Otec Mileny Wagnerové, která se narodila v roce 1939, skončil v komunistickém vězení. Stopa kádrově špatné rodiny znamenala, že Milena nemohla nastoupit na gymnázium a vysněnou medicínu.
„Odhady mluví o 70 až 350 tisících nelegálních interrupcích ročně. Až 60 procent žen ji někdy podstoupilo,“ popisuje antropoložka Vivian Šefrna situaci okolo interrupcí v období první republiky.
Filmový týdeník z 6. září roku 1942 zaznamenal shromáždění tří tisíc lidí. Ti, co se sešli v anglickém městě Stoke-on-Trent, měli společný cíl: obnovit Lidice.
Z jednoho z dokumentů diplomatických archivů Francie, USA a Británie vyplývá, že měl Masaryk před smrtí vyhrocenou hádku se třemi muži. Kvůli verzi s vraždou se v minulosti vedlo několik vyšetřování.
„Motivací bylo popsat příběh konkrétní rodiny olašských Romů, Lovárů, kteří žili na území bývalého Československa, protože mám pocit, že se historii olašských Romů u nás historici příliš nezabývali.
Donedávna byla busta považovaná spíše ze zdařilou kopii. Historička umění Marta Herucová postupně vyloučila, že by šlo o napodobeninu. Bustu čeká ještě další výzkum.
Nejstarším artefaktem je mykénská, asi deseticentimetrová figurka. Nejcennějším zase mramorový náhrobní reliéf hostiny. Ten má odhadovanou cenu v přepočtu 12 milionů korun.
„Persekuce probíhaly dost jinak, i proto je složitější obraz holokaustu Romů na Slovensku zvedat, nehledě na všeobecnou ignoraci informací o historii Romů,“ říká romistka Helena Sadílková.
O většinu německých hrobů se po roce 1945 nikdo nestará a někde takto zanikly celé hřbitovy. Pomoct s péčí alespoň o část z nich má nová dotace ministerstva pro místní rozvoj.
Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu.
Mezinárodní vědecký tým u Velkého Mamuťáku za účasti českých vědců jako první na světě úspěšně vyzkoušel novou metodu určování pravěké DNA. Ta může znamenat revoluci v archeologii.
„Může dosáhnout ostrosti železných nožů, což se dalo využít prakticky na cokoliv. Na řezání, nebo škrábání,“ popisuje využití pazourku geolog Martin Moník.
Nálety na město nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, ale koncentrací pum shozených na civilisty. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
„Myslím si, že je v tom proruském a protiamerickém postoji velmi autentický,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval.
Jízdy historických vlaků nejspíš nový evropský zabezpečovač v Česku nezastaví. I když Správa železnic dlouho nechtěla o historických vlacích na tratích s ETCS ani slyšet, nakonec připouští změnu.
„Když za mnou poprvé pánové přišli s tím, že objevili tajnou továrnu někde v Údolíčku, v Akátkách, tak jsem jim samozřejmě nevěřil,“ vzpomíná nezávislý starosta Židenic Petr Kunc.
Eliška Wagnerová v pořadu Českého rozhlasu Plus vzpomíná, že práce advokátky za komunismus pro ni byla často frustrující kvůli poměrům v komunistické justici.
Politické změny po listopadu 1989 přišly rychle a příslušníci Státní bezpečnosti se tak snažili tajně zničit písemné materiály, které by v budoucnu mohly svědčit proti nim.
Krádež vyvolala v Rumunsku pobouření a v úterý byl odvolán ředitel bukurešťského národního muzea historie Ernest Oberländer-Tarnoveanu kvůli tomu, že předměty nizozemské instituci zapůjčil.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
Když v roce 1948 vyhlásili v Sovětském svazu Stalinův plán na přetvoření přírody, bylo vcelku jasné, že stejně se zachovají i českoslovenští komunisté.
První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Sovětští vítězové si v Evropě počínali bezohledně, často znásilňovali ženy a mnoho lidí odvlekli do táborů gulagu. Tyto Příběhy 20. století se váží právě k válečnému Maďarsku a k Budapešti.
