Nastala chvíle pravdy, kdy se státu a Fialově vládě vymstí dlouhodobě pokrytecký přístup ke vzdělávání – verbálně je to stále priorita, ale úsilím a především finančně celé roky jen páté kolo u vozu.
Členství v NATO znamená i možnost vzdělávání vojáků a důstojníků v partnerských zemích. Zavedeme vás do jedné válečné školy ve Spojených státech, na které pravidelně studují i čeští důstojníci.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
31 procent veškeréhouvařeného jídla ve školách, se posléze vyhodí, vyplývá z nového průzkumu neziskové organizace Zachraň jídlo a Institutu evaluací a sociálních analýz (INESAN).
„Vyhoření jsem v průběhu měl spoustu. Na začátku se to stávalo s rodinami, které byly nemotivované, nebo to bylo náročné,“ popisuje Milan Černý v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Přijde mi velká škoda, když se rodiče soustředí pouze na závěrečné písemné hodnocení. Podle mne je důležité být s dítětem po celou dobu školního roku,“ říká psychoterapeutka Michaela Virtová.
Nový zákon se vztahuje na všechny vzdělávací instituce od mateřských škol po univerzity, které dostávají peníze ze státního rozpočtu. Republikánský guvernér Jeff Landry iniciativu odmítl vetovat.
Problém, který se ale netýká jen naší země, je podle Krištoufka schopnost přitáhnout vědce ze zahraničí.
„První věc je mzdová konkurence, druhá je až příliš striktní přístup k vízům“ říká.
Na vysvědčení si musejí žáci v českých školách ještě pár týdnů počkat. V české a slovenské sokolské škole v metropoli Spojených států se už ale letošní vysvědčení rozdávalo.
Ještě v prvním ročníku tady ale nebylo tak prázdno jako dnes. „To bylo ještě v době covidu. Ale postupně se žákyně vytrácely, asi si svůj studijní obor nezvolily dobře,“ vysvětluje mistrová.
Co se se znalcem stalo, zjistily Radiožurnál a server iROZHLAS.cz až díky informačnímu zákonu. Kulil, který zkopíroval část svého posudku z internetu, na škole i nadále působí na znaleckých ústavech.
Osmnáctiletá Valentýna Smutná už je kompletně oblečena do lesnického. A před ní stojí obrovská mašina: „Dnes půjdeme tady do porostu a budeme vyvážet nějaký sortiment dřeva. Taková klasika.“
Z resortu školství přišly v posledních dnech dvě dobré zprávy. Systém elektronických přihlášek na střední školy zafungoval. U písemných maturit se žáci zlepšili v českém jazyce i v matematice.
K státním maturitám se letos podle dat Cermatu přihlásilo zhruba 75 600 studentů, kteří šli ke zkoušce poprvé. Státní maturita je ze zákona povinná z českého jazyka a literatury.
O studium pohřebnictví není velký zájem. Pozoruje to vedení akademie ve Světlé nad Sázavou, které takový obor nabízí jako jediná škola v zemi. K maturitě se tam letos dostanou jen čtyři lidé.
Filozofická fakulta řeší případ, kdy se její student v zahraničí prezentuje tituly, které nemá. Podle Etické komise porušil kodex, škola ale tvrdí, že nedokáže zjistit, zda si tituly přisvojil sám.
Jestli a na kterou školu budoucí studenti budou, či nebudou přijati, by se mělo v systému objevit ve středu mezi půlnocí a čtvrtou ráno, řekl Radiožurnálu Miroslav Krejčí.
Ke stažení jsou všechny testy, které student při státních přijímacích zkouškách psali. Rodiče se tak můžou podívat na to, jak si jejich děti vedly u všech testů - tedy nejen toho nejlepšího.
Resort chce odklady zredukovat. Navrhl proto čtyři možnosti, jak toho docílit. Podle organizace EDUin všechny počítají například se zrušením známkování v první, druhé a třetí třídě.
V Česku 75 procent výuky stále probíhá tak, že učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou se stejným obsahem činnosti. Jak jednosměrný výklad od tabule zpestřit?
Česká sekce na lyceu ve francouzském městě Nîmes slaví už sto let. Každoročně tam přijíždějí vybrané české studentky, které v malebném městě, kterému se přezdívá francouzský Řím, stráví tři roky.
Na střední školy se přihlásilo 157 tisíc dětí. Převis poptávky nad nabídkou je nejmarkantnější u gymnázií a lyceí. Stát proto plánuje rozšířit jejich kapacity.
„Většinou ty děti mají problémy proto, že se jim nikdo nevěnuje. A v tom případě jim rok odkladu v ničem nepomůže,“ upozorňuje členka rady Asociace ředitelů základních škol Bohuslava Burá.