Británie nebude první zemí, která opustí evropské společenství. V roce 1985 odešlo Grónsko
Británii o půlnoci končí členství v Evropské unii a po 47 letech z ní odejde. Pro Spojené království začne do konce roku platit přechodné období. Během něho se chce Londýn s Bruselem domluvit na podmínkách smlouvy o novém partnerství. Že to nebude v tak krátké době vůbec snadné, ukazuje i případ Grónska. Autonomní ostrov patřící k Dánsku byl doposud jedinou zemí, která po referendu z evropského bloku vystoupila a navazovala s ním nové vztahy.
„Brečel jsem, když jsme v referendu zvítězili,“ popsal BBC své tehdejší pocity grónský politik a bojovník za odchod ze společenství Kaj Kleist.
Británie nebude první zemí, která opustí evropské společenství. Více si poslechněte v reportáži Filipa Nerada
Stále si vybavuje také tehdejší reakci Bruselu. „Pamatuji si, že předseda Evropské komise Jacques Deloirs po oznámení výsledků referenda prohlásil: ‚Právě jsme přišli o 60 procent území společenství,“ vzpomínal.
Většina Gróňanů byla euroskeptická už v době přístupu Dánska k Evropskému hospodářskému společenství v roce 1973. Trnem v oku jim byly hlavně direktivy na rybolov, který je nejdůležitějším odvětvím grónského hospodářství.
Odchod v roce 1985
Podle odborníka na evropskou politiku Ivo Šlosarčíka souvisela touha Gróňanů dostat se z vlivu Bruselu s jejich snahami co nejvíce si rozhodovat o svých záležitostech.
Vikingy skolilo ochlazení v Grónsku, zjistili vědci. Klima ostrova bylo v době osídlení mnohem teplejší
Číst článek
„Motivací Gróňanů byla obecně touha po větší autonomii. Aby ta autonomie byla realizována, tak se omezil jak vliv Kodaně na Grónsko, ale grónští voliči nechtěli ani, aby byli omezováni nepřímo prostřednictvím vlivu bruselských pravidel,“ popsal Šlosarčík Radiožurnálu.
Právě díky získání větší autonomie na Dánsku mohlo Grónsko na začátku 80. let uspořádat referendum o svém členství ve společenství. „Na základě jeho výsledků dánská vláda začala s Bruselem vyjednávat nový režim pro Grónsko, který vyústil v to, čemu se někdy říká vystoupení Grónska z evropských společenství,“ dodal Šlosarčík. Evropské hospodářské společenství opustilo Grónsko v roce 1985.
Podle bývalého grónského premiéra Kuupika Kleista si Gróňané život mimo unii pochvalují a o návratu do svazku s Bruselem prý neuvažují. Severský ostrov má zajištěný volný přístup na evropský trh pro svůj rybí export a to mu podle grónského expremiéra stačí.
Složitější dohoda
Vyjednání nových podmínek spolupráce mezi evropským blokem a Grónskem trvalo Kodani dva roky. A to se zaměřovalo téměř výhradně jen na otázky rybolovu. Budoucí dohoda Evropské unie s Velkou Británií má být přitom mnohem obsáhlejší a zahrnovat řadu oblastí spolupráce od obchodu, přes bezpečnost až po dopravu.
O Grónsku
Grónsko je od roku 1775 formálně součástí Dánského království. Má ale vlastní vládu a parlament. Hlavním městem je Nuuk. Na největším ostrově světa žije na 56 tisíc obyvatel, zaledněno je tvrale na 85 procent území. Od roku 1985 má Grónsko vlastní červenobílou vlajku.
„Grónská smlouvá má poměrně jen málo stran. Něco nesrovnatelného s obrovskými dokumenty, které upravovaly třeba přistoupení České republiky. Inspirace, kterou si pro vyjednávání po brexitu je možné vzít s grónské zkušenosti, je strašně omezená. Byla to raně 80. léta. Množství unijních pravidel bylo mnohem menší než dnes. Bylo to ještě v dobách, kdy ani nebyl jednotný evropský akt a neexistovala tehdy ani Evropská unie. Evropské společenství se zabývalo mnohem menším počtem záležitostí než dneska,“ vysvětlil Šlosarčík.
I tak chce britský premiér Boris Johnson vyjednat s unií ambiciózní dohodu o partnerství za poloviční čas, než jak dlouho zabrala stručná smlouva s Grónskem. Na druhou stranu nebylo podle Ivo Šlosarčíka vyjednávání o vztazích s největším ostrovem na světě tehdy pro evropské společenství velkou prioritou, jako bude teď snaha o domluvu s Británií.
