Zahraniční tisk o vývoji v Pákistánu
Horkým tématem stále zůstává situace v Pákistánu, kde prezident Mušarraf vyhlásil výjimečný stav. Média jsou pod státní kontrolou, ústava neplatí a mnoho opozičních politiků je ve vězení. Citovat budeme také z italských novin, které se věnují dopadům dekretu o vyhoštění ilegálních imigrantů i občanů ze zemí Evropské unie v případě, že se dopustí trestných činů. Ten přijala italská vláda a chce si jej nechat schválit parlamentem.
Co tedy podle komentátorů zahraničních novin stojí za vyhlášením výjimečného stavu v Pákistánu ? Naši kolegové ve světových denících příliš nevěří Mušarafovu vysvětlení, že mu jde o potírání rostoucího chaosu v zemi. Vidí v tom snahu o udržení moci. Například australský deník Sydney Morning Herald napsal: "Nastolením drakonických opatření výjimečného stavu si prezident Parvíz Mušaraf chce zajistit politické přežití. Ale jeho krok přinese spíš větší politickou konfrontaci, povede k protestům a poskytne extremistům z pákistánského Talibanu územní zisky." Podle australského deníku je Mušarafovým jediným zájmem osobní politické přežití, a nikoli boj proti extremistům.
Podobný názor zastává i americký deník Washington Post, když píše: "Nikdy předtím ve smutné historii vojenské vlády se generál tak podle neuchýlil k výjimečnému stavu, aby politicky přežil." Deník připomíná, že klíčovou otázkou pro Mušarafa je, jak dlouho ho budou jeho vojáci podporovat. Armáda je už demoralizovaná a nechce vést nekonečnou válku proti svému lidu. Mušarafův výjimečný stav je neudržitelný. Vládnout silou bez politické podpory není možné."
Slíbili jsme komentáře na téma problémů s rumunskými imigranty v Itálii. Co se o tom píše ? To je téma prvních stránkách italských deníků už několik dnů. Problém se vyostřil minulý týden po napadení Italky rumunským romským přistěhovalcem. Vláda proto přijala dekret o možnosti vyhoštění ilegálních imigrantů i občanů ze zemí Evropské unie v případě, že se dopustí trestných činů. Italské deníky se dnes zabývají dopady přijetí takového opatření na italsko-rumunské vztahy. Z jednoho z nich cituje naše spolupracovnice v Římě Vědunka Lunardi.
Ještě jedno aktuální téma z dnešních rakouských novin. Týká se rozhovorů o konečném statusu jihosrbské provincie Kosovo ve Vídni. Srbsko odmítlo čtrnáctibodový návrh na uspořádání statusu Kosova. Pro Bělehrad je nepřijatelný, protože prý poskytuje provincii nezávislost. Rakouský deník Die Presse ale podotýká, že nakonec mohou kosovskou nezávislost přijmout všichni, včetně Bělehradu. Proti může být jedna evropská země, a to Kypr. "Kypr nikdy nepřijme státnost Kosova, i kdyby na ni přistoupil nakonec i Bělehrad. Takové hlasy znějí z Nikósie. Důvodem jsou obavy, že nezávislost převážně Albánci obývané provincie by mohla sloužit jako špatný příklad pro tureckou severní část Kypru," píše list.
Spojené státy potvrdily, že kurdští separatisté ze Strany kurdských pracujících (PKK) jsou také nepřátelé Washingtonu. Ale nadále trvají na tom, že Turecko se musí zdržet útoku proti severnímu Iráku, kam se kurdští povstalci uchylují před pronásledováním tureckou armádou. Pro premiéra Tayyipa Erdogana proto mohly být rozhovory s prezidentem Georgem Bushem v Bílém domě zklamáním. Ba co víc, Erdogan ve Washingtonu vyslechl, jak píše list Washington Post, daleko silnější varování. "Je velmi důležité, že Washington dal Erdoganovi jasně najevo, že z dlouhodobého hlediska ohrožuje vlastní zemi, když si v boji proti PKK vypomáhá Íránem a Sýrií. Ať už má Ankara jakékoli problémy s PKK, íránský a syrský režim mohou ve své darebnosti poškodit Turecko více, než by kdy dokázala PKK," píše list.
Další americký deník Boston Globe míní, že PKK chce Turecko vyprovokovat k útoku a tím vlákat do pasti konfrontace s Kurdy v autonomní severoirácké oblasti a také se Spojenými státy. "Úvaha o tureckých zájmech by měla Erdogana a jeho kolegy přesvědčit, aby se vyhnuli nastražené léčce. Přeshraniční vpád nevyřeší problém násilností, kterých se PKK dopouští. Naopak podnítí nacionalistické vášně mezi Kurdy žijícími v chudém a zapomenutém regionu jihovýchodního Turecka. A impulsivní turecká intervence by vnesla chaos do Iráku a poškodila by vztahy Ankary s Washingtonem," píše Boston Globe.
Stejný úsudek podává čtenářům také lucemburský list Luxemburger Wort. "Jisté je, že Turecko by vpochodováním do Iráku ztratilo více, než by získalo. Protože PKK je od uvěznění jejího šéfa Abdullaha Ocalana v roce 1999 a po desetiletí trvající guerillové válce s tureckou armádou oslabena a bojuje teď o přežití," míní deník. Dodává, že intervence by byla ranou i pro evropské země, které jsou stejně jako Turecko členy NATO. "Vojenská akce by možná na chvíli přinesla úlevu, ale poté by způsobila odcizení mezi Tureckem a Washingtonem, a to by mohlo guerille vdechnout nový život."
