PŘEHLEDNĚ: Jak číst výsledky slovenských voleb? Vládu bude tvořit Fico, čekají ho složitá jednání
Slováci rozhodli o novém složení Národní rady. Do parlamentu se dostalo sedm stran, nejsilnější postavení si vybojoval Smer a jeho předseda Robert Fico směřuje ke čtvrtému premiérství. Předtím ho ale čeká zkouška ze slovenské povolební matematiky. Obstojí v ní? Web iROZHLAS.cz nabízí odpovědi na hlavní otázky slovenských parlamentních voleb.
Vyčerpávající slovenská volební sobota se přelila do nedělního rána, až tehdy vyšlo najevo, jak předčasné parlamentní volby dopadly.
- Kdo volby vyhrál?
- Proč se „mýlily“ exit polly?
- Jak může vypadat nová vláda?
- Může se koaliční jednání zkomplikovat?
- Co znamenají výsledky pro Ukrajinu?
- Jaké jsou české reakce?
Kdo volby vyhrál?
V hlasování voličů zvítězila s necelými 23 procenty strana Smer. Trojnásobný expremiér Robert Fico tak má solidní pravděpodobnost, že se počtvrté postaví do čela kabinetu.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že ho v pondělí pověří sestavením vlády. „Probudili jsme se do změny, kterou přinesly předčasné parlamentní volby. Byly svobodné, demokratické a vytvořily reálný obraz naší společnosti,“ napsala na sociální sítě.
Pět procent za Smerem skončilo Progresivní Slovensko. Jeho lídr Michal Šimečka v neděli odpoledne oznámil, že se kvůli výkonu poslaneckého mandátu vzdá funkce místopředsedy v Evropském parlamentu a plně se přesune do Bratislavy.
Třetí příčku ve volbách obsadil Hlas. Jeho předseda a expremiér Peter Pellegrini prohlásil, že by vzhledem k ideové blízkosti se Smerem bylo logické, kdyby jako prvního možného koaličního partnera oslovil je. Ostatně přesně takto to před volbami Fico avizoval, když vždy jako primárního koaličního partnera preferoval Hlas.
Naopak Pellegrini byl až dosud zdrženlivější. Mimo jiné kvůli osobním animozitám mezi ním a Ficem. Hlas navíc vznikl před třemi lety tak, že se od své mateřské strany odštěpili nespokojení politici Smeru.
Proč se ‚mýlily‘ exit polly?
Jsou svého druhu průzkumem, nikoliv přesnou volební predikcí. Po uzavření volebních místností zveřejnily rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a také Televize Markíza takzvané exit polly. Na rozdíl od předvolebních průzkumů preferencí, kdy jsou lidé dotazování na to, koho plánují volit, u exit pollu odpovídají lidé právě vycházející z volební místnosti. Zda odpoví pravdivě, je jen na nich.
Oba odhady stavěly na první místo Progresivní Slovensko, v těsném závěsu za ním Smer. Ve štábu PS se po zveřejnění příznivci radovali, lídr Šimečka však vyzýval ke zdrženlivosti, z exit pollů nechtěl vyvozovat závěry.
„Máme s tím hořkou zkušenost z minulých voleb,“ připomínal v sobotu nad ránem. Před třemi lety první odhady připisovaly Progresivnímu Slovensku v koalici se stranou Spolu až deset procent, nakonec ale nedosáhli ani na nutných sedm procent pro vstup do Národní rady.
Průvodce scénáři slovenských voleb. K premiérskému postu má blíž Fico než Šimečka, klíčový může být Hlas
Číst článek
Jak může vypadat nová vláda?
Slovenská povolební matematika nabízí čtyři možné vládní sestavy. Nejpravděpodobnější jsou v tuto chvíli dvě varianty, obě na půdorysu spojenectví vítězného Smeru a třetího Hlasu. V jednom případě by k sobě pro většinu 79 křesel v parlamentu ze 150 přibrali proruskou Slovenskou národní stranu (SNS). Ve druhém případě Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), tato sestava by měla 81 křesel.
Pokud by chtěl pravděpodobný příští premiér Fico sestavit vládu s ústavní většinou, mohl by do kabinetu přizvat obě tyto strany. Čtyřkoalice Smer, Hlas, SNS a KDH by dosáhla na 91 mandátů.
Nejdivočejší složení vlády je zároveň jediné bez Smeru. Hypotetický kabinet vedený Progresivním Slovenskem by pro většinu v parlamentu musel přizvat Hlas, SaS i KDH. Taková sestava by dosáhla na 82 křesel.
Koalice OĽaNO, Za ľudí a Křesťanská unie je vzhledem ke svému vládnímu působení v posledních třech a půl letech a téměř nulovému koaličnímu potenciálu odsouzena do opozice. I proto nefiguruje v žádném náčrtu možné nové vlády. Naopak klíče od složení příští slovenské vlády drží Hlas Petera Pellegriniho, který je nedílnou součástí jakékoliv scénáře možné vlády.
Může se jednání zkomplikovat?
Poslední zmíněný scénář kabinetu vedeného Progresivním Slovenskem komplikují mimořádné názorové rozdíly mezi středovými liberály z PS, sociálními demokraty z Hlasu, pravicovými liberály ze SaS a konzervativními křesťanskými demokraty z KDH.
Fico míří ke čtvrtému premiérství, nabízí se koalice Smeru, Hlasu a SNS. S vítězem chce jednat i KDH
Číst článek
Realističtější vládní sestavy v čele se Smerem ale také čelí možným zádrhelům. Desetičlenný klub SNS je plný radikálních osobností, které šéf strany Andrej Danko přilákal na kandidátku a které se díky preferenčním hlasům dostaly do parlamentu na úkor loajálních straníků.
Jediný Danko je z nich dlouholetým členem SNS. Martina Šimkovičová byla například bývalou poslankyní za Sme rodina, trojice Tomáš Taraba, Filip Kuffa a Štefan Kuffa byli v minulých volbách zvoleni na kandidátce Kotlebovy neofašistické ĽSNS.
V případě koalice Smeru, Hlasu a KDH jsou komplikací předvolební „červené čáry“, které jsou pro křesťanské demokraty v případě účasti ve vládě nepřekročitelné. Jde například o pokračování boje s korupcí, neschválení registrovaného partnerství nebo nezrušení speciální prokuratury. V neposlední řadě také šéf KDH Milan Majerský mnohokrát před volbami zopakoval, že jeho strany do koalice se Smerem nepůjde.
O otázkách týkajících se možného vstupu do vlády ale bude rozhodovat až za dva týdny celoslovenská rada KDH, do té doby rozhodnutí nepadne.
Andrej Danko a Nezávislé osobnosti.
— Mikulas Hanes (@HanesMiki) October 1, 2023
Ak dá Smer nakoniec prednosť KDH, tu bude ležať hlavný dôvod.
Klasik by to označil za nevýhru a možný začiatok zmien v SNS. pic.twitter.com/aFLQzVHHeX
Co znamenají výsledky pro Ukrajinu?
„Slovensko má větší problémy než Ukrajinu,“ pronesl v neděli po poledni Robert Fico na tiskové konferenci Smeru.
Potvrdil, že je proti vojenské pomoci Kyjevu. K tomu se ostatně hlásil už během kampaně. „Pokud bude strana Smer ve vládě, tak nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj,“ řekl Fico v srpnovém rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Jak se zdá, snaha upustit od vyzbrojování ukrajinských vojáků přetrvává i po skončení voleb.
5:45
Fico: Pokud bude Smer v budoucí vládě, nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj
Číst článek
Ficův návrat do čela Slovenska s obavou vyhlíží i unijní instituce. Šéf Smeru v posledních měsících nešetřil kritikou Bruselu, především co do uvalování protiruských sankcí, ale také samotného fungování Evropské unie.
Činil tak přitom navzdory tomu, že se v minulosti hlásil k unijnímu jádru. Nicméně Fico nikdy nebyl „obrovským obdivovatelem“ EU, připomínal slovenský novinář Andrej Matišák. „Pokud se mu (Ficovi) podaří sestavit vládu, tak se bude minimálně ze začátku na mezinárodní úrovni chovat relativně pragmaticky, aby k sobě nepřitahoval příliš pozornosti zejména Bruselu,“ předpokládal zástupce zahraniční redakce deníku Pravda v podcastu Bruselské chlebíčky.
Jaké jsou české reakce?
Opatrné a převážně vlažné. Čeští politici doufají v pokračování úzké spolupráce se Slovenskem, to je společný vzkaz, který je možné sledovat z bezprostředních reakcí na vyhlášené výsledky.
„Sledoval jsem výsledky slovenských voleb a přeji Slovákům, ať povolební vyjednávání vedou k sestavení dobré vlády. Věřím, že budeme na vládní úrovni nadále úzce spolupracovat ku prospěchu obou našich zemí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Zatímco členové pětikoalice příliš optimismem neoplývají, šéf nejsilnější opoziční strany Andrej Babiš (ANO) se z vítězství Fica a Smeru raduje. Pogratuloval také sociálnědemokratické straně Hlas, která skončila na třetím místě.
Dobré ráno Slovensko 🙂
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 1, 2023
Gratuluji Robertu Ficovi k vítězství ve volbách! Ke skvělému výsledku gratuluji i Peterovi Pellegrinimu a celému Slovensku přeji, aby mělo vládu, která doma bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě tvrdě hájit zájmy všech slovenských občanů.
Bez povšimnutí ponechal výsledek druhého Progresivního Slovenska. A to navzdory tomu, že jeho europoslanci včetně lídra PS Šimečky sdílí frakci v Evropském parlamentu se zástupci hnutí ANO.
Ke slovenským volbám se vyjádřil také český prezident Petr Pavel. „Proběhly demokraticky, s rekordní účastí a vůli občanů je třeba respektovat,“ uvedl.
Stejně jako zástupci vlády, i on doufá v pokračování dobrých přeshraničních vztahů. „Je v našem zájmu, aby se naše cesty nerozcházely a aby dlouhodobě nadstandardní vztahy mezi Čechy a Slováky zůstaly zachovány,“ komentoval Pavel.
