Zástupce velvyslankyně: Izraelci nevěří, že dohoda přinese roky míru. Roste ale poptávka po pauze
Na čtvrtečním jednání o klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem nebudou přítomni zástupci palestinského hnutí. Obě strany totiž odmítají jednat u jednoho stolu. Podle Spojených států ale budou rozhovory pokračovat podle původního plánu. „Izraelská společnost není jednotná. Část politiků i veřejnosti jednání odmítá a má pocit, že řešení lze dosáhnout pouze vojenskou cestou,“ říká v Ranním Plusu zástupce české velvyslankyně v Izraeli Cyril Bumbálek.
Jak Izraelci vnímají hrozbu íránského úderu? Panuje mezi nimi napětí?
Nepanuje velké napětí, ale samozřejmě jsou si vědomi toho, že íránský úder, odveta především za smrt vůdce Hamásu Ismáíla Haníji v Teheránu, hrozí. Írán opakovaně deklaruje, že je připraven k vojenské akci.
Poslechněte si rozhovor se zástupcem české velvyslankyně v Izraeli Cyrilem Bumbálkem
Pokud panuje nějaká nervozita, tak ne ohledně faktu, že by se to mohlo stát. Panuje přesvědčení, že tentokrát oproti íránské odvetě za smrt vysokého důstojníka revolučních gard v syrském Damašku Írán nebude varovat předem. Odveta může mít jiný charakter.
Írán se tehdy snažil zasáhnout vojenské základny. Teď deklaroval, že bude mířit na širší okruh cílů, včetně například vojenských základen nebo dokonce izraelského ministerstva obrany, které se ale nachází v centru Tel Avivu mezi hustou zástavbou.
Na druhou stranu lidé vnímají, že ze strany Íránu se jedná o psychologickou válku. Írán opakovaně varuje, že už to přijde následující den, a pak se nic nestane. To, že se šíří nervozita mezi lidmi, je součástí širšího napětí, které panuje v regionu.
A nezvykli si už lidé na to napětí?
Jakkoliv je izraelská společnost daleko odolnější a lidé jsou připraveni žít v ozbrojeném konfliktu, i tak už je na ně deset měsíců dlouhá válka s teroristickým hnutím Hamás v Gaze opravdu dlouhá. Lidé jsou značně unavení a přejí si konec, řešení jak konfliktu v Gaze, tak byť stále omezeného, ale existujícího konfliktu na hranici s Libanonem na severu.
I když chodí do práce, normálně žijí, nejistota tady pořád je a lidé podporují jakékoliv východisko, které by vedlo k vyřešení situace, nebo minimálně dočasnému uklidnění, kdy se budou moci více soustředit na práci.
5:29
USA chtějí ‚snížit teplotu‘ na Blízkém východě. ‚Pracují minimálně na dvou frontách,‘ popisuje Kalhousová
Číst článek
Oni v zásadě nevěří, že i pokud by se podařilo uzavřít dohodu o výměně rukojmích za příměří a ústupky pro Palestince, respektive pro Hamás, bylo by tím několik dalších let míru nebo dokonce trvalý mír.
Tak to určitě není, ale je tu cítit poptávka po pauze, přerušení toho napětí tak, aby se Izrael mohl nejlépe připravit do budoucna na to, že se jakákoli další eskalace, zejména ve vztahu k Íránu, může opakovat.
Zaznívají silné hlasy, že je potřeba, aby Izrael zapracoval na diplomatické frontě a podařilo se případně normalizovat vztahy se Saúdskou Arábií a připravit se na budoucí širší konfrontaci.
Izrael by pak byl silnější nejen vojensky, ale měl by také podstatně lepší diplomatické postavení a na své straně silné země regionu, jako Saúdská Arábie a další země, které rozhodně nestojí o velkou konfrontaci.
Pád vlády?
Znamená to, že očekávání izraelské veřejnosti od čtvrtečních jednání jsou vysoká i navzdory tomu, že se Hamás zřejmě rozhovorů nezúčastní?
Nemyslím si, že jsou velká očekávání, že se ve čtvrtek podaří dosáhnout průlomu. Nicméně platí, že by jednání mohla pokračovat. Mohlo by se navázat tam, kde jednání skončila před atentátem na Ismáíla Haníju.
Netanjahu se omluvil za útok Hamásu 7. října. ‚Říkáte si, mohli jsme udělat něco, abychom tomu předešli?‘
Číst článek
Izraelská společnost v očekáváních není zcela jednotná, část politického spektra i část veřejnosti jednání odmítá a má pocit, že řešení lze dosáhnout pouze vojenskou cestou.
Jsou to zejména strany na okraji politického spektra, které jsou ale součástí vlády a které tlačí na vládní koalici, zejména premiéra Netanjahua, že pokud se dohoda uzavře, tak odstoupí z vlády.
Tím pádem budou moci přivést pád vlády. Vláda je stále závislá na relativně malé většině v parlamentu a dvě strany – Židovská síla Itamara Ben Gvira a politická strana náboženského sionismu Becalela Smotriče – jsou i v rámci vyjednávání problém, protože mají jinou představu, jakým způsobem by se válka v Gaze a celková krize měla řešit.
Tam také panuje velká nejistota a není jasné, do jaké míry se politické síly, které jsou stoupenci dohody a stoupenci toho, že minimálně dočasně má příměří smysl, budou schopny prosadit. A to oproti sice menšině, ale relativně hlasité, která má svoji váhu.
Poslechněte si rozhovor nahoře v audiozáznamu.
