Taterová: Skupiny, jež svrhly Asada, jsou různorodé. Vývoj může vést ke kompromisu i další válce

Blesková povstalecká ofenziva v Sýrii smetla za 11 dnů režim prezidenta Bašára Asada. Podle Kremlu je v Rusku a byl mu udělen azyl. Rebelové tvrdí, že chtějí předat moc přechodnému vládnímu orgánu s plnými výkonnými pravomocemi. Na severu Sýrie, který ovládají Kurdové, ale pokračují boje o město Manbij. Podle Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd může současná situace vést ke kompromisnímu řešení či až do nové občanské války.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé oslavují pád režimu Bašára Asada

Lidé oslavují pád režimu Bašára Asada | Foto: Benoit Tessier | Zdroj: Reuters

Kurdové teď ovládají zhruba čtvrtinu Sýrie na severovýchodě. O jejich porážku se dlouhodobě snaží Turecko. Jaký je vztah Kurdů s povstalci z hnutí Haját Tahrír aš-Šám, kteří teď ovládají Damašek?
Tento vztah je do značné míry komplikovaný a Kurdové de facto vyčkávají, jaký bude další vývoj.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Evou Taterovou

Už zazněla první prohlášení významných kurdských politiků, kteří na jednu stranu vítají pád Bašára Asada, protože i s ním měli dlouhodobě napjaté vztahy, ale na druhou stranu se staví vůči té organizaci Haját Tahrír aš-Šám značně rezervovaně. V průběhu syrské občanské války se totiž řada členů této organizace aktivně angažovala v aktivitách Islámského státu, proti kterému Kurdové bojovali. Takže uvidíme, jak se tato situace vyvine. Zatím je to všechno zahalené velkou nejistotou.

Jaké mocenské skupiny se teď v samotné Sýrii po svržení společného nepřítele budou snažit dostat k moci?
To je další velmi těžká otázka, na kterou pravděpodobně získáme odpovědi až během následujících dnů, možná dokonce týdnů. Sýrie je totiž dlouhodobě rozdělená a i v tuhle chvíli vidíme, že skupiny, které stály za svržením diktátora Bašára Asada, měly de facto jen jeden společný cíl – změnit režim. Jinak jsou velmi různorodé a mají různé zájmy, takže uvidíme, jestli se jim podaří najít nějaké kompromisní řešení, anebo jestli, a to se klidně může stát, ta situace eskaluje do další spirály násilí. Do velmi nepřehledné situace a v nejhorším případě třeba i otevřené občanské války.

5:39

Nemyslím, že se většina Syřanů z Evropy teď bude vracet do vlasti. Záleží, co bude dál, říká expertka

Číst článek

BBC informuje o tom, že syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby se teď snaží vysvobodit vězně z podzemní obávané věznice Sajdnájá v Damašku, které se přezdívalo syrská jatka. Můžete upřesnit, co se o této věznici ví, k čemu sloužila?
Tato věznice byla dlouhodobě skutečně symbolem hrůzovlády režimu Bašára Asada, kdy jí v průběhu posledních let prošly tisíce lidí. Docházelo tam k velmi brutálnímu mučení, k násilí, ke znásilňování a k masovým popravám, kdy těm popraveným  samozřejmě bylo upřeno právo na soud. Takže to je skutečně jedno z velmi temných míst spjaté se syrskou občanskou válkou a s předchozím režimem.

Pořád přitom ještě není jasné, kolik lidí v této věznici zůstává, protože její součástí jsou i podzemní kobky, které byly do značné míry skryté a kde ti lidé přežívali skutečně v děsivých podmínkách. S tím, že předpokládám, že další příběhy se právě dozvíme během následujících dnů, ale budou to pravděpodobně příběhy plné zla a násilí.

Syrská armáda se ocitla bez velení. V jejím čele byly alávité, tedy šíité, kteří tvořili oporu Asadova režimu. Tak jaký je další možný osud Asadových jednotek?
To je další faktor, který může zahýbat s děním následujících dnů. Z toho, co víme, se některé z těchto jednotek bez boje vzdávaly povstalcům. Předaly jim základny i zbraně. To ale nebyl případ všech, někteří stále váhají, jestli nemají ještě dále bojovat, i když ztratili vedení Bašára Asada.

Pád Asada? Rusové se mohli podílet na zákulisní dohodě, naznačuje expert

Číst článek

Některé z nich se mohou snažit dostat na ruské základny na pobřeží Středozemního moře anebo do okolních států, kde by se pro ně asi jako racionální východisko nabízel odchod do Libanonu nebo do Iráku, kde by se mohly připojit k těm stávajícím milicím, které tam stále fungují v rámci íránské osy odporu.

V té oblasti má své zájmy Turecko, Izrael, Rusko, Írán, Spojené státy. Možná jsem na někoho zapomněla. Komu nejvíc prospěje pád Bašára Asada?
Na to si opět musíme počkat, protože tím, jak je ta aktuální situace nepřehledná a chaotická, tak uvidíme, jaký bude konečný výsledek všech těchto překotných událostí, které opravdu plynou velmi rychle.

Tím, kdo se situace jednoznačně snaží využít, je Turecko, které se snaží v maximální míře posilovat svůj vliv. A to jak v Sýrii samotné, tak zejména v těch kurdských oblastech v severní části, protože proti nim dlouhodobě bojuje.

Izrael čeká na to, co se stane, protože pro židovský stát byla samozřejmě dynastie Asadů nepřítelem. Izraelci teď ale vyčkávají, jaké pozice zaujme nový syrský režim, který se tam pravděpodobně vytvoří.

Co se týká Ruska a Íránu, tak u nich je jednoznačně patrné, že jsou ve stávající situaci velmi oslabeni a že de facto ztratily svého hlavního, hlavního spojence Asada. Ale všechno dohromady to vytváří velmi složitou geopolitickou mozaiku a musíme si skutečně počkat, jaký bude výsledný obraz, protože některé díly nám v té mozaice zatím stále chybí.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme