Slovenský ústavní soud zakázal vypsání referenda o předčasných volbách, požádalo o něj 585 000 lidí
Na Slovensku nebude referendum o vypsání předčasných voleb, jehož vyhlášení v pětimilionové zemi žádalo prostřednictvím petice přes 585 000 Slováků. Ústavní soudci z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové ve středu rozhodli, že referendová otázka není v souladu s ústavou, řekl novinářům předseda soudu Ivan Fiačan. Podle zákona zmíněné lidové hlasování nelze vyhlásit. Opozice rozhodnutí soudu kritizovala; verdikt má podle ní na svědomí hlava státu.
Fiačan uvedl, že referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.
Začíná soud s dosud nejvyšším představitelem justice na Slovensku. Přezdívají mu zametač kauz
Číst článek
Někteří slovenští právníci už dříve zpochybnili, že referendum o nových volbách by bylo v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi už byla. Tehdy ale referendovou otázku ústavní soud neposuzoval. Předčasné volby v zemi byly naposledy v roce 2012; konaly se ovšem po rozhodnutí sněmovny, jež ústavním zákonem zkrátila své volební období.
Podle petice se občané měli v referendu vyjádřit, zda chtějí, aby bylo stávající volební období parlamentu zkráceno tak, aby se nové volby konaly do 180 dnů od vyhlášení výsledku referenda. Podpisy pod petici sbírali hlavně sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v parlamentních volbách v únoru 2020 skončili po dlouholetém vládnutí v opozici. Petici podpořila i nová a nyní nejpopulárnější strana Hlas-sociální demokracie, kterou po loňském odchodu ze Směru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini a další někdejší politici ze Směru-SD.
Směr-SD a Hlas-SD dříve shodně tvrdily, že na Slovensku moc pochází z lidu, a proto považovaly referendovou otázku za přípustnou.
‚Tvrdá facka lidem.‘
„Dnes je černý den slovenské demokracie. Rozhodnutí ústavního soudu o referendu je tvrdou fackou lidem, kterým tak byla odepřena možnost naplnit jedno z jejich základních demokratických práv,“ uvedl ve středu v reakci na verdikt ústavních soudců Hlas-SD. Expremiér Fico řekl, že s verdiktem soudu nesouhlasí. Prezidentka by podle něj měla nést politickou odpovědnost za to, že plebiscit nebude.
Slovensko prodalo Rusku zpět většinu z dodaných vakcín Sputnik V
Číst článek
Čaputová dříve prohlásila, že jako soukromá osoba by proti konání zmíněného referenda nebyla. Plebiscit o předčasných volbách by uvítal i šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, který novinářům před rozhodnutím ústavního soudu řekl, že by se ovšem hlasování nezúčastnil. Matovič současně kritizoval Čaputovou za to, že nechala referendovou otázku přezkoumat.
Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU. V referendu Slováci naposledy rozhodovali v roce 2015, i tehdy však otázky o ochraně tradiční rodiny ztroskotaly na nízké účasti.
Obliba nynější čtyřčlenné vládní koalice, která vznikla loni po propuknutí koronavirové krize, postupně klesla. Výraznější propad preferencí zaznamenalo OLaNO. Jeho šéf Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice.
Nynější vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OLaNO Eduarda Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví a v červnu se vyměnil ministr zemědělství.
