V neděli dav lidí dorazil do jedné z nejznámějších syrských věznic v Sidnáji. V úterý se pak stovky lidí sjely do márnice v damašské nemocnici, kam bylo převezeno 38 těl objevených ve věznici.
„Je v bezpečí a ukazuje to, že Rusko v takové mimořádné situaci jedná tak, jak je třeba,“ řekl Rjabkov podle přepisu na webu NBC News. Dodal, že neupřesní, „co se stalo a jak to bylo vyřešeno“.
Kocian se neobává další velké migrační vlny, protože kdo mohl, tak již ze země odešel. Okolní státy Syřany nevítají, neboť mají vlastní velké problémy.
Islámský stát v minulosti ovládal velké části Sýrie a Iráku a byl známý krutostí ke svým odpůrcům. Po pádu Bašára Asada odborníci varovali, aby Islámský stát nevyužil mocenského vakua.
Bez ohledu na to, jak to v Sýrii dopadne, platí, že ruský prezident Vladimir Putin v tomto případě prohrál, je přesvědčený analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana.
Je typické, že nás ani nezajímá, jaké poměry noví vládcové z řad islamistických povstalců zavedou a jak se dotknou bezpečnostní situace v regionu, ale že se soustředíme zejména na migračního strašáka.
Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyla město Manbidž na severu Sýrie. Od roku 2016 ho ovládaly jednotky kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF).
„Situace je pro velkou část Syřanů katastrofální... Myslím si, že to bude problém pro jakoukoliv novou syrskou vládu a může to být příčinou dalších migračních pohybů,“ varuje odborník Jan Daniel.
Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby podle agentury AFP oznámila, že zastavila pátrání v nechvalně proslulé věznici Sajdnájá. Žádné další vězně nenašla.
Dvojice příslušníků tajné služby syrského vojenského letectva se podle USA podílela na mučení zajatých lidí včetně amerických občanů, informovala agentura Reuters s odvoláním na zveřejněné obvinění.
Muhammad Ghazí Džalálí se stal syrským premiérem teprve v září, nyní je tím hlavním, kdo dohlíží na předání moci povstalcům. Ve vládě byl i v roce 2011, kdy režim tvrdě potlačil demonstranty.
Syrská síť pro lidská práva odhaduje, že od roku 2011 bylo ve věznicích po celé Sýrii zadržováno více než 130 000 lidí. Několik tisíc až desítek tisíc jich zemřelo.
O víkendu povstalci v čele s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) po bleskové dvoutýdenní ofenzivě svrhli režim prezidenta Bašára Asada, který následně uprchl do Ruska.
„Evropu bude situace v Sýrii zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má,“ popisuje politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Blesková povstalecká ofenziva v Sýrii smetla za 11 dnů režim prezidenta Bašára Asada. Podle Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd může situace vést ke kompromisu či další válce.
„Do Evropy přišly miliony lidí. Nelze ale předpokládat, že se většina z nich bude vracet do Sýrie,“ odhaduje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Moskva patřila k nejbližším spojencům Asadova režimu v bojích proti povstalcům. V Sýrii má Rusko dvě důležité vojenské základny – námořní v přístavu Tartús a leteckou Hmímím.
Bílé přilby podle BBC uvedly, že do věznice vyslaly pět „specializovaných krizových týmů“, kterým pomáhá průvodce, který ví, jak to v rozsáhlém vězeňském komplexu vypadá.
„V důsledku bojů za svržení Asada bylo zabito 910 lidí: 392 povstalců, 380 příslušníků sil svrženého prezidenta Asada a jeho spojenců a 138 civilistů,“ uvedla Syrská organizace pro lidská práva.