Čaputová oznámila, že pověří sestavením vlády vítězný Smer. ‚Čekáme na to,‘ řekl předtím Fico
Předseda vítězné strany v sobotních předčasných parlamentních volbách na Slovensku Robert Fico řekl, že se bude ucházet o funkci premiéra v nové vládě. Jednání o složení kabinetu chce ale zahájit až poté, co dostane od prezidentky Zuzany Čaputové pověření. Hlava státu následně oznámila, že vítěze voleb pověří v pondělí. Případné partnery pro vládní spolupráci Fico neuvedl.
„Budu se ucházet jako předseda vítězné strany o pozici předsedy vlády. Bylo by to zklamání pro lidi, pokud bych řekl něco jiného,“ prohlásil Fico před novináři v neděli odpoledne, kdy poprvé veřejně hodnotil výsledky voleb.
Podle těchto výsledků by Smer k vytvoření většiny v parlamentu potřeboval dva další partnery. Do parlamentu se dostalo celkem sedm formací. Některé z nich spolupráci s Ficovou stranou odmítají, a to včetně liberálního hnutí Progresivní Slovensko, které skončilo na druhé místě. Podle Fica by jednání ohledně programu příští vlády mohla trvat zhruba dva týdny.
Fico míří ke čtvrtému premiérství, nabízí se koalice Smeru, Hlasu a SNS. S vítězem chce jednat i KDH
Číst článek
Fico řekl, že zahraničněpolitická orientace Slovenska se nebude měnit. „Nelíbí se mi, že Evropská unie nemá na některé věci vlastní názor, že je ve vleku Spojených států. Nelíbí se nám, že Evropská unie není mírový projekt,“ prohlásil zároveň.
Smer nadále odmítá vojenskou pomoc Ukrajině. „Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte,“ uvedl Fico. Dodal, že Smer chce prosazovat zahájení mírových jednání ohledně konfliktu na Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi.
K řešení nelegální migrace je podle Fica třeba použít sílu. Jedno z prvních rozhodnutí nové slovenské vlády, pokud se jeho strana stane součástí vládní koalice, bude obnovení kontrol na zelené hranici s Maďarskem. Slovensko je pro migranty tranzitní zemí při jejich snaze dostat se do západní Evropy.
Smer by po příchodu do nové vlády podle Fica také vyměnil policejního prezidenta a šéfa elitní složky prokuratury. Policie a úřad speciální prokuratury vyšetřují například různé kauzy z doby předchozího dlouholetého vládnutí Smeru. Fico vyšetřování těchto případů opakovaně zpochybňoval. V těchto kauzách byly již odsouzeny čtyři desítky lidí a další osoby čelí stíhání.
Smer v sobotních předčasných volbách získal hlasy necelých 23 procent voličů. S odstupem druhé skončilo liberální proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS), které má necelých 18 procent. Třetí skončil se 14,7 procenta Hlas Petera Pellegriniho.
Ve slovenské politice byly překročeny všechny červené čáry, říká bývalá premiérka Iveta Radičová
Číst článek
Do parlamentu se dostalo celkem sedm stran. Čtvrté místo patří koalici OĽaNO expremiéra Igora Matoviče, která má devět procent hlasů. Konzervativní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) se dostalo těsně pod sedm procent, liberální Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka mírně nad šest procent.
Jako poslední se do parlamentu dostala krajně pravicová a proruská Slovenská národní strana (SNS), která se udržela nad potřebným pětiprocentním prahem.
Během nezvykle dlouhého nočního sčítání hlasů naopak limit pěti procent nepřekročila další krajně pravicová Republika odštěpená od Kotlebovy neofašistické ĽSNS a strana Aliance zastupující maďarskou menšinu.
Slovenské volby provázela nebývale velká účast. K urnám přišlo přes 68,5 procenta voličů, což je nejvíce od roku 2002.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Sestavování vládní koalice
Smer by vytvořil většinu například s Hlasem a SNS, dohromady by taková koalice ve 150členném parlamentu měla 79 zástupců. Politici těchto tří stran byli součástí vládní koalice v letech 2016 až 2020, kdy Pellegrini a někteří další představitelé Hlasu ještě působili ve Smeru.
Fico umí vycítit a využít konspirační nálady ve společnosti, říká bývalý ministr financí Mikloš
Číst článek
Fico už před sobotními volbami označil spolupráci své strany s Hlasem za základ stabilní budoucí vlády. Pellegrini zase opakoval, že jeho strana má programově blíže ke Smeru než k Progresivnímu Slovensku. Zatím ale neřekl, ke které ze dvou nyní nejsilnějších stran se Hlas přidá.
Předseda proevropského PS Michal Šimečka po volbách řekl, že jeho hnutí udělá všechno pro to, aby vládu nesestavil Smer. To by znamenalo, že by PS na svou stranu muselo získat Hlas a ještě další dva parlamentní subjekty.
Dosud nejsilnější hnutí OĽaNO, které ve volbách kandidovalo v koalici se stranami Za ľudí a Křesťanská unie, bude podle Matoviče v opozici. Expremiér zároveň za nereálnou označil možnost, že by se PS podařilo sestavit vládu.
Po dvou volebních obdobích se do sněmovny opět dostalo KDH. Jeho předseda Milan Majerský v diskusi televize Markíza řekl, že nadále platí rozhodnutí KDH nespolupracovat se Smerem a že případnou změnu postoje by musel schválit příslušný orgán hnutí, ten se však sejde až za dva týdny.
Pokud by KDH otočilo, měla by jeho případná koalice se Smerem a Hlasem parlamentní většinu. Pokud by tyto tři strany podpořila ještě SNS, dohromady by měly dostatek hlasů také na změnu ústavy, což si vyžaduje souhlas alespoň 90 z celkového počtu 150 poslanců.
