Vliv na volby v Německu: AfD a Putin ze sebe profitují, Muskovi jde o hru a dobrodružství, míní politoložka
Německo čekají volby do Spolkového sněmu, favoritem je zatím pravicová CDU/CSU, následovaná populistickou AfD. Experti dlouhodobě mluví o hybridních hrozbách ze strany Ruska, americký podnikatel Elon Musk zase podpořil krajní pravici. „Německo je v EU hlavním cílem ruské propagandy, Musk to zase celé má za jakési dobrodružství,“ říká pro iROZHLAS.cz Irina Busyginová, politoložka z berlínského Centra východoevropských a mezinárodních studií.
Na jedné straně máme slova německého ministra obrany Borise Pistoriuse o hybridních hrozbách ze strany Ruska, na straně druhé snahy o manipulaci vanou i z druhé strany oceánu, konkrétně od amerického podnikatele Elona Muska, který výrazně podpořil krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Co nyní německou společností hýbe víc?
To je dobrá otázka. V případě Ruska za tím nestojí pouze Vladimir Putin, nýbrž celá propagandistická mašinerie, navíc se jedná o dlouhotrvající úsilí. Německo je v rámci Evropské unie hlavním cílem Putinovy politické propagandy, ať už kvůli vysokému počtu Rusů zde žijících, či ekonomickým otázkám. V souvislosti s tím jej dráždí hlavně změny v postoji Berlína po začátku války na Ukrajině, jež nečekal.
25:13
Musk se stává novodobým krysařem, říká Bartošek. ‚Zasazuje se o svobodu slova,‘ nesouhlasí Hraba
Číst článek
Musk ale není představitelem země, i přes vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa reprezentuje pouze sám sebe, své myšlenky, ambice nebo ekonomické cíle. V jeho případě nejde o nějak dlouze připravovanou kampaň. Je těžké pochopit fungování jeho myšlení, domnívám se však, že to celé pokládá za jakési dobrodružství. Rád riskuje, hraje si s politikou a snaží se dost urážlivým způsobem hýbat děním ve vybraných zemích.
Pak se také samozřejmě liší způsoby. Putin má již svou zavedenou strategii, Musk na to jde hlavně přes různá – a nepřijatelná – prohlášení. Zde konkrétně s tím, že jedině AfD může zachránit budoucnost země a podobně.
Německo, unijní velmoc, se nachází v hluboké politické krizi, ekonomická situace nevypadá nejlépe a stala se z něj v podstatě snadná oběť. Snahy Kremlu i Muska jsou rozdílné, spojuje je ale to, že jsou škodlivé pro jeho stabilitu a zvládnutí politické krize.
Podle řady německých i zahraničních expertů necílí Rusko na přímé narušení průběhu voleb, ale hlavně na ovlivňování názorů voličů, a to zejména skrze protiimigrační a protiukrajinské názory. Jak byste jeho postupy a cíle obecně shrnula?
Německo má pro Rusko zvláštní význam. Nevíme, kolik peněz celkově na dezinformační kampaně v Evropě vydává, ale jsem přesvědčena, že většina prostředků chodí německým směrem. Kreml má své nástroje proti každému národu, v případě České republiky zrovna tak. V Německu je ale celá situace ještě specifičtější a pro Rusko výhodná tím, že zde, hlavně ve velkých městech, žije spousta lidí, již Putina podporují.
Irina Busyginová
Je politoložkou, od srpna 2024 je součástí berlínského Centra východoevropských a mezinárodních studií (ZOiS) a zároveň je výzkumnou pracovnicí v Davisově centru pro ruská a eurasijská studia na Harvardu. Zaměřuje se na ruskou zahraniční politiku a komparativní federalismus a decentralizaci v autoritářských zemích postsovětského prostoru. Z Ruska odešla po začátku invaze na Ukrajinu, předtím působila v Petrohradu.
Například Berlín často nese nálepku centra ruské diaspory. Nechci kritizovat německou migrační politiku, jejím výsledkem ale také je, že v zemi žije početná skupina lidí podporující cizí, nedemokratickou zemi. A představte si, když lidé zastávající nedemokratické postoje mají volební právo ve státě, jenž demokratický je.
Jde hlavně o Rusy, takzvané Russlanddeutsche, kteří do země přišli po rozpadu Sovětského svazu a nedokázali se dobře integrovat. Chápu, že mohu vyznít radikálně, ale pro Německo jsou opravdu špatnými občany.
Danou skupinu tedy vidíte jako takový hlavní most ruské propagandy k ovlivňování německé politiky?
Popsala bych je jako takovou latentní hrozbu. Německo je sociální stát, na rozdíl třeba od Spojených států. Dotyční využívají řady druhů sociální podpory, zároveň ale pořád politicky sympatizují s Putinem, což je podle mého názoru zcela nepřijatelné. A právě daná skupina mu umožňuje zasahovat do německého politického dění, ať už se jedná o volby či jiné věci.
Německo také povoluje dvojí občanství, mají tedy i původní pasy. Při posledních prezidentských volbách jsem mluvila s Rusy stojícími před ruskou ambasádou v Berlíně, kteří Putina šli volit. Jemu stačí si jejich preference udržet. Jsou pro něj takovou pátou kolonou, řekla bych až agenty, což celou situaci činí pro Německo ještě nebezpečnější.
Jakými dalšími cestami se podle vás Kreml v manipulaci mínění německých voličů vydává?
Třeba šířením pro Rusko důležité myšlenky suverenity, jež je lidmi, hlavně v oblasti západního Německa, velmi podporovaná a vychází z ní AfD i BSW Sahry Wagenknechtové. Jde tedy skrze podporu populistů. Daný směr se ale hodně rozšiřuje i na východě Německa, které je navíc celkově stále rozštěpené a mezi obyvateli pořád vidíme značné rozdíly v životní úrovni i ekonomice.
Musk supermanem
Je mi jasné, že je asi trochu těžké na následující otázku odpovědět, dalo by se ale alespoň zkusit obecně popsat, z jakých zdrojů německá vláda ohledně informací o ruských hrozbách vychází?
Samozřejmě nemám interní informace o činnostech rozvědky, Německo toho ale teoreticky moc nezmůže. Blokují například škodlivé stránky, jenže ty rostou jako houby po dešti. Zrušíte jednu, vzápětí se jich objeví dalších pět a všechny je financuje Kreml.
Rozvědka tedy může ručit hlavně za bezpečnost lidí, obranu proti teroristickým útokům a nestabilním situacím, tedy jednoduše zaručit bezpečnost voleb. Dezinformační kampaň se však podle mě zastavit nedá, leda že byste zcela zablokovala internet, což je nereálné.
Německá AfD cílí na část ruské diaspory. Pro ty, kdo přišli po invazi, je ale jen loutkou Kremlu, říká expert
Číst článek
S protiimigračními a protiukrajinskými postoji a vazbami na Rusko se tradičně pojí populisté a ultrapravice či levice, v Německu tedy zmíněné AfD a BSW Sahry Wagenknechtové. Jak byste aktuální vztahy mezi jimi a Moskvou charakterizovala?
Určitě nejde o nějaké Putinovy loutky, AfD vznikla uvnitř Německa, a pokud by zde neměla podporu, nefungovala by. Má svůj vlastní program, i když ten ekonomický je o ničem, a spoléhá na německé voliče, nikoliv Kreml. Oba aktéry něco spojuje, avšak nejde o to, kdo je čí loutkou, protože profitují jeden z druhého.
Každopádně bychom měli na celou situaci nahlížet komplexně. Jádrem je v tomto případě hlavně finanční podpora a vojenská pomoc Ukrajině, nikoli až tolik migrace, politika. AfD těží z Putina a on z ní, žijí v takové symbióze.
Ještě bych se chtěla krátce vrátit k Elonu Muskovi. Jeho důvody snah o manipulaci voleb jsme již stručně vyjmenovaly, mohla byste je ale trochu rozvést?
Na nějakou širší charakteristiku si asi ještě musíme počkat, domnívám se však, že on se považuje za řekněme románového hrdinu, reálného supermana. Chce vládnout světu. Jak jsem zmiňovala, má rád hru, v níž teď akorát vyměnil podnikání za politiku.
Společného s Putinem a Trumpem má i to, že všichni nevěří v instituce, nýbrž jen v sami sebe, ve své osobní vlastnosti, pevnou ruku, charisma. Demokracie ale vychází z pravidel a institucí, žádní supermani v ní nejsou. Proti zmíněným aspektům se staví již ze své definice. Tím pádem je nelze označovat za demokraty. A to samé platí pro AfD a populisty.
Změna preferencí voličů
V analýze Institutu Roberta Lansinga pro globální hrozby a demokratická studia se uvádí, že odborníci od poloviny prosince, převážně na Muskově sociální síti X, zaregistrovali přes 600 falešných a propagandistických příspěvků. Jejich aktivita má vrcholit zpravidla během standardních pracovních hodin moskevského času. To asi nebude náhoda?
Rozhodně ne, nicméně ruská propaganda je obrovská a jede 24 hodin, sedm dní v týdnu. I někteří mí bývalí studenti pro ni na sociálních sítích pracují. Říkala jsem si, že jsem se snad zbláznila, když jsem se dozvěděla o tom, že tisíce mladých lidí si takto vydělávají. Neřekla bych, že na světě existuje jiná země, jež by propagandou trávila tolik času.
Letos to každopádně není poprvé, kdy se zprávy o ruských snahách o vměšování do německých voleb objevují, podobné informace plnily média již při volbách do Spolkového sněmu v roce 2017. Kam až tedy daná aktivita Kremlu z časového hlediska sahá?
Jde už o takovou pravidelnou činnost, rutinu, v níž hodlá pokračovat. Začal s ní přibližně po roce 2015 a osvojil si dobré metody, jak do volebních procesů zasahovat. Ráda bych nicméně zdůraznila, že to není jen o volbách, ale i o změně preferencí. Opět na to musíme nahlížet v kontextu.
Kreml se nesnaží lidi zhypnotizovat k podpoře AfD, ale chce, aby změnili způsob přemýšlení o své zemi a svých preferencích tak, aby v těchto i budoucích volbách opět volili stejně. Právě pro Německo zde vidím velké nebezpečí, neboť již dnes má řada lidí za to, že se nachází v hluboké politické krizi a potřebovalo by pevnou ruku s populistickými stranami v čele.
Rusko také vede sérii politických intrik a neštítí se politicky motivovaných vražd, tudíž nejde o jediný způsob. Uplatňuje celou škálu nelegitimních metod, aby podkopávalo situaci ve státech, jež považuje za nepřátelské.
