Antimalarika, antivirotika i plazma uzdravených. Jaké léky jsou největší nadějí v boji s koronavirem?
Dokud lékaři nebudou mít v ruce účinnou vakcínu nebo lék, které by pomohly v boji s infekcí způsobenou novým typem koronaviru, opatření zavedená kvůli pandemii nebude možné zcela uvolnit, varují experti. Vývoj vakcíny je běh na dlouhou trať, experimentální léčbu některými stávajícími přípravky nicméně můžeme sledovat už dnes. Jaké se zatím jeví nejnadějněji? Projděte si přehled serveru iROZHLAS.cz
Remdesivir
Velké naděje se vkládají zejména do antivirotika remdesivir, které bylo původně určeno k léčbě eboly. „V současnosti existuje jediný lék, který podle nás může být skutečně účinný, a to je remdesivir,“ prohlásil koncem února hlavní poradce šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Bruce Aylward o léku zabraňujícím množení viru, na jehož vývoji se podílel český biochemik a viceprezident americké firmy Gilead Sciences Tomáš Cihlář.
‚Tihle lidé jsou andělé a obdivuji je za to, jak riskují.‘ Po podání remdesiviru už muž není na ventilaci
Číst článek
Klinické testování remdesiviru při léčbě onemocnění covid-19 probíhá nejen ve Spojených státech, ale i zemích Asie či Evropské unie a zkušenosti s ním mají také lékaři v Česku. Experimentální lék po dobu deseti dnů dostával třiapadesátiletý pacient Všeobecné fakultní nemocnice – po podání léčby ho mohli odpojit od mimotělního okysličování krve, podle lékařů ale nelze jednoznačně říct, zda byl důvodem zlepšení jeho zdravotního stavu právě remdesivir.
Dílčí studie Chicagské univerzity, která minulý týden unikla do médií, nicméně ukazuje, že pacienti léčení remdesivirem se z onemocnění covid-19 rychle zotavují. Do programu klinických testů řízených společností Gilead přijala Chicagská univerzita celkem 125 pacientů s onemocněním covid-19, z nichž 113 bylo ve vážném stavu. Poté, co denně dostávali infuze s remdesivirem, byli téměř všichni do týdne propuštěni z nemocnice domů. Dva pacienti zemřeli.
„Většina našich pacientů byla ve vážném stavu a většina z nich odešla (z nemocnice) po šesti dnech. To nám říká, že doba trvání terapie nemusí být ani 10 dní,“ uvedla na videozáznamu, jehož obsah zveřejnil server STAT, Kathleen Mullaneová, která jako specialistka univerzity na infekční choroby na studii dohlížela.
Společnost Gilead nicméně upozorňuje, že na slibné záběry je zatím brzy – k tomu bude zapotřebí nejprve vyhodnotit konečná data získaná během testů. Za prokázanou léčbu koronaviru nelze remdesivir považovat ani podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která ve spojitosti s jeho podáváním pacientům s covid-19 zároveň varuje před rizikem poškození jater. Upozorňuje na to český Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) v podrobném přehledu experimentální léčby koronaviru, který zveřejnil koncem minulého týdne.
Favipiravir
Další antivirotickou látkou, která má být testována na českých pacientech nakažených koronavirem, je favipiravir. Lék, který se v Japonsku využívá proti chřipce, je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) slibný zejména pro pacienty se středně závažným průběhem nemoci covid-19. Do Česka má tento týden dorazit dodávka léku pro celkem sto pacientů – zhruba pětina z toho je dar, který Česku poskytlo Japonsko, zbytek země koupí.
4:16
Poslechněte si, jak zní koronavirus. Vědec zhudebnil strukturu viru, pomáhá s hledáním slabin
Číst článek
Podle německé televize Deutsche Welle je lék v současnosti klinicky testován na pacientech s covid-19 v Japonsku, Číně a Spojených státech. Prvotní klinické hodnocení na 120 pacientech v Číně ukázalo, že lék přispěl k jejich rychlejšímu uzdravení. Ve prospěch favipiraviru hovoří také další čínská studie provedená na 35 pacientech, kterým byl lék podán v kombinaci s inhalací interferonu-α.
K jeho širšímu využívání nicméně stále není dostatek klinických dat, píše DW. „Viděl jsem klinické testy v Číně, které ukázaly, že lék je účinný ve zhruba 70 procentech případů,“ říká odbornice na infekční choroby z Hokkaidské univerzity zdravotních věd Yoko Tsukamotová.
Lopinavir/ritonavir
Kombinací antivirotik lopinaviru a ritonaviru, která se využívá zejména v boji proti HIV/AIDS, se už od ledna pokoušejí léčit pacienty s covid-19 lékaři v Číně nebo Thajsku, ke kterým se postupně přidaly další země. K léčbě koronaviru kombinací v březnu doporučila například také ruská vláda.
Pozitivem léčby je bezpečnost těchto látek doložená z používání u pacientů s HIV, testy nicméně ukazují, že účinnost kombinace léků nemusí být vysoká. Naznačuje to studie provedená na 199 pacientech hospitalizovaných s nemocí covid-19 v Číně, během které byla kombinace lopinavir/ritonavir podána 99 z nich. Ve srovnání s pacienty, kteří nebyli touto metodou léčeni, se u kombinace léči na HIV neprokázal dostatečný přínos.
V současnosti se nicméně rozbíhají klinické testy také v Austrálii, kde chtějí odborníci vyzkoušet účinnost lopinaviru a ritonaviru v kombinaci s antimalarikem hydroxychlorochin – cílem je podle nich ukázat, zda užívání těchto léků dokáže zabránit zhoršení stavu pacienta, kdy musí být napojen na ventilátor na jednotce intenzivní péče, píše australský server News.com.au.
Další antivirotika
Kromě výše zmíněných v současnosti probíhají klinické testy léčby koronaviru také dalšími antivirotiky. Jedná se například o ribavirin, který je v Česku registrován k léčbě chronické hepatitidy C, nebo umifenovir používaný k léčbě chřipky v Rusku a v Číně. Dále to jsou další přípravky užívané v boji s HIV – atazanavir, darunavir a cobicistat.
Klinické testy v současnosti startují také v případě galidesiviru – nového širokospektrálního antivirotika, které má být jako první testováno na pacientech s covid-19 v Brazílii. „Během fáze jedna se galidesivir ukázal jako bezpečný a doufáme, že při léčbě pacientů s covid-19 uvidíme u tohoto silného širokospektrálního antivirového léku přínos,“ uvádí William Sheridan ze společnosti BioCryst, která lék vyvíjí.
Chlorochin
Vedle antivirotik se k experimentální léčbě onemocnění covid-19 využívají i stávající přípravky ze skupiny antimalarik. Ty byly jako léky proti malárii schváleny už v 50. letech 20. století, postupně se ale začaly využívat k léčbě celé řady dalších onemocnění – například v oblasti revmatologie nebo k léčbě systémového lupusu. Jedním z nich je chlorochin, který v boji s koronavirem začali jako první testovat lékaři v Číně.
Nemocnicím ve Spojených státech docházejí léky. V ohrožení jsou astmatici i pacienti na plicní ventilaci
Číst článek
První výsledky těchto klinických testů ukázaly schopnost chlorochinu snížit závažnost zápalu plic, zkrátit trvání příznaků nemoci a dobu přítomnosti viru v organismu. K léčbě pacientů s covid-19 začal být využíván také například ve Švédsku nebo Austrálii, kvůli jeho vedlejším účinkům se od toho ale začalo upouštět.
Lék byl podán také manželce oscarového herce Toma Hankse, herečce Ritě Wilsonové, která se spolu s manželem nakazila koronavirem během natáčení filmu v Austrálii.
„Vím, že lidé o tomto léku mluvili, já vám ale můžu říct jen tohle – nevím, jestli lék zafungoval, nebo za snížení horečky mohl čas. Horečka se srazila, ale chlorochin měl tak extrémní vedlejší účinky, že jsem se cítila hrozně, měla jsem závratě a svaly jsem měla hodně oslabené,“ popsala zkušenosti s chlorochinem Wilsonová podle britského deníku The Guardian.
Kvůli tomu je namísto chlorochinu preferováno využívání příbuzné látky hydroxychlorochin, jehož účinky jsou boji proti virům podobné, nežádoucí účinky ale nejsou tak závažné.
Hydroxychlorochin
Kromě nižší toxicity je pozitivem hydroxychlorochinu také jeho lepší dostupnost. Právě toto antimalarikum, které brání šíření viru v těle, tak představuje jednu z největších nadějí při léčbě pacientů.
Ve třech nemocnicích Newyorčana s covid-19 odmítli. Když ho konečně hospitalizovali, bylo už pozdě
Číst článek
Jako o možném zlomu v boji s koronavirem o látce hovoří také prezident Spojených států Donald Trump. „Hydroxychlorochin a azithromycin (antibiotikum používané k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi – pozn. redakce) mají reálnou šanci být jedním z největších zvratů v historii medicíny,“ napsal Trump v březnu na twitteru.
Kromě Spojených států je hydroxychlorochin využíván k experimentální léčbě koronaviru v řadě dalších zemí a některým pacientům s onemocněním covid-19 už byl podán i v Česku.
Ve prospěch jeho využívání při léčbě infekce způsobené koronavirem hovoří březnová studie francouzských lékařů. Odborníci z Fakultního nemocničního ústavu Méditerranée Infection v Marseille zkoumali účinky hydroxychlorochinu na celkem 26 pacientech.
Šesti pacientům byl navíc hydroxychlorochin podáván v kombinaci s antibiotikem azithromycin – ti byli negativně testováni na koronavirus už po pěti dnech léčby. Stejně tak virus po pěti dnech vymizel u sedmi ze 14 pacientů, kteří užívali pouze hydroxychlorochin.
„Navzdory malému vzorku případů náš výzkum ukazuje, že léčba hydroxychlorochinem vede u pacientů s covid-19 k vymizení viru a jeho účinek je zesílen za pomoci azithromycinu,“ uvádí závěry francouzská studie, která zahrnovala jen malé množství pacientů, účinky antimalarika v boji s koronavirem proto nelze zcela potvrdit.
SÚKL navíc upozorňuje, že společné použití hydroxychlorochinu a azithromycinu může být velmi rizikové z hlediska možného vzniku fatálních srdečních arytmií a dalších vedlejších účinků, nejsou proto vhodné k samoléčbě a už vůbec ne k preventivnímu podávání.
Tocilizumab
K léčbě nemoci covid-19 se testují také biologické a biotechnologické léčivé přípravky, jako například tocilizumab, který je v Evropské unii registrován jako lék na revmatoidní artritidu. Podle některých případových studií nicméně může vést ke zmírnění zánětlivé reakce v plicích.
Například v Číně je tocilizumab používán k léčbě pacientů nakažených koronavirem při těžkém poškození plic, schválen je také pro experimentální použití pro pacienty s pneumonií v důsledku závažného průběhu onemocnění covid-19 v Itálii, Francii, Dánsku, Německu, Nizozemí, Španělsku, Portugalsku a Velké Británii, kde je podle The Times látka v současnosti testována na stovkách pacientů s vážným průběhem nemoci.
Léčba plazmou
Jednu z nadějných strategií při léčbě infekce způsobené koronavirem představuje také využití plazmy uzdravených pacientů – protože už onemocnění covid-19 prodělali, obsahuje jejich plazma určité množství účinných protilátek. Tuto metodu už využívají například v Číně a plazmu shromažďují i vědci v Izraeli, v Česku se tato léčba zatím chystá.
Příští týden plánuje odběry krevní plazmy od prvních dárců, kteří se už vyléčili z nákazy novým koronavirem, zahájit Fakultní nemocnice Olomouc. Darovat ji mohou zdraví lidé ve věku od 18 do 60 let. „Tuto plazmu lze použít u pacientů s těžkým průběhem covid-19,“ říká mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
