Místo konání se nachází přibližně 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Moldavsko dlouhodobě čelí proruským silám, a země s přibližně čtyřmi miliony obyvatel je tak vůči Rusku ve zranitelném postavení.

Kongres má podle diplomatů vyjádřit zemi podporu. Má dát najevo, že Evropa stojí za Moldavskem, nezapomíná na něj a bude ho podporovat i nadále, o čemž mluvila i moldavská prezidentka Maya Sanduová během středeční tiskového konference se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

„Přítomnost těchto lídrů v naší zemi je jasno zprávou, že Moldavská republika není sama. Stejně jako není osamocen náš soused Ukrajina, který už více než rok čelí ruské invazi. Fakt, že se druhé setkání Evropského politického společenství koná ve vzdálenosti 20 km od ukrajinských hranic je důkazem silné jednoty evropského kontinentu,“ pronesla moldavská prezidentka Sanduová.

Ta už přivítala i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten po příjezdu uvedl, že Ukrajina je připravena na to, stát se členem Severoatlantické aliance a Kyjev nyní čeká, až bude samo NATO připravené jej přijmout. 

Summitu se zúčastní také například francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz, ale i český premiér Petr Fiala. Diplomaté budou jednat v pracovních skupinách, v jedné z nich zaměřené na bezpečnost je i český premiér Petr Fiala. Dále je na programu téma energetiky a evropské propojenosti.

Především bilaterální schůzky

Lídři nebudou schvalovat formální závěry ani rozhodovat o zásadních otázkách. Očekávat lze spíše oznámení praktické pomoci Moldavsku, ať už ze strany Evropské unie, nebo dalších evropských států.

„Cílem tohoto setkání není vydat nějaké prohlášení, na kterém bychom museli dlouho hledat shodu, ale cílem je vyměnit si zkušenosti, názory, pozice k tomu, jak se vyvíjí Evropa, co můžeme udělat pro to, abychom posílili evropskou bezpečnost a odolnost evropské ekonomiky,“ uvedl premiér Fiala.

Dodal, že se lídři nemusí zdržovat zdlouhavým dohadováním o přesném formulování závěrů, tak, jako je to například na summitech Evropské rady. Velký benefit je podle něj i prostor na bilaterální schůzky, při kterých se mohou setkat lídři, kteří by jinak nepřišli do styku. Vloni tak v Praze k jednomu stolu zasedli lídři Arménie a Ázerbájdžánu.

Vznik Evropského politického společenství inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem bylo vytvořit platformu, kde se budou scházet nejen lídři Evropské unie, ale i dalších evropských států, které sdílí demokratické hodnoty. Do Moldavska tak stejně jako loni do Prahy nebyli pozváni představitelé Ruska a Běloruska.

Zdeňka Trachtová, krp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít