Nové úkoly od NATO, vyjednávání o tancích a zrychlení náborů. Co čeká resort obrany v roce 2025?
Tento rok bude pro českou armádu podle jejího šéfa Karla Řehky zlomový. Česko totiž dostane nové úkoly od Severoatlantické aliance, co má připravit ke společné obraně. Výzev bude ale víc. Především se musí resort obrany popasovat s nábory, které nejdou podle představ. Ministerstvu obrany se také letos opět zvýšil rozpočet. Hospodařit bude s více než 154 miliardami korun. Radiožurnál shrnuje, na co peníze půjdou a jaké další změny se chystají.
Vojáci se letos můžou těšit na dodávku dalších 14 tanků Leopard 2A4, které Česku darovalo Německo za pomoc Ukrajině. Stejný počet už tankisté z Přáslavic dostali v roce 2024, a dokonce s nimi v závěru roku cvičili ostré střelby.
Kromě toho by letos mělo z Brazílie dorazit první ze dvou transportních letadel Embraer C-390 Millennium.
„Budeme pokračovat v přezbrojování armády na nové ruční palné zbraně s optickými přístroji pro denní a noční vidění. Budeme také pokračovat v modernizaci vrtulníků Mi-171Š a letounů CASA,“ přiblížila další letošní plány mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
2:27
Armáda pořádá vojenské cvičení v Hradišti. Testuje zde tanky Leopard 2A4, které dostala od Německa
Číst článek
Ještě dodala, že armáda dál pracuje na uniformách nového střihu s maskovacím vzorem MAD21, přestrojení ale začne až v roce 2027.
Servis a tanky
V roce 2025 bude potřeba dořešit, kdo se bude starat o opravy víc než dvou stovek nových bojových vozidel CV90 ze Švédska, která dorazí další rok.
„Co se týče servisu, momentálně stále zvažujeme způsob zadání. Zatím nebylo rozhodnuto,“ přiznala v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Servisní smlouva bude mít podle dřívějšího vyjádření ministerstva hodnotu „desítky miliard korun“.
Pokud jde o budoucí nákupy, ze čtyř strategických projektů armády zbývá uzavřít poslední - a sice pořízení hlavního bojového tanku. Česko chce získat 77 strojů Leopard 2A8 z Německa. Jenže v prosinci 2024 přišel deník Právo s tím, že tato akvizice nejspíš nepůjde tak hladce.
Právo informovalo o dopisu náčelníka generálního štábu Karla Řehky, ve kterém žádá ministerstvo obrany o odložení nákupu, pokud se nezvýší rozpočet resortu. Řehka pak Radiožurnálu řekl, že pokud by teď ministerstvo tyto tanky nakoupilo, mělo by to podle něj neakceptovatelné dopady na další projekty.
„Tanky 2A8 potřebujeme, proto se na ně prostředky najít musí, ale to je úkol, který jde za politiky, a ne za náčelníkem generálního štábu,“ komentovala to ministryně.
Evropské státy musí platit své účty, uvedl Trump. Zavázat se k setrvání USA v NATO nechce
Číst článek
Podle posledního vyjádření mluvčí generálního štábu Dvořákové teď vojáci a ministerstvo „zvažují možné varianty řešení této situace“.
Laťka dvou procent HDP
Širší problém leží v tom, že když armáda loni sestavovala svoji koncepci rozvoje do roku 2035, počítala s větším balíkem peněz, než kolik nakonec dostala.
V roce 2025 má ministerstvo obrany rozpočet ve výši 154,4 miliardy korun. Aby Česko dostálo svému slibu a dalo na svou obranu dvě procenta HDP, musí si pomoct položkami z dalších resortů.
Ty ve svých rozpočtech našly výdaje, které podle nich souvisí s obranou, za skoro 6,5 miliardy korun. Stejný způsobem Česko skládalo dvě procenta HDP na obranu v roce 2024.
„Takřka po 20 letech se nám v roce 2024 podařilo dosáhnout dvou procent HDP,“ řekla ministryně Černochová na své bilanční tiskové konferenci loni v prosinci.
Jestli Česko skutečně zvládlo překonat laťku dvou procent, se ale teprve uvidí. NATO utracené peníze vyhodnocuje zpětně. Všechny členské země se to, jak si loni vedly, dozvědí až letos na jaře před červnovým summitem Aliance v nizozemském Haagu.
Jedním z témat summitu nejspíš bude další navyšování výdajů na obranu. List Financial Times s odvoláním na své zdroje nedávno uvedl, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.
2:47
Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
Číst článek
Na stejné akci budou prezidenti a premiéři dvaatřiceti členských zemí také přijímat nové cíle výstavby obranných schopností. Zjednodušeně řečeno jsou to požadavky NATO, co má které země nachystat ke společné obraně Aliance. Před summitem je musí schválit ministři obrany.
Nové úkoly, na co by se česká armáda měla zaměřit, nejsou ještě veřejně známé, ale podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se budou týkat logistiky a protivzdušné obrany.
„Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, ale na všechny bojové jednotky,“ prohlásil na listopadovém setkání armádních velitelů.
„Potřebujeme nejen víc výzbroje, ale hlavně víc lidí. Předběžné odhady, i na základě našich analýz, hovoří až o 37 500 vojáků z povolání,“ dodal.
Jak s lidmi
V armádě teď slouží asi 24 tisíc vojáků a podle strategických dokumentů se počítá se zvýšením o šest tisíc do roku 2030.
Právě na nábory nových rekrutů a udržení již sloužících vojáků se chce ještě do podzimních sněmovních voleb zaměřit ministryně Černochová. Pomoci má třeba novela zákona o vojácích z povolání, kterou příští středu projedná vláda.
„Návrh obsahuje nejen navýšení náborového příspěvku a jeho jednorázové vyplacení, ale i navýšení různých benefitů pro sloužící vojáky, ať jde o stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení, nebo příspěvek za službu v zahraničí,“ přiblížila Černochová.
Loni z armády odešlo nejvíc lidí za 10 let. Obrana už některé kroky ke zlepšení podnikla. Třeba od 1. ledna má armáda jednodušší vstupní fyzické testy a vojáci dostali přidáno 1500 korun. Armáda také letos plánuje zopakovat prázdninový výcvik pro středoškoláky.
