Chráněné pražské hlavní nádraží? I kulturní památka se dá přestavět, míní náměstek primátora Hlaváček
Co přinese pražskému hlavnímu nádraží a jeho nejbližšímu okolí návrh revitalizace, který zvítězil v mezinárodní soutěži? Mohou autoři návrhu svoji představu pozměnit poté, co se ozvala řada kritických, nebo dokonce odmítavých hlasů? Je, nebo není odbavovací hala nádraží památkově chráněna? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl náměstek pražského primátora pro územní rozvoj, architekt Petr Hlaváček (STAN).
Před dvěma týdny jste představili spolu se Správou železnic projekt na přestavbu odbavovací haly hlavního nádraží v Praze a také prostoru před ní. Vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže. Co se s ním děje teď? Pokračuje někdo v práci na něm nebo se chystají veřejné zakázky, aby to mohlo pokračovat, anebo čekáte, jak dopadnou vzrušené debaty?
Teď určitě probíhá poměrně bouřlivá debata, kterou všichni vnímáme, jsme ji také účastní. Proto jsem tady dnes s vámi. Chystá se příprava dohod a smluv s partnerem, který byl vybrán v architektonické soutěži. Co se týká Prahy, jedná se především o park, který je před budovou, a tramvajovou trať. Tramvajovou trať bude investovat dopravní podnik a bude si to i projektovat v koordinaci s architekty.
Příslušné orgány budou muset zvážit, jestli chtějí budovu hlavního nádraží se všemi vadami pietně zachovat, anebo jestli ji chtějí obnovit pro současný život poměrně zásadním zásahem, říká architekt Petr Hlaváček
A my určitě v budoucnu uzavřeme smlouvu na tzv. Sherwood a další plochy, které vzniknou v parku. Také je potřeba připomenout, že investicí Prahy bude prostor pod magistrálou v Bolzanově ulici, kde zůstane parkování, ale zároveň směrem do parku budou obchodní plochy, aby se tento prostor vylepšil.
Pro mimopražské doplním, že to je prostor pod magistrálou směrem k Vltavě.
Pražáci to možná znají jako prostor, kde si dříve půjčovali auta. A předpokládám, že stejný postup budou mít kolegové ze Správy železnic, kteří půjdou do procesu projektování toho objektu. Projektování je v Praze poměrně náročný projekt a nedá se úplně predikovat, jak dopadne na konci.
Jak důležité pro další postup je rozhodnutí o tom, jestli ta tzv. nová odbavovací hala ze 70. let 20. století bude památkově chráněna?
V zadání soutěže a v celém procesu jak porota, tak i soutěžící vnímali, že to je hodnota. Debata byla o tom, jestli je to nemovitá kulturní památka, nebo jestli je to jenom součástí památkové rezervace, což je stejně nějaká zvýšená ochrana.
Pokud by to byla kulturní památka, co by to znamenalo? Znamenalo by to, že celý projekt spadne do koše, nebo byste se snažili ho nějak upravit, aby se ta stávající hala zachovala?
Já to říkám celkem dlouhodobě a konzistentně. A mám spoustu příkladů, které, když budete mít zájem, rád uvedu. To, že je objekt nemovitá kulturní památka, podle mě neznamená, že se nedá přestavět. Protože hlavním smyslem je vdechnout budovám nový život. Hovoříme o něčem jako o recyklaci budov, které jsou významné, ale zároveň se dostaly do docela složitých technických, ale i společenských podmínek.
24:36
Návrh Hlavního nádraží bourá historickou budovu, míní architekt. Je nejvhodnější, nesouhlasí kolega
Číst článek
Hodně zjednodušeně, jsou to budovy, které technicky neodpovídají dnešní době, ale vlastně ani společensky. Vede se debata, to je dost zajímavé, jestli ty objekty zbourat nebo nezbourat. Jestli je odstranit jako Transgas, anebo je úplně pietně zachovat. A přístup, se který přicházejí dánští architekti, chce obnovit funkci budovy. V soutěžním návrhu navrhli nějakou cestu.
A porota, odborníci od zahradních architektů přes urbanisty, designéry, docela zodpovědně usoudila, že tento návrh k tomu přistupoval komplexně. Přinášel řešení a přinesl návrh, na kterém se dá dál pracovat, dá se projektovat a dá se projednávat.
Chápu dobře vaše slova, že si myslíte, že i kdyby odbavovací hala byla národní kulturní památkou, bylo by možné ji ubourat, jak architekti navrhují?
Nebo upravit. Já nevím, jestli je to odstranění střechy, což je parkoviště…
Což je ubourání.
Ano, ale zároveň po minulé rekonstrukci je střecha nadále v technických potížích. Když se na to ale podíváte jako na celek, je to obnovení funkce budovy a je to významné propojení parku, budovy a staré Fantovy budovy. Čili projekt nabízí revitalizaci, a to je cesta, která umožní mnohým budovám z tohoto období existovat dál.
Jedna, nebo dvě budovy? Úřad změnil verdikt o hlavním nádraží během čtyř měsíců
Číst článek
Ta v uvozovkách nová odbavovací hala patří mezi nejuznávanější stavby z období po druhé světové válce. Je ve stylu brutalismu. Opravdu si myslíte, že tato část, která má zmizet, si nezaslouží ochranu?
Je to určitě cenná budova. Mírně bych zpochybnil, jestli to je skutečně brutalistní budova, protože brutalistní budovy jsou z 50. let a ze začátku 60. let, ale je to významná budova z období normalizace Československa, kterou dělali významní architekti.
A zaslouží si tedy ochranu i ta část, která má zmizet?
Společnost, která teď celou věc diskutuje, i investor, což není Praha, ale Správa železnic a příslušné orgány, budou muset v tom procesu zvážit, jestli chtějí tuto budovu se všemi vadami pietně zachovat, anebo jestli ji chtějí obnovit pro současný život poměrně zásadním zásahem.
Neměla tato debata předcházet vyhlášení soutěže a dialogu s těmi, kdo soutěžili?
Ona do značné míry u soutěžících i v porotě probíhala. Ale je potřeba říct, že ta budova nebyla nemovitou kulturní památkou.
I bez ohledu na to. Vy jste před chvílí říkal, že je potřeba si toto ujasnit a nemělo to ujasňování předcházet soutěži?
To byste vlastně nemusel tu soutěž dělat. Soutěž byla vyhlášena pro to, aby hledala řešení propojení města, té tzv. nové odbavovací haly a prostoru Fantovy budovy, která byla dlouhodobě nevyužívaná a teď se otevírá životu, otevírají se tam nové prostory a je možné budovu zapojit nejen do panoramatu, když jdete z Sherwoodu, ale i do funkce prostoru.
Než jsme soutěž vypsali, nikdo nevěděl, že je hala hlavního nádraží památka, tvrdí Správa železnic
Číst článek
Zatímco návrh úpravy odbavovací haly pražského hlavního nádraží vyvolává už dva týdny velké debaty a kontroverze, stranou větší pozornosti se zatím chystá investiční společnost Penta na daleko zásadnější proměnou okolí pražského hlavního nádraží. Redaktoři e15 na sociálních sítích zveřejnili studie, které počítají s tím, že v okolí historické Fantovy budovy zastřeší kolejiště. Část nástupišť bude také zastřešena. Na tomto prostoru by měly vyrůst až pětipodlažní obytné a kancelářské budovy. Má tento projekt v tuto chvíli podporu vedení hlavního města Prahy?
Já jsem se s kolegy investory sešel. Ty pozemky patří Českým drahám, tam je smlouva mezi investorem a ČD. V tuto chvíli je celé to území určeno pro železnici. Město má určitý nástroj, který se jmenuje změna územního plánu a v tomto směru bude město partnerem. Já jsem vyslovil tezi, že si myslím, že ten záměr je zajímavý. Spoustu podobných území, ať je to Rotterdam, nebo Paříž, mají podobné projekty a že si myslím, že by tam měl být nějaký definovaný veřejný zájem významné veřejné budovy typu Národní knihovna.
Ta po tehdejším kolapsu soutěže na Letné dodnes nemá své umístění. Je zřejmé, že strašně silná potřeba knihovny možná není tak akutní. Tady jsme hned vedle Klementina, které slouží této funkci, byť každý den do skladu jedou dva náklaďáčky. Ale dnešní knihovny nejsou jenom knihovny. Jsou to významná kulturní centra, která mají obrovský přesah.
Jak výrazně se ještě může změnit podoba pražského hlavního nádraží oproti vítěznému soutěžnímu návrhu? Poslechněte si celý rozhovor výše.
