Bělorusko vyváží do unie statisíce tun uhlí, nemá přitom doly. Stopa vede na Donbas
Ačkoli Bělorusko nemá uhelné doly, export suroviny ze země vloni mnohonásobně vzrostl. Vyvolává to podezření o původu uhlí a antracitu. Podle Radia Svoboda pochází z dolů na východě Ukrajiny, které jsou pod kontrolou separatistů a de facto Ruska. Surovinu pak Bělorusko vyváží i do států Evropské unie a velká část míří na Ukrajinu, která přitom obchod s donbaskými separatisty zakázala.
Podle dat běloruské nezávislé televize Belsat vyvezlo Bělorusko v roce 2017 celkem 164 900 tun uhlí, v roce 2018 už to přitom bylo 853 900 tun v hodnotě 74,9 milionu dolarů, co je v přepočtu 1,7 miliardy korun. Sama země uhlí téměř nepoužívá, jako palivo využívá ruský plyn.
Z 300 tun na 107 000
Na 265 000 tun uhlí z Běloruska mířilo do Evropské unie, zejména do Polska, uvádí statistika. Nejvíc uhlí se ale vyvezlo loni z Běloruska na Ukrajinu – 588 500 tun, což je oproti roku 2017 výrazně více. Tehdy to bylo podle oficiálních údajů pouhých 600 tun.
Ještě rychleji pak rostl export antracitu, tedy druhu černého uhlí s vysokou výhřevností - z 300 tun na 107 300 tun, z toho 102 200 tun antracitu mířilo na Ukrajinu.
Kde se v zemi, která nemá žádné uhelné doly, surovina bere? Podle statistik míří uhlí a antracit do Běloruska hlavně z Kazachstánu, Ruska a Ukrajiny. Podle Radia Svoboda ale existuje důvodné podezření, že Bělorusové dováží a následně vyváží do zemí EU i na Ukrajinu také uhlí pocházející ze separatistické Doněcké lidové republiky (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR).
62 zemí, 159 sankcí. Opatření proti Rusku způsobila loni ruským vývozcům škody za 143 miliard
Číst článek
Cestu uhlí a antracitu ze samozvaných lidových republik už detailně popsal polský analytický Deník Gazeta Prawna, který se tématu věnuje od roku 2017. Vytěžená surovina putuje z antracitových dolů od separatistů do Ruska, kde dostává falešnou dokumentaci o ruském původu. Pak se posílá po moři nebo pozemní cestou do dalších států, kde uhlí a antracit nakupují soukromé firmy.
Zisk z prodeje přitom míří do kapsy doněckým oligarchům a separatistům, z nichž je mnoho na sankčních seznamech USA i Evropské unie.
Obcházení zákazu
Evropská unie obchod s uhlím ze separatistických republik nezakázala – na rozdíl od obchodu s Ruskem anektovaným Krymem. Zakázané je ale financování chodu povstaleckých republik.
Z pohledu Kyjeva je obchod problémový z více důvodů: uhlí opouští mezinárodně uznávané území Ukrajiny bez celní a hraniční kontroly a porušuje ukrajinský zákaz obchodu s okupovanými územími. Producenti navíc neplatí ukrajinské daně, místo toho odvádí peníze DLR a LLR, čím porušují i ukrajinské zákony o zákazu financování terorismu.
Kam antracit z doněcké uhelné pánve putuje? Kromě Ruska i do Turecka a Evropské unie – Rumunska, Belgie, Polska, Bulharska, Itálie nebo Řecka. Neznamená to ovšem, že se v daných zemích spotřebovává všechno, část uhlí jde na další export.
Do zemí mimo EU míří surovina například do Egypta, Gruzie, Indie i Jižní Koreji a právě do Běloruska, odkud se pak paradoxně surovina údajně pocházející z dolů ovládaných separatisty prodává zpátky na Ukrajinu.
