Když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedávné návštěvě České republiky zmínil, že ho potěšilo, kolik modro-žlutých vlajek viděl v oknech Pražanů, ještě netušil, co ho čeká v ulicích Vilniusu.

V litevském hlavním městě se koná dvoudenní summit Severoatlantické aliance, kde hlavy jednatřiceti členských států jednají o dlouhodobé pomoci Kyjevu či nových obranných plánech NATO.

A vzkaz místních směrem k politikům, diplomatům a novinářům, kteří do pobaltské země kvůli summitu přijeli, je jasný: Litevci stojí za Ukrajinou.

Modro-žluté vlajky jsou – společně s aliančními a litevskými – všude. Na lampách, v kavárnách, v oknech i ve výlohách obchodů.

Za částí z nich, konkrétně za třiceti třemi tisíci ukrajinských vlajek, stojí organizace Blue/Yellow a Strong Together a počet symbolizuje záměr Ukrajiny stát se třicátým třetím členem alianční rodiny.

„Ani nemůžeme pracovat, pořád kontrolujeme sociální sítě, co se děje,“ popisuje serveru iROZHLAS.cz Raminta, která se společně se svou sestrou a její čtyřletou dcerkou přišla podívat v úterý vpodvečer na největší vilniuské náměstí Lukiškės. Obě ženy mají kolem ramen modro-žluté vlajky.

Právě sem zamířil prezident Zelenskyj, aby poděkoval Litevcům za jejich podporu. Teprve poté pokračoval za aliančními státníky.

Dlouho nebylo jasné, zda ukrajinský prezident dorazí na summit osobně. Ukrajinci před akcí dávali jasně najevo, že očekávají pozvánku do NATO, nebo alespoň jasný harmonogram, kdy k tomu dojde a co je potřeba do té doby udělat.

Ani jednoho se Kyjev nedočkal. Zklamaného Zelenského ale ve Vilniusu nadšeně přivítaly tisíce Litevců i Ukrajinců, kteří do země, jež sdílí téměř sedmisetkilometrovou hranici s Běloruskem a bezmála třísetkilometrovou s ruskou Kaliningradskou oblastí, prchli před válkou.

Pevnost Vilnius

„Byl to surreálný zážitek, vídáme ho hodně v televizi, čteme zprávy. Vidět ho tady, jak oceňuje naši podporu, bylo skvělé,“ myslí si asi 20letý Lukas. Také on má v rukou ukrajinskou vlajku. Říká, že byla poslední, kterou v obchodě měli.

„Bude to největší akce v litevské historii,“ uvádí web litevského letiště, na které přilétali alianční státníci. Kvůli tomu bylo zrušeno více než sto civilních letů.

Do ani ne třímilionové země kvůli summitu přicestovali kromě jednatřiceti aliančních lídrů také ministři zahraničí a obrany a stovky diplomatů. Nadto se na summit akreditovalo více než 1800 novinářů z celého světa.

Jde o teprve druhý alianční summit na území bývalého Sovětského svazu. Místa, kde se setkání konají, jsou často vybírána pro svůj symbolický význam, což platí i letos.

Litevci si dali s přípravami mimořádně záležet a celou akci doprovází bezpečnostní opatření na vysoké úrovni. Podle agentury Reuters se Vilnius proměnil v „pevnost“.

Část opatření mohli členové delegací vidět ještě před tím, než vůbec vystoupili z letadla. Na vilniuském letišti jsou rozmístěny systémy protivzdušné obrany Patriot.

Kromě toho na hladký průběh summitu a bezpečí jeho účastníků dohlíží tisícovka vojáků z 16 aliančních zemí, francouzské houfnice Caesar nebo stíhačky zapůjčené Francií a Finskem.

Dopravu v centru komplikují četné uzavírky. Nezdá se ale, že by to místním vadilo. Naopak někteří z nich na českou delegaci, kterou vede prezident Petr Pavel, při průjezdu městem mávali.

„Mnohem více lidí teď ví, co je naše země zač,“ pochvaluje si devatenáctiletý Gvidas, který stejně jako Raminta přišel v úterý v podvečer podpořit Ukrajinu na centrální vilniuské náměstí. Raminta s ním souhlasí: „Historická událost pro naši malou zemi.“

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít