Makroekonomické předpovědi jim dávají částečně za pravdu. Současně ale poslední výsledky z reálné ekonomiky naznačují, že by až tak velké problémy nastat nemusely.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Nebude-li mrznout, ekonomika přežije

Zdá se totiž, že vrchol energetické krize je za námi a s tím i vysoká čísla o inflaci. Zprávy z průmyslu, co se týká poptávky a počtu zakázek, naznačují jistou stabilizaci situace. Platí to pro mnoho zemí vyspělého světa včetně České republiky.

Takzvaný index nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl v prosinci vzrostl na své tříměsíční maximum, čemuž napomohl mírnější pokles výroby a také obdobný vývoj pozorovaný v sousedním Německu či Polsku.

Na začátku roku ekonomové předpovídali prudký vzestup nezaměstnanosti kvůli zdražení energií v případě firem, které doposud využívaly výhod levných fixních cen z minulosti. Zástupci pracovních agentur byli opatrnější. Spíš než o velkém propouštění hovořili o odkládání náboru nových zaměstnanců.

Škrtat se má jen v energeticky nejnáročnějších odvětvích, jako je sklářský průmysl, výroba porcelánu, keramiky a provozy, které se zabývají zpracováním prvotních surovin. Tato odvětví ostatně propouštěla už loni.

Svět se začal nadechovat

Teď představil nový průzkum mezi zaměstnavateli ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Vzhledem k ne úplně jednoduché situaci ve světě, kterou stále ovlivňují dopady protikoronavirových opatření i válka na Ukrajině, je až neuvěřitelně optimistický.

Zásadní krize prý nehrozí, firmy neplánují hromadná propouštění a pokud budou šetřit, tak při využívání prostor, ve vozovém parku, na marketingu či díky digitalizaci.

Specialisté, především v oblasti IT jsou stále nedostatkoví. Propouštění hrozí hlavně lidem s nízkou kvalifikací. A co se týká samotných firem, jen 12 procent z nich uvedlo, že je jejich ekonomická situace špatná. Tři z deseti dotázaných zaměstnavatelů pak očekávají zhoršení hospodářského výsledku.

Podle Českého statistického úřadu nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. Práci hledalo celkem 271 tisíc lidí, o 14 tisíc víc než v listopadu.

Ve srovnání s předchozím rokem se ale situace příliš nemění a například v průběhu covidového jara roku 2021 počet lidí bez práce přesáhl 300 tisíc.

Lepší ekonomická situace je důsledkem teplejšího počasí, tedy nižší poptávky po energiích. A také rostoucí nabídky plynu, na kterém je mnoho zemí při výrobě elektřiny závislá, za nižší ceny.

Jestliže na podzim 2022 převažoval ekonomický pesimismus, teď se svět začal nadechovat. Zlepšení situace nebrání skoro nic. Stačí málo. Jen aby ekonomika vybrala zatáčku drahých energií, aby nepřišla další černá labuť v podobě pandemie a stejně tak důležité je si nevyrobit krizi sám kvůli špatným předpovědím a rozhodnutím.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít