Na druhém místě 28. ročníku ankety skončila senátorka Daniela Kovářová (nezávislá), třetí je senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). Výsledky v pátek na tiskové konferenci představil Miroslav Patrik ze spolku Děti Země.

Lidé letos poslali do ankety 26 výroků, do finále se jich dostalo 18 od 12 autorů. Z 94členné komise hlasovalo 82 lidí, mezi nimiž jsou ekologové, vědci či publicisté.

„I letos se do finále dostali matadoři a někdejší vítězové, bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří oba komentovali požár v Národním parku České Švýcarsko. Klaus skončil šestý, Zeman osmý,“ řekl Patrik.

Zeman uvedl, že za požár nemohou jen trempové, ale také tisíce uschlých stromů „napadené Bursíkovým kůrovcem a zrůdná filozofie bezzásahových zón“. Klaus spojil požár s tím, že jde o selhání vlády, která je podle něj přes proklamovanou pravicovost stejně zeleně militantní jako vlády předchozí.

Komisi však nejvíce zaujal Svobodův výrok, který zněl: „Ve vztahu k městu jsou řeky (máme dvě) spíše nákladnou dopravní překážkou – musíme stavět a opravovat mosty a řešit následky povodní či zachraňovat topící se. Také musíme pravidelně trénovat stavby protipovodňových stěn a v případě povodní je montovat. Pokud by trvale zmizely, pominou i výše zmíněné problémy, ušetříme v rozpočtu, plochu využijeme pro parkování, které nám zoufale chybí (naše město má pouhých 55 kilometrů čtverečních)“.

Opověděl takto na otázku Respektu, co by se stalo, kdyby ve městě vyschla řeka. Poté ještě doplnil, že by se zhoršilo mikroklima a hovořil také o možnosti využití řek pro rekreaci a turistický ruch.

Další výroky

Těsně druhá Kovářová řekla, že „S přírodou je třeba bojovat a ne ji chránit. Příroda je ohromně silná a lidská činnost je vlastně kultivačního charakteru“. Reagovala tak na dotaz Reflexu, zda je lépe přírodu chránit, nebo bohatnout ve zhoršujícím se prostředí.

Třetí Jirsa je dlouhodobým odpůrcem bezzásahových zón v národních parcích.

„Ideologie bezzásahovosti patří do stejné kategorie jako další moderní levicové ideologie, genderismus, multikulturalismus, klimatismus, neomarxismus, Black lives matter či Me too, které jsou plodem bohaté a rozmařilé společnosti a sociálních sítí,“ napsal v komentáři pro deník Právo.

Podle Patrika však není ochrana přírody ideologickým tématem a řeší ji levicoví i pravicoví voliči, liberálové i konzervativci.

Patrik také uvedl, že se charakter antiekologických výroků postupně mění. Zatímco dříve šlo často o krátké, břitké i zábavné výroky, nynější generace už není tak zábavná. „Často jde o agresivní odsudek ochrany a ochránců životního prostředí,“ řekl Patrik.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít