Předčasné volby na Slovensku budou 30. září. Část opozice žádala dřívější termín v květnu nebo červnu
Předčasné parlamentní volby se budou na Slovensku konat 30. září. Hlasováním o tom v úterý rozhodl parlament, který už v prosinci vyslovil nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Část opozice neuspěla s návrhy, aby nové volby byly už v květnu nebo červnu. V řádném termínu by Slováci přistoupili k volebním urnám v únoru příštího roku.
V zákonodárném sboru se 150 členy byla pro přijetí rozhodnutí zapotřebí ústavní většina 90 hlasů, pro usnesení nakonec hlasovalo 92 poslanců.
Prezidentka Zuzana Čaputová dříve dala do konce ledna politickým stranám čas na to, aby prosadily konání nových voleb. V opačném případě by jmenovala úřednický kabinet. Hegerova vláda po vyslovení nedůvěry sněmovnou sice zůstala v úřadu, podle ústavy má ovšem jen omezené pravomoci a některá její rozhodnutí musí předem schválit hlava státu.
Podle průzkumů veřejného mínění by strany původní čtyřčlenné vládní koalice, ze které loni vystoupila liberální strana Svoboda a Solidarita, už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně.
Největší oblibě se na Slovensku těší strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) expremiéra Petera Pellegriniho a Smer-sociální demokracie (Smer-SD) bývalého trojnásobného předsedy vlády Roberta Fica, jež nezastávají tak silné proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda.
Pellegrini původně působil ve Smeru-SD, ze kterého po jeho porážce v parlamentních volbách z konce února 2020 spolu s několika poslanci odešel a založil vlastní stranu Hlas-SD.
‚Zápis do Guinnessovy knihy‘
„Máme přesně osm měsíců do voleb. Chystáme se na zásadní předvolební kampaň, ve které budeme bojovat o záchranu demokracie na Slovensku,“ řekl novinářům šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič, který opakovaně varoval před návratem některých opozičních stran k moci.
Na Slovensku proběhlo referendum o předčasných volbách, je ale neplatné. Nepřišel dostatek voličů
Číst článek
Právě dlouhodobé spory mezi Matovičem a Svobodou a Solidaritou vedly k tomu, že Hegerova vláda přišla o jednoduchou většinu ve sněmovně. Koalice vzešlá z posledních voleb měla původně ve sněmovně více než 90 poslanců, tedy až ústavní většinu.
Matovič v roce 2021 kvůli krizi v koalici rezignoval na funkci premiéra, ve vládě svého stranického kolegy Hegera pak zastával funkci ministra financí, o kterou přišel po prosincovém pádu vlády.
Fico za zápis hodný do Guinnessovy knihy rekordů označil skutečnost, že volby budou až v září, byť vláda padla už loni v prosinci.
„Máme vládu, která způsobila chaos ve všech oblastech. Lidé budou muset trpělivě čekat na parlamentní volby, je to výsměch, je to ostuda,“ řekl Fico. Dodal, že lidé si zaslouží stabilitu a sociální jistoty. Tato hesla Ficova strana používala ve volebních kampaních už v minulosti.
Hlas-SD loni vystupoval proti schválení mezivládní dohody se Spojenými státy o obranné spolupráci. Fico se zase opakovaně vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině.
