‚Zatkli by nás za hranicemi.‘ Turečtí politici před volbami slibují, že syrské uprchlíky pošlou domů
Čtyři miliony syrských uprchlíků v Turecku jsou znovu v nejistotě. Prezidentská kandidátka Meral Akšenerová chce Syřany po volbách poslat zpět do Sýrie. Miliardy dolarů vynakládané na běžence by podle ní Turecko mělo použít jinde. Akšenerovou následovali další opoziční kandidáti a nakonec se pro brzký odchod Syřanů vyslovil i současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezidentské a parlamentní volby se konají v Turecku už tuto neděli.
„Tohle jsou už druhé nebo třetí volby, které syrští uprchlíci v Turecku zažívají. Pokaždé je to stejné. Opoziční strany využívají uprchlického problému jako argumentu proti Erdoganově vládní straně AKP. Tvrdí, že syrští uprchlíci můžou za ekonomické problémy Turecka. Chtějí tím jen získat hlasy,“ říká mi Mahdí Dáwúd
Mahdí je šéfem syrské humanitární organizace Núr v Istanbulu a svou komunitu zná velmi dobře. Když jsme spolu mluvili, ještě nevěděl, že se pro brzký návrat syrských uprchlíků nakonec vyslovil v kampani i prezident Erdogan.
Podnikaví Syřané
Jen v Istanbulu žije oficiálně půl milionu Syřanů, neoficiálně možná milion. V největším tureckém městě se ale dobře ujali, začali podnikat a pomoc většinou nepotřebují. Výhledy na návrat ale mají mizivé.
„I kdyby se vlády ujala opozice, tak Syřany domu nepošle. Jsou jen předvolební řeči, aby politici získali hlasy.“
A na část tureckých voličů může tohle téma zabrat. Ahmad, který si nepřál zveřejnit pravé jméno, našel práci v prodejně mobilního operátora v centru Istanbulu. „Když jsme sem přišli, vítali nás Turci víc. Teď jsou z nás, řekl bych, otrávenější. Možná proto, že se s naším příchodem zvýšily ceny nájmu, nebo že jim bereme práci,“ říká mi.
0:00
Z konspirace proti Turecku jsou obviňovány západní země, líčí novinář situaci v zemi před volbami
Číst článek
Ahmad je z Aleppa, absolvent ekonomické fakulty tamní univerzity se naučil už velmi dobře turecky. Přesto cítí před volbami nejistotu. „Nemůžu tu být úplně v klidu. Moje budoucnost je nejistá. Uvnitř cítím před každými volbami neklid, jestli mě nevrátí do Sýrie.“
Na seznamech tajné služby
V Sýrii zůstal u moci režim prezidenta Bašára Asada, před kterým většina uprchlíků utekla. Návrat tak pro ně znamená velké nebezpečí.
„V mém případě je vyloučené, abych se teď vrátil. Během revoluce jsem byl na demonstracích, psal jsem na facebook kritické posty proti vládě, můj bratr dezertoval z armády. Kdybychom se já nebo můj bratr teď vrátili do Sýrie, zatkli by nás hned za hranicemi,“ je přesvědčen Ahmad.
Syrská tajná policie podle něj má seznamy všech uprchlíků a jejich protivládních prohrešků. Asadův režim také začíná uplatňovat zákon o konfiskaci majetku nepřítomných. Návrat uprchlíků tak ještě víc znesnadní.
„Chtějí, aby všichni opozičně smýšlející zůstali za hranicemi Sýrie a nikdy se nevrátili. Je to tak pro režim jednodušší,“ říká Ahmad.
A přestože teď před volbami slibují turečtí politici odchod čtyř milionu syrských běženců zpět do Sýrie, považuje to i šéf humanitární organizace Núr Mahdí Dáwúd za nereálné. „Pokud zůstane Bašár Asad u moci, je návrat uprchlíku vyloučený. Zacházel by s nimi jako s válečnými zločinci, jako s teroristy. Všichni, kdo jsme jako uprchlíci tady v Turecku, jsme podle Bašára Asada teroristé.“
V Istanbulu už se Syřané dobře adaptovali a otevřeli si fungující firmy a podniky. Abú Arab má ve čtvrti Fatih malý syrský bufet, smaží se tu falafel, vidím mísy humusu i smažených jater.
„Začal jsem tady od nuly, vlastně od mínusu, protože jsem si musel půjčit pět tisíc dolarů. Nikdy jsem od nikoho nepřijal jediný dolar pomoci. A teď tady ve své restauraci rozdám padesát sendvičů denně zadarmo potřebným,“ říká Abú Arab, kterému syrský režim zkonfiskoval v Damašku řetězec osmnácti restaurací.
