Nejvstřícnější vztah k totalitním mocnostem Rusku a Číně mají na Slovensku zradikalizovaný Smer Roberta Fica a dvě krajně pravicové partaje Republika a SNS. Válku na Ukrajině často označují za vyprovokovanou Západem, kritizují protiruské sankce nebo chválí navržený čínský „mírový plán“. Ostatní slovenské strany před Ruskem a Čínou buď varují, nebo stojí někde mezi, ukazuje studie projektu MapInfluenCE.

Bratislava 0:10 14. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na příslušnosti České republiky k Západu se shodne jak vláda, tak většina parlamentní i mimoparlamentní opozice. Ruský vpád na Ukrajinu tuto shodu možná ještě upevnil.

Na Slovensku se ovšem v posledním roce a půl otázka, kam země na mezinárodněpolitické mapě patří, řeší daleko úporněji: zda pokračovat v cestě na Západ, nebo otočit kurz a vrátit se na Východ, anebo se snažit být mezi oběma světy mostem?

Prozápadní směřování, za kterým stojí prezidentka a současná i minulá vláda, je totiž značnou částí politického spektra zpochybňována. Potvrdil to i letošní průzkum Globsecu. Výzkumníci se ptali, kdo je zodpovědný za válku na Ukrajině. Čtyřicet procent dotázaných ukázalo na Rusko, 34 procent mínilo, že Západ, a sedmnáct procent vinu připsalo samotné Ukrajině.

Dalším zjištěním bylo například to, že se 69 procent Slováků domnívá, že dodávky vojenské techniky a zbraní Ukrajině provokují Rusko a ve výsledku přibližují zemi k válce.

Proruské strany

Autorka nové studie MapInfluenCE Nikoleta Nemečkayová uvádí, že je na Slovensku ruský vliv zakořeněný daleko pevněji než čínský. V debatách o zahraničněpolitickém směřování země převládají témata spojená právě s Ruskem, což jen umocnil útok na Ukrajinu v únoru 2022.

Pozitivní pohled na Rusko převládá zejména u strany Smer expremiéra Roberta Fica, který v současnosti vede předvolební průzkumy, u Republiky odštěpené od Kotlebovy neofašistické ĽSNS a v neposlední řadě i u další krajně pravicové partaje Slovenské národní strany (SNS).

Smer sice formálně podporuje euroatlantickou orientaci Slovenska, zároveň ale odmítá většinu kritiky Ruska i Číny. Když Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, tehdejší premiér Fico v Bruselu na Evropské radě hlasoval pro sankce, doma na Slovensku je ale od té doby kritizuje a navrhuje jejich zrušení.

V letošním volebním programu strana kritizuje stavění „nové železné opony“ mezi Západem a Východem. „Máme zájem na dobrých vztazích se všemi zeměmi světa,“ uvádí.

Fico: Pokud bude Smer v budoucí vládě, nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj

Číst článek

Místopředseda strany Ľuboš Blaha zpochybnil, že by masakr v Buče spáchali ruští vojáci, a třeba loni představitelé Smeru slavili výročí Slovenského národního povstání po boku ruského velvyslance.

Smer odmítá posílání jakýchkoliv zbraní na Ukrajinu a snažil se zabránit dodání slovenských stíhaček Kyjevu. „Stojíme si za tím, že pokud bude strana Smer ve vládě, tak nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj,“ opakuje Fico.

Dnes mimoparlamentní SNS, která má ale preference kolem pěti procent, se dlouhodobě zasazuje za dobré vztahy s východními mocnostmi, a naopak kritizuje Západ. Na rozdíl od Republiky ale SNS ani Smer nevolají po vystoupení z NATO.

SNS sama prohlašuje, že je za „posílení slovanské sounáležitosti na evropském kontinentu“, a její dlouholetý proruský předseda Andrej Danko ve svých příspěvcích na sociálních sítích často šíří prokremelské narativy. Například o tom, že Putin jednal tak, aby ochránil životy a zdraví ruských občanů.

Podle předsedy Republiky a europoslance Milana Uhríka Rusko „nemělo objektivně jinou možnost než zastavit postup svých oponentů,“ řekl k válce na Ukrajině.

Závěry studie potvrzuje i srpnové šetření agentury Ipsos pro Denník N, které ukázalo, že polovina voličů Smeru a většina podporovatelů Republiky a SNS by neměli problém s tím, kdyby Slovensko patřilo do sféry vlivu Ruska.

Návrat pod ruská křídla neodmítá 68 procent voličů SNS, u Republiky jde o 61 procent a u Smeru 48 procent. Z celkové populace jde podle výzkumníků o 30 procent Slováků.

Kritici Ruska

Matovič jako ‚lobbista‘ Sputniku v Evropě. Aféra ruské vakcíny na Slovensku nekončí, OĽaNO se propadá

Číst článek

Na druhé straně je skupina slovenských stran, které jsou k Rusku velmi kritické. Jde o prozápadní liberální i konzervativní strany Progresivní Slovensko, SaS, KDH, OĽaNO a Demokraté.

Progresivní Slovensko voličům s výhledem na volby slibuje budoucnost v EU a NATO, SaS má v programu, že se chce zasadit o vyloučení Ruska z OSN a letos v lednu iniciovali úspěšné parlamentní hlasování o označení Ruska za teroristický stát.

Křesťanskodemokratické KDH se k východním autoritářským režimům vyjadřuje často velmi negativně. Například kontruje kremelskému narativu snažícímu se vykreslit Rusko jako ochránce tradičních křesťanských hodnot.

Exministr obrany a místopředseda Demokratů Jaroslav Naď ještě v ministerské funkci označil Vladimira Putina za „Hitlera 21. století“. Podobně nazval ruského prezidenta i expremiér a předseda OĽaNO Igor Matovič.

Předsedové stran SaS a OĽaNO Richard Sulík s Igorem Matovičem ale za sebou mají také činy, které jinak prozápadní směřování jejich stran narušily.

Zatímco naprostá většina politiků SaS podporuje protiruské sankce, předseda Sulík je několikrát zpochybnil. Varoval například, aby sankce nepoškozovaly více Evropu než Západ. Ještě pár měsíců před únorovou invazí tvrdil, že sankce „páchají jen škody a Rusové Krym nevrátí tak či tak“. Jeho slova následně zneužila ruská státní agentura TASS.

Ruské propagandě posloužil i Matovič, když v březnu 2021 bez konzultace s vládními kolegy objednal ruskou vakcínu Sputnik V, což jej nakonec stálo premiérské křeslo.

VIDEO: Mezi Matovičem a Kaliňákem létaly pěsti. Slovenští politici se střetli před úřadem vlády

Číst článek

„Matovič se svou neoblomnou obhajobou Sputniku V stal jedním z nejvýraznějších propagátorů vakcíny v EU. Kreml se svou mašinérií státních médií využil jeho snahy na propagaci vakcíny doma i v zahraničí a podporu narativů o údajné diskriminaci vakcíny a neschopnosti EU zabezpečit členským státům dostatek západních dávek,“ uvádí analýza MapInfluenCE.

‚Maďarská cesta‘

Na pomezí podporovatelů a kritiků východních režimů stojí dvě strany – Hlas Petera Pellegriniho a Sme rodina Borise Kollára.

Pro Hlas jsou národní zájmy na prvním místě, výraznějším prohlášením v zahraniční politice se strana spíše vyhýbá. Ruskou invazi sice jeho poslanci odsoudili, rozhodli se ale nepodpořit usnesení označující Rusko za teroristický stát.

Pellegrini zpochybňuje funkčnost sankcí a líbí se mu „maďarská cesta“ Viktora Orbána, který drolí jinak relativně jednotný unijní protiruský postup.

„Zahraniční politika Hlasu je jasná a neměnná. Na prvním místě musí být slovenské národní zájmy,“ zmínil tajemník strany Matúš Šutaj-Eštok.

I Sme rodina se zaměřuje spíše na domácí témata. Kollár sice v minulosti vystupoval protiukrajinsky, po anexi Krymu se o nich na facebooku vyjadřoval ve smyslu, že jde o fašisty. „Já takovou havěť v EU nechci!“ psal v květnu 2015.

Jeho dnešní chování je s tím v naprostém kontrastu. V dubnu se například setkal se svým ukrajinským protějškem Ruslanem Stefančukem, který mu poděkoval za podporu při snaze dosáhnout členství v Evropské unii. Sme rodina podporuje pomoc Ukrajině včetně dodávek zbraní.

Vztahy s Čínou

Co se týče Číny, je situace u vybraných slovenských stran dle studie MapInfluenCE takřka stejná. Vstřícný vztah k Pekingu má trojice Smer, SNS a Republika, přičemž zdůrazňují hlavně ekonomickou diplomacii, bagatelizují porušování lidských práv nebo chválí čínský „mírový plán“ na řešení války na Ukrajině.

Prchalovi se na Slovensku nedaří. Nabízí virtuální témata, která voliče moc nezajímají, říká marketér

Číst článek

Fico například v roce 2016 ještě jako premiér tvrdě kritizoval setkání prezidenta Andreje Kisky s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, místopředseda Smeru Ľuboš Blaha zase v roce 2019 tvrdil, že tibetským obyvatelům přinesl komunistický režim „rozvoj, blahobyt a osvobození z područí despotické teokracie místních mnichů“. Právě tehdy se přitom účastnil cesty do Číny placené vládou v Pekingu.

V loňském roce pak nazval cestu šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wan za „vyvolávání třetí světové“. V tomto názoru s ním byl zajedno i šéf Republiky Milan Uhrík.

Naopak velkými kritiky Číny jsou stejně jako v případě Ruska zástupci Progresivního Slovenska, SaS, KDH, OĽaNO a Demokratů.

Varují například před čínskými technologiemi v kritické infrastruktuře, podporují Tchaj-wan nebo upozorňují na situaci v Tibetu nebo Sin-ťiangu. Například SaS jako protiváhu vůči pročínským argumentům zdůrazňují ekonomickou prospěšnost udržování vztahů s Tchaj-wanem. KDH Čínu ve svém programu otevřeně označuje za hrozbu pro demokratický svět.

Sme rodina a Hlas i v otázce Číny stojí mezi příznivci a odmítači. „U Sme rodina se objevuje přeceňování ekonomického významu Číny a přehlížení hrozeb spojených s čínským režimem,“ uvádí citovaná analýza.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít