Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) za sebou má první rok ve funkci. Kromě českého předsednictví ho zaměstnávala válka na Ukrajině. „Když něco vypadá jako kachna, kdáká jako kachna, je to asi kachna,“ shrnuje Lipavský v rozhovoru pro iROZHLAS.cz, proč je důležité označit ruský režim za teroristický, přestože jde o symbolické gesto. Do budoucna se chystá zaměřit i na Afriku. „Je to bitevní pole, kde musíme zvítězit nad ruským narativem,“ říká.

Rozhovor Praha 5:00 4. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tento týden jste se setkal s kolegy, ministry zahraničí zemí Severoatlantické aliance (NATO), a řešili jste pomoc Ukrajině před nadcházející zimou. Hospodářské noviny v té souvislosti upozorňovaly, že evropské zásoby zbraní se zmenšují. Hodně jste mluvili zejména o nevojenské pomoci Ukrajině. Na čem jste se dohodli?
Severoatlantická aliance má vlastní rozpočet, ze kterého se Ukrajině bude dodávat pomoc nesmrtícího charakteru, a i Česká republika přispěla do tohoto balíčku. To bylo výstupem setkání ministrů.

Režim v Rusku je teroristický, usnesla se Sněmovna. Odsoudila útoky na civilisty a klíčovou infrastrukturu

Číst článek

Celá řada zemí pomáhá Ukrajině bilaterálně nebo v nějakých koordinačních skupinách a i zbrojní průmysl sám za sebe dodává Ukrajině celou řadu zbrojních systémů.

To má vliv na bezpečnost celého euroatlantického prostoru, proto se tím Severoatlantická aliance zabývá, proto probíhají různé koordinační mechanismy, směřující nejen k dodávkám, ale i právě budování kapacit. Tomu všemu se summit věnoval.

Pro Českou republiku je klíčové, aby Ukrajina ve svém boji proti imperiálnímu Rusku obstála, aby Rusko se svými koloniálními ambicemi nemělo na Ukrajině úspěch, aby Ukrajina zvítězila, uhájila suverenitu a územní celistvost.

Tak vystupujeme v NATO, tak jsem vystupoval v OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, pozn. red.), kam jsem letěl po Bukurešti (kde se konal summit NATO, pozn. red.), a takhle děláme i naši zahraniční politiku. Dělali jsme ji tak i před začátkem války, kdy jsme vysílali třeba první humanitární pomoc na Ukrajinu za ministerstvo zahraničních věcí.

Pojďme se blíže pobavit o Rusku. Poslanecká sněmovna označila Rusko za stát podporující terorismus, stejně tak učinil Evropský parlament. Je to symbolické rozhodnutí, které má samozřejmě svou váhu, nemá ale faktické přímé důsledky. Jak teď budou vypadat diplomatické vztahy s Ruskem?
Když něco vypadá jako kachna, kdáká jako kachna, je to asi kachna. Stejné pojmenování - a já jsem za to rád - se dostává i Rusku, které terorizuje Ukrajinu a ukrajinské obyvatelstvo. V posledních týdnech a měsících barbarským způsobem ničí ukrajinskou infrastrukturu a zcela otevřeně a přiznaně bombardují civilní cíle.

Právní důsledky pro jednotlivé aktéry jsou vždycky dány sankcemi, které potom proti nim přicházejí. Proti Rusku už máme osm sankčních balíčků, bavíme se o dalším, devátém. Dojednávají se další sankce vůči energetickým dodávkám.

Bavíme se o sankcích vůči ruským „Goebbelsům“, kteří vykřikují do ruské televize, že se mají zabíjet Ukrajinci. To připravuje Evropská unie a samozřejmě to také naše předsednictví posouvá dopředu.

Představují ‚pukliny‘ Putinova režimu. Klíčové otázky a odpovědi k sankcím proti ruským oligarchům

Číst článek

Jak účinné jsou podle vás sankce? I vzhledem k tomu, že se neustále bavíme o dalších a dalších, které potřebujeme zavést. Kam je chcete směřovat, aby Rusko jejich dopad pocítilo ještě víc?
Sankce se už dnes projevují tím, že omezují kapacity ruského výrobního komplexu, což jim znemožňuje vést válku na Ukrajině úspěšněji. Je to střednědobá až dlouhodobá záležitost. Je potřeba vydržet a dále setrvat. Klíčové je dělat to se spojenci, se Spojenými státy a G7 (skupina ekonomicky nejvyspělejších států světa, pozn. red.). Evropské úsilí je pouze určitou součástí.

Vidíte nějakou slabinu?
Není to o slabině, ale vidíme, že okolní země, které nepřijaly sankce, dokážou fungovat v některých případech tak, že se podílí na jejich obcházení. Stejně tak je potřeba neustále vést diskusi o tom, co by dále mohlo být sankcionováno. Některé věci mají dopad i na nás, musíme tam být citliví a musíme být schopní vždycky najít evropskou shodu.

Míč je na straně Bělorusů

Jaké jsou vztahy s Běloruskem, respektive s běloruskou opozicí? Západ včetně Evropské unie neuznal výsledky prezidentských voleb z roku 2020, tedy neuznal Alexandra Lukašenka jako prezidenta. K povzbuzení vztahů se zástupci opozice v čele se Svjatlanou Cichanouskou by mohlo přispět otevření její kanceláře v Praze. K tomu mělo dojít už v září, ale stále se tak nestalo. Cichanouská by měla do Česka přijet příští týden, otevřete při této příležitosti zastoupení běloruské opozice v Česku?
Nevím o tom, že by mělo něco takového proběhnout, nejsem si toho vědom. Za ministerstvo zahraničí jsme deklarovali, že jsme připraveni vyčlenit prostředky na podporu běloruské opozice, a v tuhle chvíli běží diskuse o tom, jakým způsobem by projekt měl vypadat. Na pracovní úrovni se o tom jedná. Pokud paní Cichanouská přijede, je tady vítána a možná nastane dílčí posun.

Kancelář se tedy ještě otevírat nebude? Stále je to projekt na papíře?
To je otázka na běloruskou opozici, kdy dotáhnou projekt do té fáze, že budou připraveni otevřít kancelář.

Cichanouská: Jako by Lukašenko budoval Severní Koreu uprostřed Evropy

Číst článek

Míč je teď tedy na běloruské straně?
Dalo by se to takto nazvat, ale my je v tom plně podporujeme.

Pokud jde o Svjatlanu Cichanouskou, tak by nás ještě zajímalo, jaký byl důvod, že nedostala pozvánku na summit Evropského politického společenství, který se konal v Praze na začátku října?
Organizace summitu byla na Charlesu Michelovi (předseda Evropské rady, jedné ze tří hlavních institucí EU, pozn. red.) a Úřadu vlády, nebudu odpovídat za ně. Na druhou stranu je zcela evidentní, že to bylo jednání lídrů jednotlivých zemí. Byl tam daný formát.

Nešlo ji pozvat alespoň jako hosta?
Ten formát byl daný.

Předsednictví? Úspěch

Pojďme se přesunout k Evropské unii. Za měsíc skončí české předsednictví v Radě EU. Jak ho hodnotíte?
Velmi úspěšně.

Můžete k tomu říct nějaké body, které se za vás povedly, a možná sebekriticky říct, co se mohlo zvládnout lépe?
Budu se držet úspěchů. Když jsme připravovali agendu českého předsednictví v Radě EU, neprobíhala ruská válka proti Ukrajině, ta změnila úplně všechno.

Řešíme bezprecedentní energetickou krizi, bezprecedentní uprchlickou krizi, řešíme největší válku od konce druhé světové války v Evropě a řešíme de facto rozpad bezpečnostního systému tak, jak byl vybudován i skrze Helsinskou konferenci a OBSE.

Naše role je taková, že vysvětlujeme zájmy zemí střední a východní Evropy velmi konstruktivně vůči západoevropským partnerům. Ukazuje se to na celé řadě aktivit, které úspěšně vedeme. Jsou to třeba mimořádné rady pro energetiku, kde pomalu, ale jistě posouváme agendu.

Podařilo se nám v Praze dojednat zákaz vstupu Rusů na krátkodobá schengenská víza do Evropské unie. To ocenily především země, které s Ruskem přímo sousedí, Baltové a Finové. Koneckonců na české území na tato víza denně vstupovalo skoro 250 ruských občanů, takže to má přímý dopad i na bezpečnost České republiky.

Daří se koordinovat humanitární pomoc pro Ukrajinu. Stáli jsme v čele přípravy výcvikové mise pro ukrajinskou armádu, která probíhá v Polsku, Německu, Česko se také zapojí. Máme na to již schválený mandát v Parlamentu.

Běloruský politik: Lukašenko je Putinův komplic ve válce proti Ukrajině. Nereprezentuje názor obyvatel

Číst článek

To všechno dělalo naše české předsednictví. Je to kolektivní práce, ale i ten kolektiv musí mít někoho, kdo ho neformálně posouvá, vede.

V situaci, kdy zuří válka na Ukrajině, bylo velkou výhodou, že Česko, které je v západní Evropě vnímáno velmi pozitivně jako konstruktivní partner, mohlo přinášet tato témata. Navíc máme ještě měsíc, abychom některé věci dotáhli.

Když jste zmínil zákaz vstupu Rusů do Evropské unie na schengenská víza, přísné podmínky platí také pro Bělorusy. Česko má v tomto ohledu jednu z nejstriktnějších politik. Spolu s Pobaltím patřilo k tahounům této diskuse v Evropské unii. Dokážete říct, jak dlouho byste chtěl v tomto úsilí setrvat? Na čem bude omezení vstupu do budoucna záležet?
Má to přímou návaznost na ruskou válku proti Ukrajině. Ale zároveň my velmi aktivně pomáháme opozici jak v Rusku, tak v Bělorusku. Máme celou řadu aktivit, koneckonců existuje vládní program Občanská společnost, kde jsou konkrétní lidé, kteří mají možnost působit v České republice.

V programu Občanská společnost bylo na tento rok volných pět set míst pro Rusy a Bělorusy zároveň. Podle informací z běloruské opozice mezi přijatými není ale žádný Bělorus...
V tuhle chvíli nebudu komentovat detaily zapojení, ale místa ještě zbývají, kvóta nebyla zcela vyčerpána. Je to dost často dáno tím, že ne všichni musí nutně vstoupit do programu, aby jim bylo pomoženo. Někdy stačí, že mohou vstoupit na území Evropské unie.

Srbský posun

Přesuňme se k migraci z jiných zemí. Do Evropy letos přes migrační trasy ve Středomoří a na Balkáně přišlo nejvíce lidí od migrační krize v roce 2016. Důležitou negativní roli sehrává Srbsko, které uplatňuje snadnou vízovou politiku vůči lidem z Afriky a Blízkého východu. Ve čtvrtek jste se viděl se srbským protějškem. Řešili jste to?
O tomto tématu jsme se paradoxně moc nebavili. Ale Srbsko udělalo významný pokrok v tom smyslu, že přistoupilo na sladění vízových politik se zbytkem Evropské unie. To znamená, že omezují tradiční trasy, kdy lidé bezvízově vstupovali do Srbska a pak to používali jako výchozí bod pro nelegální migraci do Evropy.

To je významný posun a zvládlo se to také za českého předsednictví. Teď je potřeba hlídat, aby opravdu naplnilo závazky s tím spojené.

Jakou podobu má srbské zpřísnění?
Například takovou, že s některými zeměmi nyní Srbsko zavede vízový režim, třeba s Íránem, Indií a některými dalšími. Doposud ho neměli nebo nemají, a tím pádem lidé mohli cestovat do Srbska a potom se vydat na tu takzvanou balkánskou migrační trasu dál do Evropy.

Když se podíváme na priority, které jste si za ministerstvo zahraničí dali, tak zmiňujete posílení transatlantických vazeb. Zajímavé v tomto ohledu je, že Česko už téměř dva roky postrádá amerického velvyslance. Kdy dojde k obsazení této pozice a kdo by to měl být? Protože tento týden proběhlo ve Spojených státech slyšení.
To byl poslední krok. Teď už snad začne co nejdříve působit v Praze. Já jsem samozřejmě rád.

Velvyslancem USA v Česku bude Sabet. Lipavský říká, že je to hotová věc, i když jej musí potvrdit Senát

Číst článek

Bude to tedy Bijan Sabet?
Bude to pan Sabet. Formálně ho nejdříve museli vybrat, pak žádali o souhlas přijímající strany (Česka, pozn. red.), ten dostal během léta, a pak se čekalo na termín politického slyšení v Kongresu. To už má dneska pan Sabet úspěšně za sebou. Nevím přesné datum, kdy má přijíždět do Prahy, ale řekněme, že jeho působení už vlastně začíná.

Nemůžete alespoň časově ohraničit, jestli to bude na začátku roku, na jaře nebo kdy? Na čem to závisí?
Z pohledu České republiky už je to praktická záležitost, aby pan velvyslanec přicestoval. Všechna potřebná povolení a souhlasy už dnes má, jak z české, tak z americké strany. Nevím, kdy přicestuje, ale myslím si, že se všichni těší, že budeme spolupracovat.

Česká pomocná ruka

Už jste se spolu bavili, jakým způsobem byste chtěli česko-americké vztahy posouvat? Kam je budete směřovat, na co se budete chtít společně zaměřovat?
Ještě jsem neměl možnost s ním hovořit osobně… Nicméně zrovna včera (ve čtvrtek, pozn. red.) jsem se setkal s první náměstkyní amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, s paní náměstkyní Victorií Nulandovou, a bavili jsme se o celé řadě praktických kroků v česko-amerických vztazích.

Pro nás je klíčové, jakým způsobem Spojené státy přistupují k ruské válce proti Ukrajině, že opravdu jejich vojenská pomoc tvoří významnou součást podpory Ukrajině a zároveň máme velmi konstruktivní spolupráci v Severoatlantické alianci. Musíme táhnout za jeden provaz, ať už jde o Rusko, nebo Čínu.

1:46

Kandidát na velvyslance USA v Praze Sabet představil americkému Senátu své možné priority

Číst článek

Pak to jsou i takové maličkosti, jejichž význam si nemusíme v česko-amerických vztazích uvědomovat, ale jsou opravdu důležité. Odkaz Václava Havla je ve Spojených státech velmi živý a je důležité, abychom se k němu hlásili a pracovali na potvrzování společných hodnot.

Myslíte lidská práva?
Určitě, lidskoprávní agenda, dále je to podpora opozice v Bělorusku a Rusku nebo rozvoj občanské společnosti v jiných zemích. Česko je velmi aktivní v podpoře novinářů a svobody médií. To jsou všechno věci, o kterých se nedá moc mluvit nahlas, protože jde o konkrétní lidské osudy a ti lidé působí třeba ve ztížených podmínkách. Dost často je to Česká republika, která nějakým způsobem dokáže podat pomocnou ruku.

K lidským právům se váže i tzv. Magnitského zákon, který ve čtvrtek schválil český Senát. Až ho podepíše prezident a vejde v platnost, umožní sankcionovat lidi a firmy, které nejsou na sankčních seznamech Evropské unie. Důvodem pro jejich potrestání bude třeba porušování lidských práv nebo kyberútoky. Plánujete tento nástroj použít proti Íránu?
Nebudu v tuto chvíli předbíhat vůči jakému okruhu osob nebo skupin chceme sankční nástroj použít. Jsem rád, že prošel v Senátu, a věřím, že ho podepíše i pan prezident. V momentě, kdy zákon vstoupí v platnost, přičemž účinnost je tam de facto okamžitá, tak na tom začneme pracovat.

Nejdříve povedu politickou debatu. Nemůžeme řešit všechno a naráz. Takže nejdřív bych to chtěl probrat s vládními kolegy, následně na tom ministerstvo bude pracovat.

Na sankce se v Česku zaměří zvláštní útvar. Od ledna vznikne na ministerstvu zahraničí, uvedl Lipavský

Číst článek

Zároveň říkám otevřeně, že ministerstvo musí vybudovat příslušné kapacity. Od prvního ledna budeme mít nové sankční oddělení, ale musíme ho naplnit lidmi.

Potřebujeme se propojit s mezinárodními partnery, kteří sankční oddělení mají, ať už je to Velká Británie, Spojené státy nebo třeba Nizozemsko. Jsou připraveni sdílet znalosti, know-how, postupy.

Myslím si, že jeden z prvních okruhů, na který bychom se měli zaměřit, jsou osoby, které se buď podílely na případu Sergeje Magnitského (ruský právník zemřel za nevyjasněných okolností ve vazbě, pozn. red.) nebo které se dnes podílejí na věznění významného ruského politika a právníka Vladimira Kara-Murzi (byl poradcem a přítelem zavražděného opozičního politika Borise Němcova, pozn. red.). Ale jak říkám, toto je na větší politickou debatu.

Výraz uznání

Pomůže vám v mezinárodní spolupráci Magnitského cena, kterou jste v polovině listopadu obdržel a která se uděluje za přínos k ochraně lidských práv?
Magnitského cena je spíše výrazem uznání od Billa Browdera (britský finančník, který cenu uděluje, pozn. red.). On lobbuje a podílí se v celé řadě zemí na tom, aby přijímaly sankční zákony. Já si toho ocenění samozřejmě považuji.

Byl jsem to já, kdo sankční zákon zvedl, tehdy ještě jako poslanec, a jsem rád, že se mi to podařilo dotáhnout až do této fáze. Nicméně sankce samotné jsou potom kolektivní úsilí všech, aby na tom pracovalo ministerstvo. A samozřejmě děkuji všem, kteří hlasovali pro Magnitského zákon.

Narážíme i na to, že jakmile na konci prosince skončí české předsednictví Radě EU, tak by se mohlo třeba stát, že Česko už nebude tak proaktivní ve společné evropské politice. Tak možná v tomto ohledu by vám cena mohla ještě trošku pomoci v prosazování lidskoprávní agendy, kterou jste sám zmiňoval jako důležitou.
My budeme vždycky aktivní v prosazování zájmů České republiky. To je můj úkol, s tím na ministerstvu působím. Možnost spolupráce na sankčních režimech nám otevírá nějakou novou diskusi vůči určitým partnerům a rozhodně jsme tím zajímaví třeba pro Spojené státy.

Na co se chcete dále zaměřit, až skončí české předsednictví?
Příští rok se určitě více zaměřím na region Asie, Afriky i Jižní Ameriky. Neměl jsem tento rok možnost se jim pořádně věnovat třeba formou návštěvy.

Evropská unie se shodla na rozpočtu pro příští rok. Bude v něm přes 186 miliard eur

Číst článek

První půlrok jsem řešil nástup na ministerstvo plus nás plně vytížila ruská agrese. S předsednictvím bylo spojeno tolik povinností, že buď jsem - v dobrém slova smyslu - zahajoval něco v Praze, nebo jsem zahajoval něco v Bruselu.

Dalo nám to ohromnou příležitost a ještě máme jeden měsíc na dotažení celé řady věcí. Tím pádem příští rok bude ve znamení důrazu na ekonomickou diplomacii, na rozvojovou spolupráci a samozřejmě pořád bude válka na Ukrajině. Bohužel, nezdá se, že by ten konflikt směřoval k nějakému rychlému konci.

Hrát to geopoliticky

Často hovoříte o subsaharské Africe, o tom, že vnímáte její důležitost. Aktuálně ale mise českých vojáků v Mali končí, odcházejí i další země. Jakým způsobem budete chtít k tomuto regionu přistupovat?
Afrika je dneska bitevní pole, kde musíme zvítězit nad ruským narativem, který je tam velmi silný. Wagnerovci tam jsou v celé řadě zemí. Česká republika má strategii pro Afriku a připravujeme akční plán právě pro subsaharskou Afrikou.

Hledáme další možnosti, jak se tam zapojovat. Je to bezpečnostní spolupráce, diplomatická spolupráce a je to otázka strategické komunikace. Jakým způsobem mluvíme o zájmech Evropy. Uvědomme si, že Evropa jako celek tam dává různými formami nejvýznamnější finanční prostředky.

Přesto si některé africké režimy velmi považují spolupráce s Moskvou. Musíme se naučit trošku to hrát geopoliticky, abychom je přesvědčili o našich zájmech. V situaci, kdy se Putin snaží narušit ty nejzákladnější principy, na kterých je postavený světový řád po konci druhé světové války, tedy že se hranice nemění silou, tak je důležité, abychom měli většinu ve Valném shromáždění OSN, kde probíhá celá řada klíčových hlasování. Proto potřebujeme Afriku.

22:58

Čínský vliv v Africe nadále roste. Podle studie poskytuje tamním zemím finance i vojenský výcvik

Číst článek

Na druhou stranu je potřeba respektovat jejich zájmy, jejich pozice. Česko má dobré postavení v tom, že nikdy nekolonizovalo žádnou africkou zemi. To nemůžete říct o celé řadě významných evropských zemí.

Kdyby Česko bylo africkou zemí, tak máme páté největší HDP. My jsme vůči každé africké zemi silnější a zajímavější partner ekonomicky, ale není to jenom o ekonomické spolupráci. Musíme umět hledat právě i tu politickou spolupráci a třeba to správně provázat s rozvojovými aktivitami, které tam taky děláme.

Říkáte, že Evropská unie posílá do Afriky nejvíce finanční pomoci, ale co Čína? To jsou přece obrovské částky, které tam dává na stavbu infrastruktury, přístavů?
Čína se chová vůči Africe vykořisťovatelským až koloniálním způsobem a na druhou stranu neklade některé nepříjemné otázky, které klade Evropa. Proto jsou tak úspěšní s těmi ekonomickými projekty.

Na druhou stranu africké země si uvědomují, že spolupráci s Čínou dost často odevzdávají velké části svého národního bohatství, někdy až suverenity.

Otázka na závěr: slavíte s vládou Petra Fialy (ODS) rok ve funkci. Jak byste se za ním ohlédl? Jaký to byl pro vás rok?
Myslím, že se v první řadě ukázalo, že vládní angažmá Pirátů má smysl. Jednoznačně to dokazuje náš místopředseda vlády Ivan Bartoš a ukazuje to aktivita našeho ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Stejně jako doufám, že i moje práce tady na ministerstvu zahraničních věcí.

Ukazuje se, že pět stran, ačkoliv rozličných, spolu dokáže velmi efektivně a dobře vládnout. Jako vláda jsme efektivně odřídili několik krizí, které tvrdě zasáhly region střední Evropy a Česko. Ať už je to bezprecedentní uprchlická vlna z Ukrajiny, bezprecedentní energetická krize, nebo boj s inflací. Přistupujeme k věcem s chladnou hlavou. Neděláme populistickou politiku, ale snažíme se hledat řešení, která opravdu občanům pomohou.

Kateřina Gruntová, Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít