Debaty nad dohodou o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, u kterých byly delegace ze Spojených států, Kataru a Egypta, se táhly celé měsíce. Dokonce ani ve chvíli, kdy se již stavělo pódium pro katarského premiéra, aby oznámil vyjednání příměří, nebylo úplně jasné, zda nakonec k jeho uzavření dojde – podle zdroje BBC se na poslední chvíli jedna ze stran pokusila proces zastavit.

„Vyjednávání probíhalo doslova deset minut před tiskovou konferencí,“ řekla BBC osoba obeznámená se situací.

Z komplikací během vyjednávání se obviňovaly obě strany. Podle izraelského představitele, který si přál zůstat v anonymitě, Hamás „nespěchal“ na uzavření dohody a spíše „diktoval“, než aby vyjednával. To se ale mělo změnit po smrti Jahjá Sinvára, velitele ozbrojeného křídla hnutí.

Dalším faktorem, který měl ovlivnit průběh, byl vstup Trumpovy administrativy do debat. Představitel Hamásu, s nímž BBC hovořila 16. prosince, byl až nebývale optimistický ohledně snah o příměří. 

„Už nebudou vyvíjet tlak jen na Hamás, což bylo běžné u Bidenovy administrativy,“ řekl. „Budou tlačit i na Netanjahua. On je ten, kdo blokuje dohodu a Trump tomu dle všeho velmi dobře rozumí.“

Zvolený prezident měl poslat mediátorům zprávu, z níž vyplývalo, že chtěl dohodu ještě před inaugurací. Také varoval Hamás, že „draze zaplatí“, pokud nebude souhlasit s propuštěním rukojmích.

K uzavření příměří v prosinci nedošlo, neboť se objevily další problémy. Izrael veřejně odmítl propustit palestinské vězně, o něž mělo hnutí zájem, zatímco Bílý dům obviňoval Hamás z blokování propouštění rukojmích.

„Hamás odmítal odsouhlasit seznam rukojmích, kteří měli být propuštěni během první fáze příměří. To je přitom úplně zásadní. Jde o dohodu o propuštění rukojmích. Pokud nesouhlasíte se seznamem rukojmích, kteří mají být propuštěni, tak žádná dohoda nebude,“ řekl jeden z členů Bidenova týmu.

„Odešli jsme od stolu až ve chvíli, kdy Hamás se seznamem souhlasil.“ Podle něj měl Hamás též lhát o tom, že lokaci rukojmích nezná. 

‚Klíče‘

Vyjednavači Hamásu tvrdili, že Izrael nečekaně přidal 11 jmen do seznamu rukojmích, jejichž propuštění požadoval v první fázi. Prohlašovali, že jde o rezervisty, ačkoliv dle dohody měli být v této fázi příměří propouštěni zranění, důchodci a ženy.

Třetího ledna došlo k posunu, když hnutí požádalo o propuštění 110 palestinských vězňů odsouzených na doživotí. Složka se jmény osob, které si měly obě strany vyměnit, byla známá jako „klíče“.

Za každého rukojmího, který měl Hamás propustit na svobodu, měl Izrael propustit určité číslo palestinských vězňů. „Měli jsme rovnici pro to, kolik palestinských vězňů mělo být propuštěno. Měli jsme klíč pro vojačky, pro starce či pro civilistky. To všechno nakonec vyšlo a stovky vězňů se ocitly na seznamu k propuštění,“ popsal americký představitel. 

Jedním z důležitých momentů posledních dnů vyjednávání měla být schůzka Stevea Witkoffa s izraelským premiérem Netanjahuem. Dle zdrojů obeznámených s průběhem vyjednávání mělo být jeho poselství jasné: Trump chce dohodu – tak ji udělejte.

Představitel Hamásu Bassem Naim řekl saúdské televizi Al Arabiya, že „si nedovede představit, že by dohoda byla možná nebýt tlaku administrativy prezidenta Trumpa“. 

Tři dny před uzavřením příměří se ale opět objevil zádrhel – tentokrát ohledně toho, jakým způsobem se budou vracet vysídlení Gazané z jihu na sever. Izrael chtěl prohledávat navrátivší se Palestince i vozidla, v nichž pojedou. Tento požadavek zdůvodnili potřebou ujistit se, že na sever neputuje vojenská technika a že mezi vracejícími se civilisty nejsou ozbrojenci. S tím Hamás nesouhlasil.

Mediátořinavrhli, že by prohledávání měly na starost týmy z Kataru a Egypta, což obě strany nakonec odsouhlasily. 

Patnáctého ledna krátce po šesté hodině napsal jeden z vyjednavačů Hamásu zprávu BBC: „Vše je hotovo.“

ttr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít