‚Není naděje, že Rusko bude poraženo.‘ Ukrajinu čeká podle Lavrova osud Afghánistánu
Rusko nemůže být poraženo ve válce proti Ukrajině a tuto zemi čeká osud Afghánistánu po stažení západních sil, prohlásil ve čtvrtek šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě. Válka Ruska proti Ukrajině, označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, trvá už skoro dva roky.
Vzhledem k přetrvávající západní pomoci Ukrajině šéf ruské diplomacie odmítl jednání se Spojenými státy o strategické stabilitě, tedy o jaderných zbraních.
Jestli chtějí Ukrajinci mír, musí o něm začít jednat jako první, prohlásil Lavrov
Číst článek
„V podmínkách hybridní války vedené Washingtonem proti Rusku nejenže nevidíme nějaké důvody nejen pro dodatečná společná opatření ve sféře kontroly nad zbrojením a snížením strategických rizik, ale celkově pro jakákoliv jednání se Spojenými státy o strategické stabilitě,“ zdůraznil Lavrov podle státní agentury TASS.
Lavrov podle agentury Reuters uvedl, že Washington navrhl od sebe oddělit válku na Ukrajině a kontrolu nad jadernými zbraněmi, ale návrh je pro Rusko nepřijatelný vzhledem k americké podpoře Ukrajiny.
„Nevidíme sebemenší zájem ze strany Spojených států ani Severoatlantické aliance urovnat ukrajinský konflikt a naslouchat obavám Ruska,“ řekl ruský ministr.
Budoucí jednání s USA sice Rusko podle Lavrova nevylučuje, ale klade si podmínku, že se Západ úplně zřekne podkopávání ruské bezpečnosti a také ukončí veřejné pohrdání ruskými zájmy. Záhodno by prý bylo také skoncovat s „expanzí NATO na východ“. Severoatlantická aliance opakovaně uvádí, že je na každé zemi, aby se sama rozhodla, s kým si přeje být ve spojeneckém svazku.
Článek pokračuje pod online reportáží.
„Není žádná naděje na to, že Rusko bude nějakým způsobem poraženo. To už se probíralo mnohokrát. Ti, kdo nestudovali dějiny, a takových je na Západě hodně, mohou na toto téma (ruské porážky) fantazírovat,“ prohlásil Lavrov.
V době Lavrovova vystoupení úřady uzavřely moskevské letiště Vnukovo. To se v minulosti několikrát stalo v případech, kdy se v okolí ruské metropole vyskytly ukrajinské drony.
Případné dohody o bezpečnostních zárukách, které se Ukrajina po Británii snaží uzavřít také s dalšími západními státy, podle Lavrova nijak nemění cíle ruské „speciální operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině, ani odhodlání Moskvy „důsledně a vytrvale“ usilovat o dosažení těchto cílů.
25:29
Politický geograf Romancov: Svět, ve kterém lze politicko-vojenská rizika řešit dialogem, je pryč
Číst článek
Lavrov také tvrdil, že Západ si po ztroskotání „blitzkriegu“ v podobě loňské ukrajinské protiofenzivy, která měla uštědřit Rusku strategickou porážku, uvědomuje, že se situace zásadně změnila. Stalo se tak podle ministra především v uvažování Západu, který si uvědomil, že udělal chybu. Je mu však zatěžko si ji přiznat, a tak „jakoby“ Ukrajinu dál podporuje. Ukrajinu však podle Lavrova čeká osud Afghánistánu, Iráku, Libye a dalších zemí, odkud se USA a jejich spojenci po čase stáhli.
Současně Lavrov tvrdil, že Rusko prezidenta Vladimira Putina neodmítá mírová jednání o Ukrajině, ale že Kyjevu na příkaz (tehdejšího britského premiéra) Borise Johnsona „a dalších Anglosasů“ v roce 2022 zakázali podepsat již dohodnutou smlouvu o urovnání sporu s Ruskem. O tom se podle Lavrova „dobře ví“ od dubna 2022. Na uzavření míru nemají žádný zájem Spojené státy a Západ obecně nechce mír, který by přihlížel k zájmům Ruska, tvrdil Lavrov a jako „fámy“ ministr odmítl zprávy o tom, že Moskva a Kyjev údajně vedou přímé rozhovory.
Putin je predátor a ztělesnění války. Se zamrzlým konfliktem se nespokojí, řekl Zelenskyj
Číst článek
Kyjev ukončil jednání s Rusy na jaře 2022 poté, co po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšla najevo zvěrstva spáchaná ruskými vojáky v okupovaných městech a obcích v okolí ukrajinské metropole. Symbolem válečných zločinů, z nichž jsou podezřelí Rusové, se stalo město Buča, kde zabití civilisté leželi na ulicích a další těla byla nalezena v hromadných hrobech. Kromě toho mezinárodní justice vydala na Putina zatykač kvůli podezření z odvlečení tisíců ukrajinských dětí do Ruska.
Moskva popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, natož aby se dopouštěli válečných zločinů, a obvinění označuje za provokaci. Kdo se v Rusku odváží o podezření hovořit či psát, tomu hrozí až 15 let ve vězeňských táborech po odsouzení podle ustanovení o úmyslném šíření lživých informací a o diskreditaci ozbrojených sil, zavedených do ruských zákonů krátce po vpádu na Ukrajinu.
Absence dialogu mezi Moskvou a Washingtonem je důležitá, protože poslední dohoda, která omezuje počty jaderných hlavic na obou stranách, má vypršet v únoru 2026. Poté by obě velmoci, disponující největšími jadernými arsenály, neměly žádnou dohodu v době, kdy mezi nimi panuje nejhorší napětí od kubánské raketové krize v roce 1962, poznamenal Reuters.
