Nemyslím, že se většina Syřanů z Evropy teď bude vracet do vlasti. Záleží, co bude dál, říká expertka
Sýrii během téměř čtrnáctileté občanské války opustily miliony lidí. Velká část uprchlíků našla útočiště v Turecku, řada dalších v Evropě. Z domovů je vyháněly boje a brutálnost syrského režimu. „Do Evropy za tu dobu přišly miliony lidí. Nelze ale předpokládat, že se většina z nich bude vracet do Sýrie. Myslím, že k zásadnímu pohybu lidí teď nedojde,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
V čele syrského režimu stál po téměř čtvrtstoletí prezident Bašár Asad. Až do neděle. Poté, co povstalci dobyli hlavní město Damašek, jeho vláda padla. Situace je zatím dost nepřehledná. Myslíte si, že ze Sýrie teď budou lidé spíš utíkat, nebo se do ní budou vracet?
Myslím si, že teď k žádnému zásadnímu pohybu lidí nedojde. Ta situace je čerstvá a není jasné, co se bude dít.
Poslechněte si rozhovor s Magdou Faltovou, šéfkou Sdružení pro integraci a migraci, o čtrnáct let trvající občanské válce v Sýrii
Zdá se mi, že syrská komunita v České republice se na to dívá s velkým očekáváním. Myslím, že všichni doufají, že se tam situace zlepší. A zároveň se dá předpokládat, že lidé, kteří podporovali Asadův režim, se budou ze země snažit odejít.
Mluvíte o syrské komunitě v Česku, ale pokud vím, k nám tolik Syřanů během občanské války nepřišlo. Pletu se?
Ne, nepřišlo. Ale Syřané tu byli už před válkou. Také se k nám takzvaně slučovali rodinní příslušníci. Bylo uděleno několik desítek azylů či doplňkových ochran. Takže někteří lidé tady žijí.
A to tedy ještě z období spolupráce komunistického režimu v Československu se syrským režimem?
Nejenom. Jsou tady i lidé, kteří žádali o azyl a utíkali ze Sýrie právě kvůli občanské válce a pronásledování Asadovým režimem.
Miliony lidí
Jak v poslední době, tedy ještě před pádem Asadova režimu, Evropa pohlížela na bezpečnostní situaci v Sýrii? Považovala ji spíše víceméně za bezpečnou zemi, do které může vracet neúspěšné žadatele o azyl? Nebo ji považovala za zemi uprostřed války, odkud mají lidé právo žádat o azyl?
V posledních dvou letech se snažilo několik zemí včetně České republiky začít jednat o programu vracení lidí do Sýrie. Některé mimoevropské země jako třeba Turecko a Libanon tam dlouhodobě lidi vracely.
6:05
Na svobodu se dostaly i kriminální živly, vysvětluje evakuaci české ambasády v Sýrii ředitel Hladík
Číst článek
Ale Sýrie rozhodně nebyla a není bezpečná. Takže to nebyly velké programy a byly nucené. Lidé z Turecka nebo Libanonu poté končili v Asadových věznicích.
Takže se o toto vracení vedly soudní spory a bylo to spíš přání, které se ale nenaplnilo. Naštěstí. Protože pro lidi tam nebylo po návratu bezpečno.
Na čem bude z mezinárodního práva záležet to, jestli bude možné považovat Sýrii za bezpečnou zemi?
Vždycky je potřeba se podívat, jak se tam dodržují lidskoprávní závazky. Jestli je tam naplněn jejich princip. Nemůžete vrátit lidi do země, kde jim hrozí vážná újma, tedy porušení základních práv jako právo na život a svobodu.
Ale záleží i na ekonomicko-sociálních podmínkách. Ti lidé tam nemohou zemřít hlady a podobně.
Takže záleží na tom, jak se ta země bude dál vyvíjet. A bere se v úvahu nejen bezpečnostní situace, ale i ekonomická. Protože se může stát, že se Sýrie bude potýkat s ekonomickým kolapsem.
Je to tak, že velkou část syrských uprchlíků dnes na svém území na základě dohody s Evropskou unií zadržuje Turecko?
Ano. Turecko a Libanon jsou země, které hostí nejvíc uprchlíků ze Sýrie. A je samozřejmě otázka, jakou roli bude Turecko hrát v celkové změně syrského režimu a jak se bude stavět k lidem, které na svém území má.
Syrskému vůdci Asadovi udělil azyl přímo ruský prezident. Dění v Sýrii prý Moskvu překvapilo
Číst článek
Pokud jde o Libanon, už jsme zaznamenali zprávy, že se odtamtud část syrských uprchlíků vrací do vlasti. Kolik lidí přišlo ze Sýrie do Evropy? Víme, že nejvíc jich mířilo do Německa a Švédska.
Celkově se bavíme o milionech lidí, ale přesně to číslo za všechny ty roky nevím. Nelze ale předpokládat, že se všichni tito lidé budou vracet. Nebo většina.
Velká část těchto lidí za tu dobu už získala v Evropě občanství, jsou tu usazení, mají nějaké druhy trvalých pobytů. Velmi často u takových lidí vidíme, že svou původní vlast navštěvují a budují si tam druhý domov.
Ale zároveň často zůstávají v hostitelské zemi i v další generaci. A tyto děti už odcházet ani nechtějí.
