Analytik: Pokud je tohle ta plánovaná ruská ofenziva, tak je to pro Západ a Ukrajinu velmi dobrá zpráva
Země Severoatlantické aliance se dohodly na zvýšení výroby munice a vojenského materiálu. V důsledku nekončící ruské agrese docházejí zásoby. Bojuje se zejména u města Bachmut. „Krvácejí tam obě strany. Je ale třeba říct, že Moskva tam dosud ztrácela ty nejhorší syny Ruské federace, vězně naverbované wagnerovci. Za to Ukrajinci platili životy často svých nejstatečnějších mužů,“ komentuje Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Další dodávky, zejména munice, jsou pro Ukrajinu naprosto klíčové. V budoucnu to bude ale nejenom munice, ale i nová technika, protože ta stará se opotřebovává,“ upozorňuje Ludvík v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Host: analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderuje Zita Senková
Ukrajina byla dosud primárně zásobována technikou a municí ze skladů, které se ale pomalu vyprazdňují. Problém ale podle Ludvíka je, že kapacity výroby byly v Evropě a ve Spojených státech přizpůsobené tomu, že tu válka tohoto typu dlouho nebyla.
„Z hlediska ekonomiky obrany je totiž nákup munice na sklady velmi drahý. I munice má totiž nějakou životnost a po určité době se musí zlikvidovat,“ vysvětluje analytik z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK.
I druhá možnost, tedy platit zbrojnímu průmyslu, aby udržoval výrobní kapacitu, přestože se nevyužívá, je velmi drahá, dodává Ludvík:
Padlých wagnerovců přibývá. Moře křížů na ruském hřbitově u Černého moře symbolizuje ruské ztráty
Číst článek
„Je to něco, co musí stát vyvažovat vůči dalším rozpočtovým požadavkům. A ve chvíli, kdy jsme za jediné nepřátele po ukončení studené války považovali teroristy z hanebných režimů, nebylo nutné tolik napínat ekonomickou sílu Západu v oblasti zbrojení. Proto výrobní kapacita stále klesala.“
To, že zbraně a munice ve válce dochází, není nic nového, připomíná analytik.
„Ve všech velkých válkách došlo na krizi, kdy armády měly málo munice. Doufejme, že se nyní podaří navýšit výrobu včas, protože Rusko nepochybně také nemá bezedné zásoby a muselo výrobu navýšit. Zdá se ale, že Rusové tento problém začali řešit dřív.“
Problém Ukrajiny v vidí také v tom, že klíčová dělostřelecká munice se na Ukrajině vyráběla právě v těch částech, které se dostaly do sféry vlivu ruských separatistů v roce 2014.
„Průmyslová válka je ale velmi hladová. Sama na to Ukrajina nestačí a potřebuje, aby jí v tom Západ pomáhal.“
„Zásobování dělostřeleckou municí bylo tedy problematické už před válkou. Ukrajinci se ji snažili nakoupit jinde, což samozřejmě Rusové různě sabotovali, a omezeně si ji dnes vyrábějí i sami. Průmyslová válka je ale velmi hladová. Sama na to Ukrajina nestačí a potřebuje, aby jí v tom Západ pomáhal.“
Tohle už je ofenziva?
Rusko se totiž podle Ludvíka připravuje na to, že válka bude trvat ještě dlouho:
„Po těžkém vystřízlivění, kdy ruská armáda utrpěla na začátku války obrovské ztráty, si Kreml nakonec přiznal, že bude muset mobilizovat své síly. Přechází na válečnou ekonomiku, povolal několik stovek tisíc mužů a je možné, že se připravuje i další kolo mobilizace.“
Navíc převzalo Rusko iniciativu a útočí po celé frontě, nejen u Bachmutu, ale i v Luhanské oblasti a na severu země.
Expert: Válka na Ukrajině změní podobu evropských armád, kombinuje zákopy s technologiemi 21. století
Číst článek
„Snaží se vytlačit Ukrajince od Vuhledaru. To město není samo o sobě významné, ale pro Rusy je důležité, protože tam vede železnice na Krym a je to jediná významná spojnice mimo Kerčský most,“ připomíná Ludvík.
„Je otázka, jestli Rusko chystá ještě nějakou další ofenzivu, nebo jestli tohle je to, čeho jsme se obávali,“ naznačuje Ludvík. „Protože pokud tohle je to, čeho jsme se obávali, tak je to v zásadě velmi dobrá zpráva. Rusům se nedaří nijak zásadně postupovat a mají velké ztráty.“
Dobrá zpráva by to byla podle Ludvíka i proto, že by to znamenalo, že Moskva nedokázala mobilizovat dostatek vojáků.
