Cítím druhou vlnu Václava Havla, jeho myšlenky jde apoliticky oprášit, je přesvědčený Tomáš Sedláček
Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Dnešní svět je charakterizován válkami, klimatickou hrozbou i ekonomickými propady. Václav Havel apeloval ve svých myšlenkách na morální integritu i v časech nejistoty.
„Když se ho v roce 1990 Američané ptali na evropský problém, jak mohou pomoci Československu, odpověděl tenkrát: Pokud chcete pomoct Československu, pomozte Rusku,“ vyzdvihuje filozof Havlovu myšlenku. Dodnes je podle něj taková úvaha aplikovatelná a důležitá. A to nejen pro Česko, ale tentokrát i pro země Západu.
„Teď cítím druhou vlnu návratu Václava Havla, jakýsi Havel revival,“ poukazuje Sedláček. „Teď má ještě druhou roli pro Evropu a západní svět. Jeho myšlenky lze opravdu apoliticky oprášit.“ Havel byl podle něj „náš největší exportní artikl“. Dokázal oslovit lidi napříč všemožnými spektry, naslouchali mu jak republikáni, tak demokrati.
31:08
Sedláček: Boj na Ukrajině je projevem duchovního rozkolu. Pravda musí vždy nakonec vyhrát
Číst článek
Dnes by to tak byl právě on, kdo by se snažil stát mezi Evropou a Spojenými státy, myslí si ekonom. „Dával nám naději v temných dobách blbé nálady, proti které bojoval. Ale na to ji musel pojmenovat. Takovou sponku v Česku nemáme,“ lituje s tím, že tento svorník chybí i ve vztazích Evropy a Spojených států amerických.
Facka od Ruska i USA
Rusko si od prvního útoku na Ukrajinu slibovalo rozštěpení Západu. Podle ředitele Havlovy knihovny je nyní potřeba si připustit, že se o oslabení Evropy mohou pokoušet i Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem.
„Bohužel to už není malování čerta na zeď, ale reálná strategie,“ zdůrazňuje Sedláček. „Měli bychom se probudit i v tom smyslu, že jsme sami. Neříkám, že jsme zcela, ale měli bychom tam mít tak dvaceti- třicetiprocentní možnost, že se nás Trump snaží trochu ‚přizbavit‘,“ zamýšlí se.
„Můžeme to číst i tak, že jsme nedostali jako Evropa jenom jednu facku z Ruska, ale že teď dostáváme druhou facku zprava,“ přirovnává ekonom a poukazuje například na americká cla i Trumpovu podporu proti evropských politik.
26:26
Tabery: Mnozí už odkládají trumpovské čepičky. Demokracie umožňuje posouvat věci k lepšímu
Číst článek
„Nechtělo se mi tomu věřit, možná jsem byl příliš idealistický. Ale on se o stejný chaos pokouší v Evropě tím, že podporuje zjevně protievropské strany,“ poukazuje ekonom. Síla Evropy je podle něj právě v různorodosti hlasů. „Platíme své vlastní kritiky,“ vyzdvihuje. „Naší ideologií je, že se nemusíme, dokonce nesmíme shodovat. To je naším motorem.“
Nejen v demokracii ale nakonec vidí naději pro celý svět. „Ty naše dvě holky, demokracie a kapitalismus, pravda a láska, grácie a hloubka, jsou nadějí pro celý svět, že tohle bláznovství v Americe, Rusku, Číně skončí. Protože zcela jistě skončí, nemá vlastní náboj. Je hnáno silou a strachem – ty, jak víme, prohrají a mají krátké nohy,“ uzavírá Sedláček.
Proč k životu přistupuje vědecky? Potřebuje Evropa kritiku? A jaká je podle něj vyjednávací taktika Donalda Trumpa? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
