Nejvyšší soud USA bude řešit zvýhodňování rasových menšin
Rasová problematika se znovu dostává do zorného pole amerického Nejvyššího soudu. Projednávat teď bude případ bělošské studentky z Texasu, kterou údajně poškodilo zvýhodňování rasových menšin. Rozhodnutí soudu může ovlivnit rasovou politiku univerzit.
Studentka Abigail Fisherová měla výborné výsledky na střední škole. Přesto ji Texaská státní univerzita nepřijala a ona tvrdí, že její místo dostal některý uchazeč na základě příslušnosti k rasové menšině. Skutečnost, že je běloška, ji proto údajně poškodila.
Univerzita přijímá nejlepší středoškolské studenty přímo, do tohoto výběru se však Fisherová těsně nedostala. Další přijímací řízení bralo v potaz i další ohledy a Fisherová tvrdí, že jedním z nich bylo rasové hledisko.
Univerzity mohou brát v potaz rasu studenta. V případě vyrovnané úrovně uchazečů se může škola rozhodnout, že přijme kvůli větší diverzitě někoho z menšiny.
Americký zpravodaj ČRo Vít Pohanka dodal v Ranním Radiožurnálu podrobnosti k případu
Kauza Fisherové dorazila po několika odvoláních k Nejvyššímu soudu, který upozornil na její závažnost už tím, že se jí hodlá zabývat. Nejvyšší soud si totiž vybírá opravdu jen zásadními případy, konkrétně vyhoví jednomu až dvěma procentům z těch, kteří se na něho obracejí.
Jeho verdikt podle očekávání ovlivní praxi na amerických vysokých školách.
Pozitivní diskriminace v tvrdé formě, jak se uplatňovala v 70. letech, už v Americe neexistuje. Například na univerzitách nesmějí být pevné kvóty, které by stanovily určité procento podle rasy.
Navzdory posunu v rasové otázce ve Spojených státech stále platí, že američtí černoši mají dvojnásobnou nezaměstnanost a téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do vězení.
