Týrání seniorů začíná drobnostmi. Pečující jim nepodá chodítko nebo brýle, varuje Bílý kruh bezpečí
Mezi zranitelné oběti patří mimo jiné senioři. Obvykle ale dlouho váhají, jestli to, co zažívají, už je týrání. Anebo jestli si to sami zavinili. „Často od nich slýcháme omluvy: Já jsem už pomalý, moje děti už na to nemají nervy, pečují o mě, je toho na ně moc. Když se ale seniora ptáte dál, zjistíte, že například žije o chlebu a vodě, že ho zamykají doma, nedávají mu peníze, nepodávají mu léky,“ upozorňuje Lucie Kozlová z Bílého kruhu bezpečí.
„K týrání starých lidí dochází v rodinách. Senioři obvykle mají obavu oznámit nepřístojné situace, protože je to ve vlastní rodině, tyrany jsou jejich příbuzní, leckdy jsou to jejich dcery, synové,“ přibližuje Kozlová, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro sociální oblast a dobrovolná vedoucí pobočky Bílého kruhu bezpečí v Českých Budějovicích.
Rozhovor o Bílém kruhu bezpečí s vedoucí českobudějovické pobočky Lucií Kozlovou
„Ale když už se odhodlají a přijdou, většinou ty příběhy mají šťastný konec,“ vyzdvihuje.
Jako odstrašující případ uvádí příběh starších manželů, které týraly obě jejich děti. „Tam se to vyhrotilo až k fyzickému násilí. Nicméně dopadlo to dobře, přestěhovali jsme je přes celý kraj na neznámé místo a dnes žijí spokojeně,“ vypráví.
Týrání seniorů podle ní leckdy začíná drobnostmi. „Nedají najíst. Zamknou. Pošťouchnou. Nepodají jim brýle, nepodají kompenzační pomůcku, třeba berle, chodítko a podobně. Jenže senior je odkázaný opravdu jenom na toho člověka, který se o něj bezprostředně stará, a tak to může být velice smutné,“ upozorňuje Kozlová a zdůrazňuje:
5:15
Dluhový expert: Příspěvky pobírá jen desetina seniorů, kterých se týkají. Elektronickou žádost nevyužívají
Číst článek
„Chci ujistit všechny seniory, kterým se toto děje, že to opravdu není v pořádku. I když je to v jejich vlastní rodině a od jejich vlastních dětí a příbuzných.“
Zoufalí senioři
Zkušení psychosociální terapeuti a krizoví interventi v Bílém kruhu bezpečí velmi dobře poznají, jestli se příběh zakládá na pravdě.
„Že by přišel člověk, který má možná bájnou lhavost, to se stává zřídkakdy. Když už se senior odhodlá a přijde, tak je tak zoufalý, že tu pomoc potřebuje,“ dodává vedoucí českobudějovické pobočky.
Klientům, kteří mohou zůstat i v anonymitě, doporučují pracovníci Bílého kruhu bezpečí podat trestní oznámení. Sami mají oznamovací povinnost v případě dětských obětí násilných činů.
Senioři ale své příbuzné většinou udávat nechtějí. „Jsme tu i pro lidi, kteří se rozhodli trestní oznámení nepodat. Jejich situaci intenzivně řešíme, případně v řešení pomáháme,“ ubezpečuje Lucie Kozlová.
Krizová linka nonstop
Bílý kruh bezpečí funguje už víc než 30 let. V roce 1993 poprvé inicioval změny v legislativě ve prospěch obětí trestných činů. O deset let později se angažoval hlavně v problematice domácího násilí. V roce 2013 zvolil jako ústřední téma zvlášť zranitelné oběti.
Domácí násilníci mají společné to, že útoky znají z dětství, shrnuje psycholog. Agresorům nabízí pomoc
Číst článek
V současnosti zahajuje kampaň Otevřené oči. „Je to osvětová kampaň proti násilí a kampaň, která má připomenout práva obětí trestných činů. Může jít o násilí nejrůznějšího druhu, dokonce o násilí na dětech, na LGBT komunitě, seniorech nebo lidech postižených,“ vysvětluje Kozlová.
Bílý kruh bezpečí funguje po celé republice. „Vždycky je tu možnost zavolat na krizovou linku, která je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně na čísle 116 006,“ připomíná Lucie Kozlová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
