Novinářky o české mediální scéně: Setkáváme se s nadávkami a zastrašováním, zhrubl i slovník politiků
Novinářky Nora Fridrichová, Markéta Chaloupská a Petra Procházková pro Český rozhlas Radio Wave mluvily o kyberšikaně namířené proti ženám, které působí v žurnalistice, i situaci na české mediální scéně. S jakými výhrůžkami a překážkami se ženy ve své práci setkávají? A jak jim čelí?
Poslechněte si rozhovor se třemi úspěšnými novinářkami, bývalou válečnou reportérkou Petrou Procházkovou, Norou Fridrichovou z České televize a Markétou Chaloupskou z Českého rozhlasu, o českém mediálním prostředí
Podle Petry Procházkové jsou novinářky veřejností vnímány jako hloupější než jejich kolegové, což souvisí s tím, že většinu vedoucích pozic obsazují muži.
„Je to absolutně machistické prostředí – jako politika. Pak to vypadá tak, že všechno analyzují a komentují muži. A zprostředkovávají pak samozřejmě mužský pohled,“ říká spolupracovnice Nového deníku a donedávna reportérka Lidových novin Procházková.
Nedostatek žen se podle Nory Fridrichové odráží i ve výběru témat, která se v médiích objevují.
„V současnosti máme nejméně 200 tisíc chudých matek, které za velmi tristních podmínek vychovávají své děti. A do médií se to dostává strašně málo,“ okomentovala situaci pro Wave.
Useknutí hlavy
Kromě toho se novinářky v médiích setkávají s kyberšikanou. „Největších urážek se mi nikdy nedostalo na bojových liniích nebo na frontách, ale v českém internetovém prostředí. Ta nejjemnější zní třeba muslimská matrace,“ říká Procházková. „Ono to ze začátku zní jako legrace, pokud to nečte třeba můj jedenáctiletý syn. Obrana je ale hrozně komplikovaná.“
Například Fridrichová se setkala i s přímými výhrůžkami smrtí. „Co se týče obrany, tak Česká televize třeba podávala trestní oznámení v případě mém a kolegyně kvůli tomu, že nám pisatel vyhrožoval useknutím hlavy mačetou. Reportéři ČT podávali na toho samého pisatele trestní oznámení za to, že napsal, že by jejich redakce měla být vystřílena jako Charlie Hebdo.“
‚Že bych měla viset‘
Podle Nory Fridrichové v poslední době zhrubnul slovník, kterým politici častují novináře. „Dnes je to, že politik vytáhne maketu samopalu na novináře nebo že mluví o novinářích jako o tvorech, kteří by měli být zlikvidováni, označováno za jakýsi bonmot. Musíme to odmítnout. Novináři se málo ozývají proti konkrétním politikům, kteří nesou zodpovědnost za to, že nám chodí výhrůžky. Jeden člověk mi například napsal, že bych měla viset na stromě a mé děti by se na to měly koukat,“ dodává.
,Kéž by podřezali tebe.' Někteří zaměstnanci neziskovek čelí kyberšikaně, stěžují si na nezájem policie
Číst článek
Se zastrašováním bojuje i investigativní reportérka Radiožurnálu Markéta Chaloupská. „Už to není jen čisté vyhrožování, že vám přijdou anonymní sprosté e-maily. Zastrašování zažívám například před zveřejněním samotné reportáže. Přichází mi zprávy, že když něco publikuji, tak mě někteří aktéři zažalují a budu platit obrovské peníze.“
S výhrůžkami, nadávkami či verbálními útoky se sexuálním podtextem se setkávají i někteří pracovníci neziskových organizací. Server iROZHLAS je vyzpovídal a zaznamenal jejich zkušenosti.
Kromě samotné kyberšikany se lidé setkali i s lhostejným přístupem policie k řešení jejich případů. To policie odmítla. Například nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale nedávno v Radiožurnálu připustil, že policejní orgány i státní zastupitelství situaci ohledně kyberšikany podceňují.
