Místo 5000 sociálních bytů vznikla z evropských peněz necelá polovina, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
Ministerstvo pro místní rozvoj plánovalo díky evropským dotacím do roku 2023 vybudovat 5000 sociálních bytů. Jak ale v pondělí informoval Nejvyšší kontrolní úřad, vznikne jich maximálně 2212, a to jen v případě, že se podaří dokončit všechny projekty. Důvodem byl mimo jiné nízký zájem. Ministerstvo, které v nové vládě vede Ivan Bartoš (Piráti), chce udělat systémové změny a zlepšit celý proces.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2016 až 2021 rozdělovalo evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu určené na sociální bydlení. Zajímalo ho, jak připravilo systém dotací, jak je rozdělovalo a jak vybíralo podpořené projekty.
Nevyhovující bydlení negativně ovlivňuje školní docházku. V Česku tak žije až 50 tisíc dětí
Číst článek
Hlavním důvodem pro nesplnění cíle – výstavby 5000 sociálních bytů – byl hlavně nízký zájem žadatelů o podporu. I proto resort v roce 2017 snížil objem připravených peněz ze 7,5 miliardy na 4,5 miliardy korun.
„Až poté (ministerstvo) zatraktivnilo podmínky pro získání dotace, čímž se zájem částečně zvýšil. Kvůli snížení alokace peněz z roku 2017 už ale na podporu nedosáhlo 28 projektů, přestože splnily podmínky,“ informoval úřad na svém webu.
Nejméně od 76 projektů, ve kterých mělo vzniknout 522 sociálních bytů, navíc žadatelé odstoupili poté, co jim resort dotaci udělil. „Jako důvod uváděli žadatelé například nejistotu právního prostředí plynoucí z neexistence zákona o sociálním bydlení, vysokou administrativní zátěž a podobně,“ vysvětlili kontroloři.
Z ulic a ubytoven do běžných bytů. Projekt Housing First za dva rok pomohl 530 lidem v Česku
Číst článek
Při administraci projektů pak Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že ministerstvo „nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo osobu využívající sociální bydlení a nestanovilo ani žádné jiné kritérium, které by bralo v potaz vynaložené peníze v porovnání s jejich přínosy“.
Doba hodnocení projektu se pak průměrně pohybovala kolem 252 dní, což je o 100 dní víc, než s čím ministerstvo pro místní rozvoj počítalo. Důvodem byly dlouhé procesy při získávání stavebního povolení.
„V neposlední řadě ministerstvo pro místní rozvoj nevyhodnocuje dopad podpory na zvyšování kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, což je jeden z cílů, kterých se má pomocí dotací dosáhnout,“ zjistil kontrolní úřad.
Pro takové vyhodnocení by resort potřeboval ucelené informace, tedy celkový počet sociálních bytů v České republice, kolik jich ještě bude potřeba a tak dále. Takové informace ale resort v době kontroly neměl.
Sběr dat i zákon
Vedení Prahy koupí od dopravního podniku pět budov. Po rekonstrukci by v nich mělo vzniknout 170 bytů
Číst článek
Současný ministr Ivan Bartoš chce podle tiskové zprávy reagující na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu napravit „současný žalostný stav“, který zůstal podle něho po předchozím vedením. V minulé vládě vedla ministerstvo pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a ta se podle současného vedení na sociální bydlení nezaměřovala.
Resort chce sesbírat potřebná data za pomoci Českého statistického úřadu a nedávného Sčítání lidu, domů a bytů. Spolupracovat chce také s nevládními organizacemi.
„Převzal jsem ministerstvo, kde podpora sociálního a dostupného bydlení nebyla pro vedení prioritou. To se ovšem nyní musí razantně změnit, a proto avizuji, že udělám maximum pro prosazení účinného zákona o podpoře v bydlení,“ řekl Bartoš. Zprávu kontrolního úřadu podrobně vyhodnotí poradní tým ministra.