„Možná se projeví i to, že Vladimir Putin několikrát do konfliktu zasáhl – pro Ukrajinu velmi šťastně a pro ruskou armádu velmi nešťastně. Pokud Rusko i tentokrát zaútočí dřív, než bude připravená armáda, Ukrajině by to velmi pomohlo.“
Na co spoléhá Rusko
Boje se vedou i u města Bachmut. Existují dvě interpretace toho, k čemu tam dochází, přibližuje analytik Ludvík:
„Jedna z nich je, a na Západě kolem toho panuje velká obava, že tím, že Ukrajinci jsou nuceni se bránit a přidávat do mlýnku na maso svoje vlastní lidi, tak ztratí schopnost na jaře přejít do protiofenzivy a osvobodit Ruskem obsazená území.“
„Pro Západ je velmi důležité signalizovat, že o Ukrajinu neztrácí zájem.“
„Druhá interpretace je, že Ukrajinci se stále ještě připravují na ofenzivu a čekají na to, až dorazí západní dodávky zbraní. V posledních měsících byly přislíbeny poměrně velké dodávky a Ukrajině by to mohlo pomoci vytvořit ekvivalent několika brigád.“
U Bachmutu ale krvácejí obě strany. „Je ale třeba říct, že Moskva tam dosud ztrácela ty nejhorší syny Ruské federace, vězně naverbované wagnerovci. Zato Ukrajinci platili životy často svých nejstatečnějších mužů,“ upozorňuje Ludvík.
O další pomoci Ukrajině budou západní lídři jednat v druhé polovině února ve Varšavě, kam dorazí i americký prezident Joe Biden.
Na Krym pod záminkou letního tábora. Ruské úřady organizují převýchovu tisíců ukrajinských dětí
Číst článek
„Pro Západ je velmi důležité signalizovat, že o Ukrajinu neztrácí zájem. Rusko sází na to, že v nějaké fázi to Západ přestane bavit a začne tlačit na Ukrajinu, aby přijala kompromisní řešení,“ obává se Ludvík.
Výsledek války se zpravidla hodnotí podle toho, kdo získal jaké území. A v této válce, připomíná Ludvík, zatím území obsadilo Rusko na úkor Ukrajiny. „Nemyslím si, že se v případě Ukrajiny stane to, co v Sýrii, kde se válčí už dvanáct let a už to bereme jako něco standardního. Ukrajina je nám přece jenom bližší. Ale přesto na to Rusko trochu spoléhá,“ soudí analytik.
Transformace armád
Zejména východní křídlo NATO si podle Ludvíka po anexi Krymu uvědomilo, že může válka nastat, a začalo řešit svoji obranyschopnost. Dvě procenta HDP na obranu ale rozhodně všichni neplatili.
„My jsme od Ruska ještě relativně daleko. Ruská invaze je něco, co nám v nejbližší době nehrozí. Státy, které ale s Ruskem hranici mají, skutečně výdaje na obranu zvýšily ještě před rokem 2022,“ přibližuje analytik a doplňuje:
Ukrajinské síly nemůžou současně bránit Bachmut a zahájit jarní protiofenzivu, soudí Západ
Číst článek
„I tady ale vidíme, že to samo o sobě nestačí, že to trvá. Když se armády dlouhodobě podfinancovaly, a ještě k tomu transformovaly pro úplně jiný typ konfliktu – pro nasazení v zahraničních misích – tak ani ta dvě procenta to okamžitě nezmění. Potrvá to roky.“
Západní státy si po Krymu podle Ludvíka sice přiznaly, že na konvenční válku může dojít, transformace ale byla pomalá.
„Současná válka na Ukrajině to urychluje. Všechny armády NATO teď nakupují těžkou techniku a munici. Vzniká ale nový problém. Jednak to nejvíce potřebuje Ukrajina a jednak je, jak už bylo řečeno, výroba omezena. Státy NATO se tedy začínají přeplácet, na což bohužel doplácejí menší a chudší členové.“
„Prvotní šok poté, co válka vypukla, začíná opadat. A čím později dokážou ministerstva obrany přijít s plány na to, co je potřeba nakoupit, tím těžší to bude v politické debatě prosadit,“ uzavírá Jan Ludvík.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
