podle nich nemá Rusko dostatek sil, prostředků a ani vhodné podmínky.
„Věříme, že Kreml již přijal rozhodnutí zaútočit na Moldavsko. Osud Moldavska je velmi zásadní. Pokud ho Rusové začnou kontrolovat, budeme z vojenského hlediska snazším cílem,“ uvedl podle The Times jeden z ukrajinských vojenských zdrojů. Podle dalšího toto tvrzení potvrzuje „řada indikátorů“.
‚Sovětský skanzen‘ v Moldavsku. Separatistické Podněstří je proruské, ale válku si nepřeje
Číst článek
Bezpečnostní analytik Univerzity obrany Richard Stojar se ale domnívá, že takový útok v danou chvíli nedává „žádný smysl“, a nedokáže si představit, že by něco takového byla schopná „ruská strana realizovat“.
Jako jeden z nejdůležitějších faktorů uvádí problém ruských vojsk se do Moldavska dostat. „Moldavsko odděluje od ruského území poměrně velká část ukrajinského teritoria. I Krym – nehledě na vlastní území Ruské federace – je od Moldavska velice vzdálen,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Navíc v oblasti není vytvořeno zázemí pro ofenzivu. „V Podněstří má nyní Rusko asi tři slabší praporní taktická uskupení, tj. zhruba 1500 vojáků. To je, pokud se podíváme na ostatní úseky fronty, velmi malý počet. Pravděpodobně i zásoby munice, pohonných hmot a proviantu zde nejsou takové, aby vystačily na vedení dlouhodobé bojové činnosti,“ doplňuje vojenský zpravodajský analytik Dušan Rovenský.
So, in occupied Transnistria, Russia has nearly 1,500 troops + 5,000-7,000 very poorly equipped and trained local “armed force”.
Definitely not a direct threat to Odesa, but it might distract a considerable Ukrainian force in the south.
Via @Liveuamap
12:02 – 28. 04. 2022
Prakticky jedinou možností podle Stojara je rozšíření tohoto kontingentu dalšími vojáky, které by muselo Rusko dopravit letecky. A to by bylo problematické i podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého.
„Za současné situace by zásobování a vůbec podpora vojsk byla otázkou pouze dopravy vzduchem, což bylo velmi riskantní a asi by to nesplnilo cíl,“ myslí si armádní generál v záloze.
Výbuchy vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů, hlásí proruské Podněstří v Moldavsku
Číst článek
Stojar podotýká, že problémem by byl přelet transportních letounů přes území Ukrajiny. Tam totiž Rusko nemá vzdušnou nadvládu. „Ale i tak by ruské letouny byly velice zranitelné v přistávací fázi,“ vysvětlil.
Vázání jednotek nepřítele
Další možností by pak byla cesta po souši. V cestě ale stojí nejen dobře bráněný přístav Oděsa, ale také velký kus černomořského pobřeží pod ukrajinskou kontrolou. „To skutečně nevidím jako nějakou reálně proveditelnou vojenskou akci,“ uvedl analytik z Univerzity obrany.
Aktuálně navíc Kreml soustředí většinu svých vojsk na východní Ukrajině kvůli ofenzivě na Donbasu. „Takže pokud něco nasaditelného a použitelného má, tak se to asi koncentruje tam. A paralelně rozjíždět nějakou další větší akci v Moldavsku, k tomu si myslím, že nemá síly ani prostředky,“ vysvětlil Stojar.
Kyjev a Kišinev ostře odsoudily slova ruského generála o ovládnutí Donbasu a jihu Ukrajiny
Číst článek
Šedivý zdůrazňuje i potřebu vytvoření vhodných podmínek. „Provokace můžou být, ale určitě ne nějaký masivní útok,“ hodnotil.
Podle Stojara by Podněstří mohlo sloužit jako součást „nějaké informační psychologické války z obou stran“. Rovenský se domnívá, že separatistické území v Moldavsku bude zatím sloužit hlavně k vázání ukrajinských sil nedaleko moldavských hranic tak, aby nemohly být převeleny k obraně Donbasu.
„Pokud by se ovšem podařilo zcela stabilizovat situaci na Donbase, tak naopak vnímám jako reálnější možnost ukrajinského útoku na Podněstří, aby Ukrajina definitivně vyřešila hrozbu z tohoto prostoru,“ doplnil Rovenský.
Proruský separatistický region Podněstří se odtrhl od Moldavska v roce 1990. Je velký asi jako Pardubický kraj. Kromě mezinárodně-politické izolace je oddělený také geograficky – tokem řeky Dněstr.