Dokud budu ministrem, nebudeme v Česku očkovat neschváleným Sputnikem, ujišťuje Blatný
Nedostatek vakcín proti koronaviru řeší některé země přímým nákupem ruského Sputniku V. Pro informace o něm si do Budapešti zajel i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po návratu naznačil možný scénář: nákup látky přímo z Ruska. To ale odmítá ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Nebudu chtít, aby se očkovalo něčím, co neschválí Evropská léková agentura,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Český premiér Andrej Babiš se koncem minulého týdne vypravil za svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. Radil se s ním, jak řešit pandemii koronaviru či zajistit dostatek očkovací látky.
Ve středu pak Babiš vyrazil s expertním týmem do Srbska, kde se má setkat s premiérkou Anou Brnabićovou i prezidentem Aleksandarem Vučićem, navštíví také očkovací centrum na výstavišti.
Obě země registrovaly kromě vakcín firem Pfizer a BioNtech také látku čínské farmaceutické společnosti Sinopharm a ruský Sputnik V.
Rozhovor s ministrem
Více se dočtete v rozhovoru s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, který zveřejníme během středy. Mluví v něm mimo jiné o očkovací strategii, vztahu s premiérem nebo o britské mutaci koronaviru.
V době, kdy váznou dodávky látek od západních výrobců, nečekaly země na schválení vakcíny Sputnik Evropskou lékovou agenturou a napřímo objednalo z Moskvy dva miliony dávek.
Premiér Babiš po návratu ve svém nedělním pořadu Čau lidi naznačil, že podobná cesta je ve hře. „Otázka je, jestli by byl náš Státní ústav pro kontrolu léčiv ochotný se vakcínou vůbec zabývat, kdyby Sputnik nezažádal o registraci u Evropské lékové agentury,“ řekl s tím, že látka je bezpečná.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný ale možnost, že by Česko nakupovalo Sputnik V napřímo, pro iROZHLAS.cz kategoricky vyloučil.
„Určitě se na tom s premiérem nakonec domluvíme. Je to jedna z věcí, kde svůj názor měnit nebudu. Dokud budu ministr zdravotnictví, tak nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura,“ prohlásil šéf resortu v rozhovoru, který zveřejníme během středy.
Klinické testy Sputniku V prokázaly 91,6procentní účinnost, nebyly zaznamenány smrtelné komplikace
Číst článek
Podle zjištění serveru Seznam Zprávy přitom na ministerstvu možnost nákupu ruské vakcíny aktivně řeší. „Z několika zdrojů jsme ověřili, že na ministerstvu zdravotnictví se začaly připravovat právní možnosti, jak u nás očkovat Sputnikem v případě, že nebude schválený Evropskou lékovou agenturou, potažmo ani Státním úřadem pro kontrolu léčiv v Česku,“ popsala v podcastu serveru iROZHLAS Vinohradská 12 reportérka Markéta Dobiášová.
„Je zřejmé, že premiér Andrej Babiš zkoumá všechny možnosti, které by mohly dostat Sputnik k nám do Česka,“ řekla.
Půdu pro možný vstup Sputniku V do Česká chystá například i exministr zdravotnictví a premiérův poradce Roman Prymula. „Zatím je to skutečně na úrovni jednání, rozhodně nebylo rozhodnuto, že bychom tu vakcínu kupovali, ale chceme jednat,“ uvedl pro Seznam Zprávy před cestou do Budapešti.
Ideální by podle něj bylo, kdyby látka prošla řádným procesem. „Ale zase se vystavujeme tomu, že budeme v celoevropském vláčku a budeme čekat,“ dodal.
2,4 miliardy dávek
Za důvěryhodný považuje Sputnik V i vakcinolog Marek Petráš. Odkazuje se zejména na nedávnou zprávu britského odborného časopisu The Lancet.
‚Nesmí existovat geopolitická tabu.‘ Kurz chce po schválení v Rakousku vyrábět Sputnik V a CoronaVac
Číst článek
„Podle publikací můžu říct, že je vakcína srovnatelná s tím, co už víme o jiných vakcínách. V tomhle bych nenašel žádný zásadní problém,“ vysvětlil Petráš na dotaz iROZHLAS.cz.
Sputniku V podle něj zpočátku uškodila i nešťastná mediální prezentace. „Je tady samozřejmě předpojatost proti státu, odkud ta vakcína pochází. Po odborné stránce ale není zásadní problém. Můžeme si myslet svoje o tom, jak vakcínu prezentoval (ruský prezident Vladimir) Putin. To ale není zrovna sdělení, na jehož základě můžeme činit odborné závěry.“
Naproti tomu vakcinolog a bývalý rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer vyzývá k ostražitosti.
Sputnik V
Sputnik V je virová vektorová vakcína, která používá jiný oslabený nepatogenní virus. K očkování jsou zapotřebí dvě dávky. Musí se skladovat při teplotách dva až osm stupně Celsia, cena jedné dávky na mezinárodním trhu je podle údajů NICEM deset dolarů. Volba jména byla pro Rusko důležitá - podle Kremlu je poctou prvnímu sovětskému satelitu, který byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 1957. Prezident Vladimir Putin v půli ledna oznámil začátek hromadné vakcinace, dosud ale není známo, zda se on sám nechal naočkovat.
„Nedůvěřuji způsobu výroby, ruským úřadům, které dokázaly uvést vakcínu do širokého použití v plošném očkování, aniž by očkovací látka měla za sebou testy v potřebném rozsahu. To je veliká nezodpovědnost. Rusové nechali naočkovat 77 vojáků a na základě tohoto nedostačujícího klinického testu šli do plošné aplikace,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Právě kvůli rozsahu a nedostatečnosti testů budí Sputnik V pochyby řady západních expertů. Vakcínu totiž začalo Rusko používat už v srpnu, a to ještě před koncem klinických testů.
Národní výzkumné centrum pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji (NICEM) uvedlo, že Moskva dosud obdržela předběžné objednávky na 2,4 miliardy dávek z 50 zemí světa. Kromě Maďarska mezi ně patří například Bosna, Írán či Argentina. Do Budapešti, která látku schválila v neděli, dosud dorazilo 40 tisíc dávek.
