Chilské ‚Ruce na zdi‘ pomáhají zrakově postiženým vnímat pouliční umění
„Ruce na zdi,“ tak se jmenuje projekt na pomoc zrakově postiženým lidem v chilském hlavním městě Santiagu. Jeho cílem je zprostředkovat jim zážitek z umění v ulicích, takzvaného street artu. Slabozrací a nevidomí to vítají - projekt jim otevírá nový svět.
„Ruce na zdi,“ tak se jmenuje projekt na pomoc zrakově postiženým lidem v chilském hlavním městě Santiagu. Jeho cílem je zprostředkovat jim zážitek z umění v ulicích, takzvaného street artu. Slabozrací a nevidomí to vítají - projekt jim otevírá nový svět.
„Ruce na zdi,“ tak se jmenuje projekt na pomoc zrakově postiženým lidem v chilském hlavním městě Santiagu.
„Jsem stejná jako ostatní, taky se chci těšit z umění, mám na to právo. Sice nevidím, ale jinak jsem úplně normální,“ říká v rozhovoru pro BBC obyvatelka chilského Santiaga. V jeho ulicích je k vidění mnoho uměleckých děl - street artu se tam daří.
Zrakově postižení se z něj ale zatím těšit nemohli. Změnil to projekt s názvem Manos a la Pared - Ruce na zdi. Finacuje ho chilské ministerstvo sociálních věcí. Podílejí se na něm organizace na pomoc postiženým, radnice a santiagské Muzeum vizuálního umění.
Jak vlastně slabozrací a nevidomí získají představu o uměleckém díle, vysvětluje sociální pracovnice Constanza Rojasová. „Představu o malbě na zdi dokáže zprostředkovat několik věcí: jednak je to destička s reliéfem, který znázorňuje, co je na obraze namalováno. Pak je to Lazarillo - aplikace GPS pro nevidomé a také reliéfní dlažba, která člověka navede před tu nástěnnou destičku.“
Domy jako obří malířská plátna. Světoví umělci zaplnili ulice Kyjeva svými malbami
Číst článek
Destička ve výšce očí obsahuje popis díla v Braillově písmu a reliéf lidské postavy, takže postižený ví, jak je obraz na zdi velký. Takové destičky jsou zatím u šesti rozměrných uměleckých děl v ulicích santiagské čtvrti Barrio Lastarria, oblíbené turisty. Projekt je teprve na začátku, destiček bude víc.
„To je dobře, že si budeme moct prohlédnout umělecká díla,“ těší se Chilanka. Zatím si může „osahat“ práce několika chilských umělců - například „Debutantku“ Roberta Matty, díla Luise Núňeze San Martína anebo Javiera Barrigy.
Jeho obraz dívky s pletenými copy už prozkoumala slabozraká masérka Pamela Aquinová. „Otevřelo mi to nový svět. Dřív jsem ho vůbec neznala. Teď si můžu obraz osahat a představit si tu malbu na zdi. Můžu ten obraz vnímat. Mám z toho radost.“
A radost má i kurátorka Muzea vizuálního umění v Santiagu Maria Irene Alcaldeová. „Dneska se hodně mluví o inkluzi, je to módní slovo. Ale mám pocit, že lidi, kteří mají plnou pusu inkluze, si někdy ani neuvědomují, že existují menšiny, které jsou tak či onak vyloučené. A právě pro ně to děláme. Pomůžeme jednomu, dvěma, osmi lidem - a máme radost, protože ti lidi ještě nikdy nepřišli do styku s dílem třeba takového malíře, jako byl Roberto Matta,“ uzavírá kurátorka Muzea vizuálního umění v Santiagu de Chile.
