Poté, co si Sabina Dlouhá, jedna z trojice aktérek dokumentu V síti, prošla natáčením, vyhledala odbornou pomoc kvůli svým opakovaným nočním můrám. V nich se jí zdálo, že jí neustále někdo volá na Skypu. Hovor ale nebyla schopná ukončit.

Jakési tísnivé kvality onoho brzy silně iritujícího vyzvánění si zřejmě všimli i tvůrci snímku, protože jeho ozvěny zakomponovali také do zvukové stopy a už tak impozantního, emočně vypjatého soundtracku. Dostat lehké osypky z ozvěny, které to bublavé zvonění Skypu zanechává v mysli, není těžké ani pro diváka. Obzvlášť potom, co viděl pouhý dílek toho, co dívky v rámci sociálně-pokusného dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka zakusily.

Celý projekt začal podnětem od telefonního operátora v roce 2017. Firma oslovila Klusáka s tím, aby pro ně natočil video, které by „naléhavým způsobem upozornilo na strmě vzrůstající čísla zneužitých dětí na českém internetu“. S jak velkým a závažným fenoménem se s Chalupovou potýkají, pochopili z pokusu, do kterého se v rámci rešerše pustili a v němž sehráli roli 12leté Týnušky. Tehdy se rozhodli, že si téma zaslouží větší prostor a delší stopáž.

Vypsali proto casting na mladistvě vypadající dospělé herečky, aby jim ve filmu sehrály 12leté holky. Ne, že by tím tvrdili, že se zneužívání na internetu netýká také chlapců. Jen se mnohem snadněji hledají ženy, které zvládnou roli dívek, než muži, kteří vypadají a znějí jako chlapci.

Ve studiu pak protagonistkám Anežce Pithartové, už zmíněné Sabině Dlouhé a Tereze Těžké, která se jako jediná z trojice věnuje herectví profesionálně, postavili dětské pokojíčky ušité na míru jejich osobnostem a reálné minulosti. Komplet s trofejemi z tanečních soutěží, vyřezaným domečkem pro panenky i vytouženým střešním oknem. Ideální pro to, aby se lépe vžily do role i aby filmový ateliér mohla efektivně snímat kamera.

V pokojíčcích strávily 10 dní. Pod dohledem filmařů a odborníků z oblasti psychologie, sexuologie, kriminalistiky i práva navazovaly přes sociální platformy, jako je Facebook nebo Lidé.cz, kontakt s potenciálními sexuálními predátory. Postupovaly přitom vždy podle předem stanoveného kodexu.

Během konverzace například jasně zdůraznily, že jim je 12 let. Samy také neměly nikoho oslovovat jako první. Nakonec to ani nebylo potřeba. Na samotný nově založený profil se totiž sneslo tolik žádosti o komunikaci, až to stejnou mírou vyděsilo a pobavilo aktérky i tvůrce současně. Za 10 dní jich napočítali kolem 2 500.

Co v konverzacích následovalo, si umí dobře představit každý, kdo není první den na internetu. Sluší se jen dodat, že podle dokumentaristů ve většině případů došlo ze strany predátorů k nějakému sexuálnímu návrhu (otázkám typu „Už jsi to někdy dělala?“ nebo výzvám, aby dívky ukázaly intimní části pojmenované odpornými zdrobnělinami) v prvních třech minutách společného rozhovoru.

Skutečnost, že se něco takového děje denně náctiletým holkám a klukům, už dnes nejspíš (bohužel) nikoho nešokuje. Co proto vychází ze snímku V síti nejsilněji, je, s jakou intenzitou k tomu dochází. A jak hrozně absurdně a krutě mnohdy působí přístup mužů, kteří v dokumentu svým vlastním zapříčiněním vystupují.

Třeba když dívky vydírají. Nebo jim posílají dětské a zoofilní porno. Nebo bez známky sebereflexe mluví o tom, jaká je dnes špatná doba, ale to že pochopí, až budou starší. Nebo prohlašují, že problém je na straně dívek a jejich špatné výchovy.

Ukazuje to na mnohem širší problém, který už se netýká pouze mladistvých a který ve filmu shrne na place přítomná sexuoložka. Podobní agresoři totiž podle ní mají pocit, že když někdo neklade aktivní odpor, tak mu vlastně dává souhlas. A tak herečky zasypou fotografie obnažených klínů.

Ačkoli je tvůrci nechali v postprodukci pečlivě rozkostičkovat, účinek to nijak nesnižuje. Rozvíjí to však potřebnou diskusi o tom, co takový zážitek může udělat s myslí 12letého člověka, jeho představách o partnerských vztazích a sexu. Jedna z aktérek si na konci natáčecího dne povzdychne, když přemýšlí, zda se některý z mužů, který se nad jejím videohovorem ukájel, pozastaví nad tím, co se stalo s ní. Nebo jestli ji pouze využil k vlastnímu uspokojení.

Není pochyb o tom, že Klusák s Chalupovou líčí na potenciální sexuální predátory skutečně důmyslnou past. A je až k neuvěření jednoduché se do ní chytit. Stejně snadno se ale dostane pod kůži také divákům. Přestože může chvílemi vycházet příliš stylizovaně, vytváří intenzivní, často až citově vyčerpávající zážitek. A to i v momentech, kdy se to úplně nečeká. Z montáže rozostřených penisů a masturbace sestřižené do rytmické hudby tak bylo do breku i mně, člověku, který má s mužským přirozením, ať už dobrovolně, či nedobrovolně viděným, osobní zkušenost.

Klíčový podíl na přirozenosti dokumentu má pochopitelně trojice hereček. Ty za všech okolností působí naprosto autenticky a zároveň dosti otevřeně v projevu svých emocí. Nelze jim proto ani zazlívat, když vypadnou ve vypjatých okamžicích z role a pustí se do konfrontace s trochu větší vervou a snahou o racionalizaci, než by udělal někdo mladší. Postarají se také o řadu překvapivě humorných momentů, když vypustí ventil své zvětšující se frustraci.

Snímek V síti, s ním spojená zkrácená edukativní verze pro školy i celý projekt prevence, má potenciál udělat mnoho dobrého pro to, aby se rostoucí trend zneužívání dětí na internetu zlomil a tuzemská společnost se konečně pustila do tak dlouho odkládané debaty nad tím, co s tím udělat. Protože odpověď není v prostém zákazu internetu ze strany rodičů. Zčásti se ale může nacházet u poskytovatelů online služeb, kteří žádným způsobem neregulují to, co se na nich sdílí.

Dokument nakonec vychází vstřícně i k samotným predátorům. Dává si totiž záležet na zdůraznění, že jen ve třech až pěti procentech případů jde o pedofily. Identitu každého z aktéru navíc skrývá za digitální masku. Nepřikrmuje stigmatizaci, že na internetu loví jen neatraktivní, postarší muži, co stále bydlí u mámy ve sklepě. V rámci své kampaně nabízí dokonce odbornou pomoc. Po zveřejnění videoklipu Tomáše Kluse nicméně tento jednoznačný postoj dostal dosti vratké nohy.

Dokumentarní snímek V síti vstoupí do českých kin 27. února.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít