Peněz je ve vědě dost, ale rozdělují se mezi spoustu průměrných, tvrdí vědkyně

Jeden z největších talentů české vědy odchází do zahraničí. Profesorka chemie Jana Roithová v červenci nastupuje na Radboud Universiteit v nizozemském Nijmegenu. „Přála bych si, aby tu byla snaha dostat se na vrchol evropské a světové vědy. Aby existoval plán rozvoje. Potom bych považovala za svou povinnost v tom pomoci. Ale to tady bohužel není,“ konstatuje Roithová.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Profesorka chemie Jana Roithová

Profesorka chemie Jana Roithová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Vědeckých osobností je podle ní v Česku málo, zbytku stačí být průměrný a porovnávat se jen mezi sebou. „Připadá mi, že Masarykova univerzita jde dál a chce se dostat na evropskou úroveň a snaží se přitáhnout nejlepší vědce. Karlova univerzita zatím sedí pohodlně na svém místě,“ soudí Roithová.

„Čím to je, že nám stačí být průměrní? Vidím to i u svého syna, vychováváme tak další generaci. Neženeme je dopředu, aby se srovnávali s těmi nejlepšími, ale každý má tendenci srovnávat se jen se svým sousedem.“

Jana Roithová (česká vědkyně)

Excelence jen v názvu

V rozhovoru pro Českou pozici poznamenala, že většina českých vědců si myslí, že jsou excelentní. „Všechny nové iniciativy mají v názvu slovo excelence. Občas to ale ani nemá za cíl být excelentní a spousta lidí je na to už alergická. Označuje se tak kde co, abychom získali peníze z Evropské unie,“ kritizuje.

Na začátku sice bývá ambiciózní myšlenka, výsledek s tím ale obvykle nemá nic společného. „Pokud už někde je excelentní tým, instituce se ho snaží zarovnat, aby nikdo nevyčníval. Všeobecná snaha je, abychom se všichni měli rádi, byli kamarádi a nikdo nebyl ukřivděný. Takhle ale opravdovou excelenci vybudovat nemůžeme,“ uvedla pro Českou pozici.

A jaké tedy navrhuje řešení? „Je třeba přitáhnout pár excelentních vědců a dát jim do rukou zodpovědnost a rozhodující pravomoci. Ani na Cambridge nemají neomezený rozpočet, ale čas od času se snaží přivést velikánskou osobnost a tím obor nasměrovat novým směrem,“ přibližuje.

Příliš mnoho průměrných

Například profesorů chemie je podle Roithové na Univerzitě Karlově více než na velkých univerzitách v Německu. „Peníze rozdělujeme mezi spousty lidí, kteří jich pak individuálně tolik nemají a nemůžou se posunout dál,“ zdůrazňuje. 

Co ale s průměrnými vědci? „Po sjednocení Německa byli všichni vědci propuštěni a zpět byli najímáni jen ti nejlepší. A nějak se vypořádali i s tou sociální otázkou. Ale pokud potáhnete všechny s sebou, jako je tomu teď, tak se to změnit nedá,“ uzavírá.

Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme