Zpravodaj ČRo v Libyi: Lidé žádají Západ o ochranu před Kaddáfím
Libye je rozdělena na dvě části. Východní ovládají povstalci a západní jednotky plukovníka Muammara Kaddáfího. Na obou stranách oslavují vítězství nad protivníky, ačkoli k tomu žádná ze stran nemá důvod. Lidé, kteří po 42 letech odmítli diktaturu, teď ze všeho nejvíc volají po podpoře ze strany mezinárodního společenství.
Centrální náměstí ve městě Al-Bajdá je večer co večer dějištěm oslav vítězství nad diktaturou plukovníka Kaddáfího. Přinejmenším tady, na břehu Středozemního moře ve východní Libyi.
Zatímco bašta povstalců v Benghází je už plná zahraničních novinářů, ve městě Al-Bajdá je cizinec okamžitě středem pozornosti.
„Novináře tady vidíme vůbec poprvé po 42 letech diktatury. Vidím, že tomu moc nevěříte, ale je to tak. Čtyřicet let jsme tady zavření jako v ghettu. Většina lidí neumí anglicky, protože angličtina byla zakázaná. Já jsem se trochu naučil sám, pracuji pro ropnou společnost,“ vysvětluje pětadvacetiletý Achmed.
Dodává, že většina lidí nemá vůbec žádné vzdělání. Kaddáfí je záměrně udržoval v nevědomosti. Cizí jazyky umí jen ti nejstarší, naučili se je za krále Idrise, který na vzdělání klad velký důraz. Stavěl školy, stadiony a nemocnice, zatímco Kaddáfí všechno ničil.
„Musíme dokončit naší revoluci, nic jiného nám nezbývá. Teď ale nejvíc ze všeho potřebujeme pomoc OSN a Spojených států,“ říká asi sedmdesátiletý Menem a Achmed jeho slova potvrzuje:
„Potřebujeme podporu ze strany OSN, někdo nás musí ochránit před leteckými útoky. Tuhle zprávu předejte všem. Svět musí něco podniknout velmi rychle. Čím více času bude Kaddáfí mít, tím více lidí zabije."
Ve stanech na náměstí visí fotografie obětí obludného Kaddífího režimu. V posledních dnech k nim přibylo mnoho dalších.
„Tohle je můj kamarád, kterého zranili při demonstracích, vzali ho jako rukojmí a odvlekli s sebou do Tripolisu,“ ukazuje fotku svého známého Muhammad.
Ostatní se shodují v tom, že Kaddáfí je nebezpečný blázen. „Je to špatný chlap, měl by jít do pekla, přidává se pan Husejn. Vede mě k nástěnce s karikaturami Kaddáfího a jeho ideologického veledíla, slavné Zelené knihy.
Radost i strach zároveň
O zabíjení vlastních lidí se ale v Zelené knize nic nepíše. V nemocnici v Al-Bajdě stále zůstává několik desítek pacientů, kteří byli postřeleni nebo jinak zraněni při demonstraci.
„Máme tady hlavně střelná zranění. Odstřelovači schválně mířili na nohy nebo do břicha, jiné lidi zabili přímo na místě. Bylo jich asi 200. Tady leží můj bratr, taky ho postřelili,“ ukazuje ošetřující lékař.
Ptám se zraněných, kdo po nich střílel. „Byli to hlavně černošští žoldnéři. Slyšeli jsme, že za jednoho mrtvého dostávají 12 tisíc dolarů plus dva tisíce za den,“ zní odpověď.
Libyjci, kteří teď oslavují na náměstí, doufají, že tyto oběti nebyly marné. Lidé v Al-Bajdá mají radost i strach zároveň. „Jestli se Kaddáfí vrátí, tak nás tady všechny pobije,“ říkají.
