‚Model otloukánka se vyčerpal.‘ Rusko se svým Sputnikem V spustilo další kolo vakcínové diplomacie
Navzdory počáteční kritice, kterou vyvolalo ruské schválení Sputniku V ještě před dokončením klinických testů, se vakcína vyvinutá odborníky z moskevského výzkumného ústavu Nikolaje Gamaleji těší stále větší „popularitě“. Fronta na Sputnik se ve světě postupně rozrůstá, ruskou očkovací látku navíc nově posuzuje také evropská léková agentura. Ruská „vakcínová diplomacie“ tak sílí, výrobní kapacity ale nestačí.
Doposud byla ruská vakcína, která zatím stále nemá certifikaci od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), zaregistrována ve zhruba 40 zemích světa a zájem o ni projevují další státy včetně Česka.
Evropská léková agentura začala se schvalováním vakcíny Sputnik V. Žádost přišla z Německa
Číst článek
Po vzoru Maďarska a Slovenska se nákup Sputniku V ještě před schválením evropskou lékovou agenturou snaží prosadit prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO), proti neregistrovaným vakcínám se ale staví ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Podobně se k ruské vakcíně staví i většina evropských představitelů včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Ti ruskou stranu opakovaně vyzývali, aby lékovou agenturu o registraci Sputniku V co nejdříve požádala. To se stalo až tento týden. Ve čtvrtek EMA oznámila, že zahájila průběžné hodnocení vakcíny na základě žádosti německé firmy R-Pharm Germany, která je součástí ruské společnosti R-Pharm.
„Pro ruskou stranu bylo výhodnější být z mezinárodně-politického hlediska otloukánkem, kterého evropské instituce chtějí s jeho vakcínou postavit mimo. To se nyní do určité míry mění,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček, podle kterého se tak rozpoutává nové kolo „ruské vakcínové diplomacie“.
Naznačuje to i následné prohlášení Kirilla Dmitrijeva – šéfa Ruského fondu přímých investic, který se na výrobě očkovací látky podílí. Podle Dmitrijeva, který je za domlouvání zahraničních obchodů s rukou vakcínou odpovědný, souhlas EMA umožní „zajistit Sputnik V pro 50 milionů obyvatel Evropské unie“.
„Pokud bude vakcína schválená, rozjede se nové kolo ruské vakcínové diplomacie. Víme ale, že Polsko nebo pobaltské státy ji ani tak nepřijmou – alespoň tak zní dosavadní vyjádření polských elit, litevské premiérky a dalších, podle kterých je ruská vakcína hybridní hrozba a pokračování současného konfliktu. Dokážu si to ale interpretovat tak, že se model otloukánka vyčerpal a Rusové nyní v oficiálním schvalování ze strany EMA cítí příležitost,“ dodává Havlíček.
Co je Sputnik V?
Sputnik V je virová vektorová vakcína, která používá jiný oslabený nepatogenní virus. K očkování jsou zapotřebí dvě dávky. Musí se skladovat při teplotách dva až osm stupňů Celsia, cena jedné dávky na mezinárodním trhu je podle ruských úřadů deset dolarů. Volba jména je poctou prvnímu sovětskému satelitu, který byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 1957.
Voda na ruský mlýn
Podání žádosti je ale teprve začátek. Průběžné hodnocení (takzvané rolling review), které je sice rychlejší než standardní schvalovací proces, obvykle trvá několik měsíců. Evropská léková agentura pak vydá Evropské komisi doporučení, zda látku podmínečně schválit, nebo ne. Pokud se ale členský stát rozhodne nasadit vakcínu bez posvěcení agentury EMA, může ji provizorně schválit sám, jako to v případě Sputniku V udělalo například Maďarsko.
Vědci se na schválení vakcíny Sputnik neshodli, Orbánova vláda tvrdí, že je bezpečná, říká maďarský novinář
Číst článek
Prvních čtyřicet tisíc dávek ruské vakcíny do Maďarska dorazilo už 2. února, s jejím podáváním obyvatelům se začalo o deset dní později. Jak uvádí lednová smlouva, celkem má Rusko do země premiéra Viktora Orbána dodat během tří měsíců dva miliony dávek.
Právě do Maďarska a Srbska, které získalo ruskou vakcínu v Evropě mezi prvními, byl zkušenosti s očkováním v únoru sbírat také Andrej Babiš.
„Viděli jsme ruský přístup naleptávání společné evropské jednoty. V Maďarsku, které je tradičně známé náklonností mezi Orbánem a Putinem, to všechno začalo. Před ním to udělalo Srbsko, na základě kterého si pak Maďaři schválili svou výjimku – řekli, že pokud je vakcína schválena v nějaké evropské členské nebo kandidátské zemi, můžeme to udělat taky. Tímto způsobem následně obešli společný evropský mechanismus,“ popisuje Havlíček.
Výbušným tématem se nákup Sputniku stal tento týden na Slovensku, kam v pondělí nečekaně dorazila první dodávka 200 tisíc vakcín, osobně ji pak na letišti v Košicích přivítal i premiér Igor Matovič. Tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla veřejnost, prezidentka Zuzana Čaputová ani část koaličních partnerů, rozpoutala hlubokou vládní krizi a vyvolala otázky o pozadí celé Matovičovy akce s ruskou stranou. Celkově Slovensko nakoupilo dva miliony dávek.
Lockdown jsme měli jen na papíře, na ventilaci se už každý nedostane, říká šéf lékařských odborů na Slovensku
Číst článek
„Spousta věcí je v tomto směru netransparentních. Slovenští novináři nebo organizace Transparency International požadují po slovenské vládě, aby zveřejnila smlouvy s Ruskem. Dodnes nikdo neví, kolik za to slovenská strana zaplatila. Nešlo o žádnou formu humanitární pomoci, i když je na letišti vítali, jako by to skutečně byla nějaká solidární dávka,“ upozorňuje analytik AMO.
Nestandardní postup premiéra v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ostře kritizoval také šéf slovenských lékařských odborů Peter Visolajský, podle kterého se pak „třešničkou na dortu“ stal dopis od ministra zdravotnictví Marka Krejčího o tom, že za podávání Sputniku a jeho možné nežádoucí účinky odpovídá lékař. „Čelíme tedy situaci, kdy pan premiér o vakcíně rozhodl, pan ministr mu to schválil, ale odpovědnost hodili na lékaře. To je naprosto bezprecedentní situace,“ stěžoval si Visolajský v rozhovoru.
Pokud se totiž stát rozhodne schválit vakcínu na vlastní pěst bez její předchozí certifikace evropskou lékovou agenturou, nenese za případné problémy s vakcínou odpovědnost výrobce (jako v případě schválení od agentury EMA), ale konkrétní stát. V případě Slovenska se pak stát této odpovědnosti vzdal a delegoval ji na doktory, kteří mají vakcíny lidem podávat. I kvůli tomu tak Matovič čelí v zemi tvrdé kritice.
„Na příkladu Slovenska vidíme, že nejvíc z toho profituje ruská strana. Ta si může jen mnout ruce, když vidí tu obrovskou úroveň chaosu ve slovenské politice, odcházející poslance, obcházení oficiálních procedur, zpochybňování institucí a společného evropského přístupu – to všechno je voda na ruský mlýn. Ministr zahraničí Ivan Korčok říká, že to je součást hybridní války, a nelze s ním úplně nesouhlasit,“ míní Havlíček.
Sputnik a jeho výroba
Půl roku poté, co šéf Kremlu Vladimir Putin do světa slavnostně ohlásil schválení „první vakcíny proti koronaviru“, se tak vývoj kolem Sputniku V výrazným způsobem posunul. Tehdejší krok ruského vedení označili odborníci po celém světe za riskantní, v současnosti se ale fronta zemí žádajících Sputnik postupně rozrůstá.
Babiš: Změny v opatřeních budeme řešit až po Velikonocích. Očkování Sputnikem V bude dobrovolné
Číst článek
Podle údajů Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji Rusko obdrželo předběžné objednávky na 2,4 miliardy dávek z 50 zemí světa, což by znamenalo naočkování 1,2 miliardy lidí. Babiš dokonce hovoří o tom, že zájem o Sputnik V projevuje 65 zemí světa včetně šesti členských zemí Evropské unie. Na nedostatečnou poptávku si tak Moskva stěžovat nemůže.
Za domlouvání nákupů ruských vakcín v zahraničí je odpovědný již zmíněný Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, který se na vakcíně podílí a stará se o marketing.
„Je takovým vakcínovým diplomatem. Dokážu si představit, že mnoho jednání o nákupu na pracovní úrovni vakcín probíhalo s ním, v případě Ruska ale jde o ryze politickou záležitost. Vakcíny produkuje ruský stát, nejde jako v případě západních firem o soukromé společnosti, jednání proto probíhají na nejvyšší úrovni. Viděli jsme to i v Česku, kde prezident republiky v neděli oznámil, že si dopisoval s ruským protějškem o tom, že Česká republika má o ruské vakcíny zájem,“ popisuje domlouvání obchodů s ruskou stranou Havlíček.
Pro nouzové užívání už je Sputnik V schválen ve zhruba 40 zemích, ruskými preparáty se tak očkuje například v Bělorusku, Argentině, Venezuele, Brazílii, Mexiku, Íránu, Kazachstánu nebo Egyptě. Pochybnosti některých vědců ohledně Sputniku ale přetrvávají – ani ne tak o samotné vakcíně, jako o dodržování kvality při její výrobě.
Vakcína jako nový nástroj diplomacie. Čína s Ruskem díky ní posilují vliv ve světě, Západ zůstává pozadu
Číst článek
„Nedůvěřuji způsobu výroby vakcíny, nedůvěřuji ruským úřadům, které dokázaly vakcínu uvést do širokého použití, aniž by tato očkovací látka měla za sebou preklinické a klinické testy v potřebném rozsahu. To je podle mě veliká nezodpovědnost,“ varoval v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz virolog Libor Grubhoffer.
Výroba Sputniku nicméně nevyvolává pochybnosti jen z hlediska kvality. Rusko v tuto chvíli nemá dostatečné výrobní kapacity k uspokojení všech žadatelů, už delší dobu se proto snaží o jejich rychlé rozšíření. Lze připomenout lednový telefonát Vladimira Putina s Angelou Merkelovou, ve kterém se šéf Kremlu dotazoval na možnost výroby ruské vakcíny právě v Německu.
„Myslím, že Igor Matovič a další na Slovensku budou zklamáni, protože dávky ruské vakcíny nebudou dodány. Rusko nemá takové výrobní kapacity, přestože se snaží do výroby jeho vakcín uvrtat nejrůznější státy po světě včetně Indie nebo Německa,“ tvrdí Havlíček, podle kterého se Rusko svou vakcínovou diplomacií snaží posílit svůj vliv ve světě, podobně jako to dělá Čína se svou vakcínou Sinophram.
Rusové se očkovat nechtějí
Nad ruskou snahou vyvážet vakcínu do celého světa, zatímco na domácí půdě očkování lidí pokulhává, se v únoru pozastavovala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
4:46
Vakcína zajistí, že nebude závažný průběh, říká epidemiolog Chlíbek. V reálné praxi i přes 80 procent
Číst článek
„Obecně musím říct, že stále přemýšlíme, proč Rusko nabízí teoreticky miliony a miliony dávek, zatímco nedělá dostatečné pokroky ve vakcinaci svých vlastních obyvatel. To je také otázka, která by měla být zodpovězena,“ citoval šéfku komise bruselský zpravodajský web Politico.
Podle čtvrtečního srovnání serveru Our World in Data v Rusku alespoň první dávku vakcíny dostaly ani ne čtyři procenta populace, v případě Česka to je necelých sedm procent, v Německu více než osm procent. Očkovat se dosud nenechal ani Vladimir Putin, který tuto skutečnost v polovině února vysvětloval slovy, že si nehodlá „hrát na opičku“.
Nejnovější průzkum nezávislého centra Levada navíc ukazuje, že pouze 30 procent Rusů má v ruské vakcíny takovou důvěru, aby se jimi nechali očkovat – to je podle britské BBC o osm procentních bodů méně než na začátku očkovací kampaně.
„Rusové jsou konzervativní, nevěří vlastnímu státu a ničemu, co může ze státu vzejít,“ popisuje pro BBC jedno z možných vysvětlení neochoty Rusů nechat se očkovat analytik Andrej Kortunov z think-tanku Ruská rada pro mezinárodní vztahy.
Důvodů je ale víc. Na nedůvěře lidí se podle Havlíčka podepsala také dezinformační kampaň, kterou Rusko vede proti západním vakcínám.
„Nemůžete totiž dělat dvě věci zároveň – říkat, že vakcinace je špatně a že znamená zdravotní problémy a zároveň podporovat mezi obyvateli vlastní ruský model. Je to následek jejich dezinformační kampaně a hybridní války, kterou Rusko vede a v tomto smyslu se mu to vrací zpátky jako bumerang,“ míní analytik AMO.
