Technokrat na sankčním seznamu Evropské unie. Syrský premiér zůstal v zemi, chce předat moc
Po nedělním pádu režimu Bašára Asada, který před povstalci prchl nejspíše do Ruska, zůstal v Sýrii druhý nejvýše postavený představitel vlády, premiér Muhammad Ghazí Džalálí. Politik, jehož jméno je spojeno s krvavým potlačením protestů v roce 2011, slíbil mírové předání vlády.
Džalálího si na pozici premiéra vybral letos v září autoritářský prezident Sýrie Bašár Asad. Novou vládu měl politik zformovat po červencových volbách. Když se však prezident rozhodl, že před postupujícími opozičními povstalci uteče ze země, premiér se k němu nepřidal.
„Jsem ve svém domě. Neodjel jsem, protože patřím do této země,“ řekl v projevu zveřejněném na jeho facebookovém účtu. Dodal, že v pondělí ráno chce jít normálně do práce a že je ochotný předat moc. „Jsme připraveni spolupracovat s kýmkoliv, koho si lidé vyberou. Doufám, že všichni Syřané přemýšlí racionálně o zájmech své země,“ cituje z jeho projevu americký deník Wall Street Journal.
6:28
Taterová: Skupiny, jež svrhly Asada, jsou různorodé. Vývoj může vést ke kompromisu i další válce
Číst článek
Ještě v neděli ho z jeho rezidence doprovodili k jednání povstalci z radikálního islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). To podle americké stanice CNN mělo probíhat v hotelu.
Staronový politik
Přestože je pětapadesátiletý Džalálí nováčkem v premiérském křesle, politické zkušenosti sbíral už od roku 2008. Muži držícímu doktorandský titul z inženýrské ekonomiky, který získal na univerzitě v Egyptě, se přezdívá technokrat. Své působení v politice začínal na ministerstvu pro komunikaci a technologie na pozici náměstka.
V roce 2014 už ministerstvo vedl, jako ministr působil dva roky. Poté odešel do soukromé sféry, několik let vedl také soukromou vysokou školu v Sýrii. Do politiky se vrátil až před třemi měsíci.
Syrskému vůdci Asadovi udělil azyl přímo ruský prezident. Dění v Sýrii prý Moskvu překvapilo
Číst článek
Sankční seznam EU
Jeho politická kariéra se neobešla bez kontroverzí. V době, kdy byl náměstkem ministra, propukly v Sýrii, stejně jako v okolních zemích, protesty označované jako arabské jaro. Převážně mladí demonstranti usilovali o rozvolnění politických poměrů a větší svobody, jejich naděje ale na příkaz vlády krvavě zastavily ozbrojené složky.
Boje nakonec přerostly v občanskou válku trvající až do současnosti. Jen do roku 2022 v bojích zemřelo přes 300 tisíc civilistů, v přepočtu až 84 lidí za den, uvádí Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Dalších 7,2 milionu obyvatel bylo vnitřně vysídleno, víc než šest milionů lidí zemi opustilo.
Džalálí se jako jeden z představitelů vlády „zodpovědných za násilí nařízené režimem proti civilnímu obyvatelstvu“ dostal v roce 2014 na sankční seznam Evropské unie. Dodnes má zakázaný vstup do evropské sedmadvacítky. Unie zároveň omezila dovoz technologií, které by syrský režim mohl použít k monitorování civilistů a jejich online aktivit.
