„Kvůli každé větrné elektrárně zmizí asi jeden hektar lesa. Kromě samotné vrtule se musí zbudovat i příjezdové cesty a infrastruktura. Vykácené stromy sice nahrazujeme jinde, původní místo ale ztrácíme,“ říká Radiožurnálu při pohledu na asi deset takových elektráren Karin Heintzová z braniborské lesní správy.

Ani moc neskrývá názor, že by rotory ve svém revíru klidně oželela. Podobné pocity ale způsobují, že stavba nových jednotek výrazně upadá.

„Za první pololetí jsme vybudovali elektrárny s kapacitou necelých 300 megawattů. To je nejmenší posun za více než dvacet let. A navíc je to opravdu hluboko pod naším každoročním cílem - skoro 5000 megawatty - který přitom musíme splnit, pokud chceme být připraveni na odklon od uhlí,“ upozorňuje Hermann Albers, prezident německého svazu pro větrnou energii.

Většinu stížností, které projekty blokují, přitom sepsali ekologičtí aktivisté. „Už na to vznikla i studie, podle které šedesát procent všech žalob podali ekologové. Ale problém je třeba i s rozdělováním pozemků. Do roku 2050 mají všechny spolkové země poskytnout dvě procenta plochy větrným elektrárnám. Některé už to splnily, jiné ale zůstávají hodně pozadu,“ dodává Albers.

Netopýři v ohrožení

Obavy aktivistů prý chápe. Bránit klimatickým změnám ale považuje za větší prioritu, než je ochrana zvířecích druhů.

„Celostátní spolky nás obecně podporují. Jejich regionální odnože se toho ale často nedrží. Vedle toho vznikají i různé občanské iniciativy, kterým vadí přeměna krajiny a hluk. Proto jsme zvýšili rozestupy od vesnic a zavádíme technologické novinky. Dnešní velké turbíny nejsou zdaleka tak hlučné, jako dvacet let staré rotory s třetinovou silou,“ uzavírá prezident německého svazu pro větrnou energii.

Velká část hnutí vidí v jeho odvětví hrozbu hlavně pro ptáky a létavé savce. „Ta zařízení nejvíc ohrožují netopýry. Podle různých odhadů jich ročně zemře na čtvrt milionu. Část se srazí s rotorem, ale problémem jsou také vzdušné víry. Změna tlaku totiž netopýrům může poškodit cévy,“ vysvětluje motiv některých spolků Leonie Weltgenová z bonnské centrály Německého svazu pro ochranu zvířat.

Připouští, že v tomhle ekologové čelí dilematu. „Samozřejmě je důležité, aby se do obnovitelných zdrojů investovalo - včetně větrných elektráren - to podporujeme. Musíme ale při tom myslet na to, aby se neškodilo přírodě. Problémem je, že se momentálně staví hlavně v lesích,“ doplňuje.

Bylo by podle ní lepší, kdyby se podobná zařízení umístila do hospodářských oblastí, kde je méně divokých zvířat. Němci sice v průzkumech potvrzují, že u nich roste zájem o ekologii - ten ale často končí ve chvíli, kdy se má větrná elektrárna stavět u jejich domu.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít