Stanjurův úhybný manévr a Bartošova zpackaná digitalizace
Vláda chce dál snižovat schodek veřejných financí. Jak to zařídí? Komu přidá a komu ubere? Zatím to nevíme, protože poprvé v polistopadové historii se základní zákon roku připravuje v utajeném režimu. Šéf státní kasy a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura rozhodl, že místo letní rozpočtové kratochvíle se bude se svými kolegy domlouvat za oponou.
Přesto občas probleskly zvěsti o požadavcích jednotlivých resortů. Třeba ministr školství Bek prý oproti letošnímu roku žádá navíc 40 miliard, ministr dopravy Kupka 30, ministr vnitra Rakušan 20, ministr pro místní rozvoj Bartoš 15 a ministryně obrany Černochová devět. Jisté je zatím jen to, co chce ministr financí Stanjura, totiž zkrouhnout deficit na 231 miliard korun.
A protože kulatý čtverec neexistuje, je jasné, že bobtnání jednotlivých kapitol se konat nebude.
S jemným škrtem ve výši 21 miliard pravděpodobně souhlasili všichni, leč každý si myslel, že Stanjurovo skrblictví se jeho ministerstva týkat nebude. Pocítí ho přitom všichni.
Zbyněk Stanjura bude jen krčit rameny a opakovat, že nechtějí-li být rozpočtově odpovědní, ve Fialově kabinetu být nemohou. A připomene slova prezidenta Petra Pavla, že uzdravování financí by pomohl deficit nižší než sto miliard korun.
Pokud by se naštvali Piráti a situaci využili k odchodu z vlády, premiérovi by se zřejmě ulevilo, neboť by to zvýšilo kredit ODS. Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení sice odvolávat nechce, ale kdyby se tři pirátští ministři poroučeli sami, reálně by se nic nestalo.
Vyhneme se chaosu, hájí tajení rozpočtu poradce premiéra. ‚Veřejnost má právo to vědět,‘ tvrdí ekonom
Číst článek
Velkou zahraniční politiku dělají především premiér a prezident, legislativu by zvládl ministr spravedlnosti a po stavebním průšvihu by na ministerstvu pro místní rozvoj zazářil vlastně kdokoliv.
Jestliže by se ho ujal například vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, mohl by to dokonce být kvalitativní průlom.
Trpkošův tým dokázal zdigitalizovat skoro 90 procent agend Jurečkova resortu a zvládl to takřka bez potíží. Proč by cosi podobného nemohl předvést i jinde? Zkrátka čtyři pirátské poslanecké mandáty by vládní koalici nechyběly, s přeběhlíkem od ANO Ivem Vondrákem by měla pohodlných 105 hlasů.
Piráti se můžou hodit. Po volbách
Jenže Petr Fiala se takto nerozhoduje. Jednou vzal Piráty do party, tak to chce v tomto formátu dotáhnout do konce. Možná i při vědomí, že po sněmovních volbách se mu bude hodit každé procento odprava do středu, aby se mu podařilo vyšachovat Andreje Babiše.
To by však vládní strany musely dosáhnout na lepší výsledek, než jim přisoudil aktuální model voličských preferencí agentury Median. Ten sice nepracoval s koalicemi, ale i tak je pro občanské demokraty varovný. Společně se STAN a Piráty by dali dohromady jen 80 křesel, zatímco ANO s SPD a Přísahou 120. TOP 09 a lidovci by zůstali pod pětiprocentní hranicí.
Pokud se koncem srpna ukáže, že chyby v elektronickém stavebním systému jsou fatální a nedají se jen tak opravit, může to mít na pětikoalici jako celek dramatický dopad.
Jde totiž přesně o tu oblast, která naštve každého: občany, samosprávy, úředníky i investory. A lidi u volebních uren jen dobré úmysly nepřesvědčí.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Jaká asi bude vládní čtyřkoalice?
Jiří Pehe
Ruské výdaje na válku budou rekordní i příští rok, přesto se země nezhroutí
Libor Dvořák
Mark Zuckerberg se vynořil jako vítěz s image Caesara
Tereza Zavadilová
Budoucnost Pirátů bez Jana Lipavského
Petr Hartman