Krajské, senátní a obecní volby budou vždy na konci října. Senátoři si také ustálili volební obvody

Krajské, senátní a obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Změnu, která má zabránit posouvání termínu těchto voleb směrem k létu, přinese novela ústavy, kterou ve středu schválil Senát. Pro přijetí hlasovalo 68 ze 74 přítomných senátorů. Ústavní novelu ještě dostane k podpisu prezident, na rozdíl od obecných zákonů ji nemůže vetovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senát (ilustrační foto)

Krajské, senátní a obecní volby budou vždy na konci října, rozhodli senátoři (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních a místních voleb je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) snaha zabránit tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin a dovolených, což by snižovalo voličskou účast.

Regionální volby se podle dosavadních volebních zákonů musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory.

Zatímco například předloni se tak komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu.

Volební odvody

Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za dvanáct let. Má to podle Rakušana zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často.

Proti se postavila senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Podle ní by tato úprava měla patřit do volebního zákona.

Senát schválil zbraňový zákon. Lékaři budou povinně nahlašovat podezřelé chování držitelů průkazů

Číst článek

Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů.

Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o patnáct procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.

V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji.

Troje volby za jeden rok. Češi rozhodnou o Senátu, Evropském parlamentu i krajských zastupitelstvech

Číst článek

„Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,“ uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.

S ústavní novelou je propojen zákon o správě voleb, jehož schvalování horní parlamentní komora odkládala kvůli snaze části senátorů prosadit už v této normě korespondenční formu hlasování pro Čechy v zahraničí.

Norma má sjednotit obecná volební pravidla pro různé typy voleb, například zjednodušit získání voličských průkazů nebo zavést elektronizaci podávání kandidátních listin.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme