Povodně jsou příznakem klimatické změny. Měli jsme tři stoleté vody za posledních 30 let, říká odborník
Voda a povodňové stavy pomalu opadávají, zatímco škody narůstají. Do jaké míry jsou čím dál tím častější povodně způsobeny klimatickou krizí, budeme podle Ondráše Přibyly, zakladatele projektu Fakta o klimatu, vědět až za několik týdnů. „Česká krajina výrazně vyschla a je potřeba se na problém podívat z více úhlů. Co se děje s klimatickou teplotou? Co přináší klimatická změna do české krajiny?“ táže se v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Máme tu třetí stoletou vodu za posledních třicet let. Jak si to vysvětlit?
Meteorologové mluví o stoleté vodě. To je odhad, jak často očekáváme, že by měla přicházet povodeň určité velikosti. V Česku jsme měli tři stoleté vody za posledních třicet let.
To znamená, že se něco děje – buď máme špatný odhad, nebo skutečně přicházejí povodně častěji. Povodeň v Německu v roce 2021 byla jen o pár set kilometrů vedle. Kdyby se posunula jen o kousek, měli bychom tu čtvrtou stoletou vodu. Něco se tedy zjevně s klimatem děje.
Ondráš Přibyla
Ondráš Přibyla je zakladatelem iniciativy Fakta o klimatu. Vystudoval teoretickou fyziku, ale dlouhodobě se věnuje analýze dopadů klimatické změny a hledání možných řešení. Jeho práce se zaměřuje na komunikaci vědeckých poznatků o klimatu a jejich přiblížení širší společnosti.
Na čem záleží, jak moc bude povodeň ničivá, jaké budou škody?
Hlavním faktorem je samozřejmě množství srážek, ale záleží také na terénu, do kterého prší, a zejména na geografii oblasti. Když si představíte vyšší strmé hory, voda z nich stéká jako do trychtýře do jednoho koryta a valí se velmi rychle. Voda může postupovat různě rychle, když potom teče do rovinatějších míst, do nížin. O čem se začíná mluvit i v souvislosti s touto povodní, je role, kterou mohlo sehrát poškození naší krajiny.
Například Jeseníky jsou nyní hodně zničené kůrovcovou kalamitou. Je otázka, do jaké míry by zdravější lesy byly schopny zpomalit nebo zasáknout a zpomalit odtok vody. A stejně tak v zemědělské krajině – do jaké míry by lepší stav krajiny v nížinách mohl hrát významnější roli v tom, že by povodeň byla slabší.
Zdraví krajiny je také faktorem, které ovlivňuje, zda bude povodeň velká a ničivá, nebo zda velké srážky jen zvýší hladinu vody a dojde ke druhému či třetímu stupni povodňové aktivity, ale ne k velkému rozlivu.
Hodně se mluví o tom, že povodně, stejně jako vyšší teploty v létě, jsou způsobeny globálním oteplováním. Můžete tento fenomén popsat?
Na úvod bych řekl, že žádný jeden extrém, ať už se bavíme o vedru, suchu nebo povodních, není způsoben globálním oteplováním. Klimatická změna mění frekvenci, se kterou extrémy přicházejí – tedy kvůli klimatické změně máme častější vlny veder a možná i častější sucha či povodně.
Dalo by se to ukázat na analogii s komáry: žádný jednotlivý komár není „způsobený“ vlhkým a teplým létem, ale teplé vlhké léto vytváří podmínky, ve kterých se komáři rodí více.
Když chceme zkoumat, zda je daný extrém ovlivněn globálním oteplováním, musíme srovnávat pravděpodobnosti. Díváme se na to, zda by se ve světě s klimatickou změnou vyskytl s větší pravděpodobností nebo s větší intenzitou než ve světě bez klimatické změny.
Atribuční studie
- Atribuční studie zpracovává organizace Work Weather Attribution (WWA)
- Přehled nedávných atribučních studií je na dostupný zde
Toto posouzení se provádí pomocí atribučních studií. A pokud vím, atribuční studie k těmto povodním by měly být hotové v nejbližších týdnech. Chvíli to trvá, než se to celé zpracuje.
U vln veder prakticky vždy vychází, že ve světě s klimatickou změnou by se taková událost stala častěji nebo pravděpodobněji než ve světě bez klimatické změny. Takže tam je to ovlivnění jasné.
U některých povodní vychází poměrně velké ovlivnění klimatickou změnou. Například u povodní v Německu v roce 2021 vyšlo, že se taková událost stane dvakrát až devětkrát častěji ve světě s klimatickou změnou. Jiné povodně, například v Itálii v roce 2023, souvislost s klimatickou změnou pravděpodobně neměly.
Povodně jsou vzácnou událostí, ale rozdíl mezi vzácnou událostí jednou za sto let a jednou za třicet let je podstatný. To je ten obecný rámec, jak se dá vůbec bavit o atribuci klimatické změny.
Můžete popsat konkrétní klimatické mechanismy, které mohly způsobit povodeň? Jeden z mechanismů je, že vzduch, který se dostal nad střední Evropu, byl velmi vlhký, obsahoval hodně vody. A to velké množství vody nad střední Evropou vypršelo.
V tom, že vzduch byl velmi vlhký, hrálo hlavní roli rekordně teplé Středozemní moře, odkud vzduch pocházel. Teplý vzduch nasává vlhkost – vychází to zhruba na sedm procent vlhkosti na každý stupeň Celsia, což není málo. A rekordně teplé Středozemní moře, a vlastně i rekordně teplý rok 2024 jsou zřetelným projevem klimatické změny. Tedy klimatická změna hrála docela podstatnou roli v množství vody, které zde pršelo.
Další část skládačky je, jak se vzduch dostává nad střední Evropu, to souvisí s konstelací tlakových výší a tlakových níží. Zde nedokážeme jasně říci, zda či jak klimatická změna ovlivňuje, jaké konstelace tlakových výší a níží se budou vyskytovat častěji. Vliv nicméně měl velký rozdíl mezi teplotami teplého vzduchu a studeného vzduchu, který ze severu přicházel.
Tento velký rozdíl teplot je na teplotních mapách Evropy vidět jako kontrast modré a červené. A tento teplotní kontrast způsobuje velmi intenzivní, silné proudění vzduchu.
Třetí faktor, který může hrát roli, je tzv. blokování chodu tlakových výší a tlakových níží. V normálním případě se tlakové níže a výše posouvají směrem k východu. Někdy však nastane situace, kdy se toto posouvání zastaví a zablokuje. To souvisí s jet streamem, tzv. tryskovým prouděním.
Často se hovoří o tom, že klimatická změna vytváří častější zablokování. Což pak může způsobit, že se tlaková níže usadí a prší nad stejným místem. To se stalo v Německu v roce 2021 a letos v Česku. Podrobnější rozbor ale bude k dispozici, až vyjde atribuční studie.
Jaký vliv na povodeň měl stav české půdy a její schopnost zadržovat vodu?
Bylo docela sucho, půda mohla hodně absorbovat. Až do 8. září, pokud si dobře pamatuji, panovala v Česku třicetistupňová vedra a sucho. Půda byla před dešti značně vysušená. To znamená, že nástup povodně byl zřetelně zpomalen oproti tomu, jak by tomu bylo za normálních podmínek. Nejpravděpodobněji právě proto, že půda byla vyschlá a první několik hodin deště absorbovala.
24:00
Směšné, hodnotí expert nová pravidla proti podvodům s emisemi. ‚Chceme jistotu,‘ říká ministr
Číst článek
Otázka je, zda by zdravější a lépe obhospodařovaná půda dokázala absorbovat více srážek nebo více zpomalit odtok. To nevíme – ale každopádně to, že půda není v dobrém stavu, se projevilo na další půdní erozi – povodeň z polí splachovala ornici. Jsem zvědavý, co přinesou další výzkumy, jak vyjdou odhady škod na zemědělské půdě v důsledku eroze.
Často se mluví o výstavbě poldrů místo přehrad jako o možném udržitelném řešení.
Chtěl bych zdůraznit, že žádná přehrada ani žádný poldr není schopen odolat každé vodě, každé povodni.
Všechny fungují tak, že jsou schopny zadržet menší povodeň, protože nějakou dobu trvá, než se naplní kapacita nádrže. To může výrazně pomoct překonat pár hodin v okolí kulminace.
Ale v okamžiku, kdy máte velký průtok a už nemáte kam tu vodu dávat, přehrada ji prostě pustí. Při dostatečně velké povodni žádná přehrada, žádný poldr, žádné takové opatření není schopno zabránit rozlití.
To nás vede k pokoře vůči přírodě, protože nikdy nebudeme mít technologické řešení, které je stoprocentní a zabrání jakékoliv povodni.
Nemyslím si, že v debatě o přehradách existuje jednoznačné pro a proti. Přehrada může mít nějaké benefity a může něčemu škodit, protože mění ekosystém.
Je tedy správné zvažovat a skutečně diskutovat, jestli ty benefity za to stojí a zda přehradu chceme. Je dobré vědět, že přehrada má jen omezenou schopnost bránit povodni.
Tedy tahle diskuse, zda přehrady ano, nebo ne, je naprosto legitimní. Možná bychom měli postavit několik dalších přehrad nebo obecně zavést protipovodňová opatření, ale zároveň je potřeba se starat o to, aby nám fungovala krajina a abychom dál nestavěli v povodňových oblastech. Potřebujeme se bavit o tom, jak budeme s českou krajinou dál zacházet.
A kdyby i nadále pokračoval trend stoletých povodní s odstupem jen pár let nebo pár desítek let, jak to dlouhodobě ovlivní naši krajinu?
V letech 2015 až 2020 jsme zažili extrémní sucho. Ze studií vyplývá, že šlo o sucho, které tu pravděpodobně nebylo posledních 2000 let. Bylo skutečně extrémní.
Česká krajina výrazně vyschla a je potřeba se na problém podívat z více úhlů. Co se děje s klimatickou teplotou? Co přináší klimatická změna do české krajiny?
Česká republika se za posledních 60 let oteplila o dva stupně a dál se bude oteplovat. Je potřeba si klást otázku, jak klimatická změna, která přináší častější sucha a čím dál tím koncentrovanější srážky, ovlivní naši půdu.
To znamená, že bude méně srážek, které pouze doplní vodu, a více intenzivních srážek, které ale rychleji odtečou.
Postiženým oblastem nejvíc pomůže koordinovaná pomoc. Dobrovolníky shání organizace i samotné obce
Číst článek
Česká krajina tedy bude vystavena extrémnějším vlivům. Klimatická změna přináší více extrémů na obě strany. Co přesně to bude znamenat pro českou půdu, je otázka, na kterou nemáme odpověď.
Rád bych ale, abychom se posunuli dál v debatě mezi adaptačními a mitigačními opatřeními. Mitigační opatření znamenají, že se snažíme zastavit klimatickou změnu, tedy přestat vypouštět skleníkové plyny.
Technologicky je možné dosáhnout stavu, kdy budeme vypouštět desetinu nebo možná opravdu nula emisí skleníkových plynů. Část lidí, část debaty, je zaměřena na to, že toto je ten hlavní směr, o který bychom se měli snažit. Existuje i druhý pól, který říká, že bychom se měli vykašlat na mitigaci, protože klimatická změna stejně nějak pokračuje, a musíme investovat do adaptace.
Mně přijde, že toto je falešné dilema. Klimatická změna tu už je a přichází, a povodně jsou jejím symptomem. Je potřeba řešit jak adaptaci, tak mitigaci. Je naprosto legitimní se bavit o tom, jaký poměr je optimální.
To se vracím zpět k debatě mezi přehradami a stavem krajiny. Není to dilema, které by mělo jedno správné a druhé špatné řešení. Jde o nějaké vyvážení. Myslím si, že by bylo dobré se posunout i v této oblasti a to začíná jasným politickým prohlášením, že Česká republika se chce podílet na řešení klimatické změny. To od politiků zatím nezaznívá. To je úvaha, kterou bych rád, aby se v českém prostoru uplatnila.
